Čína odmítá investovat do výstavby nového plynovodu Síla Sibiře 2 a požaduje větší slevy na ruský plyn. Rusko prodává Číně zemní plyn se slevou 46 procent za 271 dolarů za tisíc metrů krychlových, zatímco Turecko a Evropa platí 481 dolarů. To však Pekingu nestačí a požaduje další "hluboké slevy", uvádí deník The South China Morning Post. Čína využívá svého silnějšího postavení a uvědomuje si svoji vyjednávací sílu. Údajně se jedná na prezidentské úrovni a Ruská federace nemá mnoho možností na výběr, jelikož kvůli válce na Ukrajině přišla o většinu evropských odběratelů.

"Pokud jde o výstavbu plynovodu, tak Peking chce mít jistotu, že nebudou čelit žádným rizikům a nákladům. Rusko je ta strana, která platí celý účet," říká zdroj obeznámený se situací v Moskvě, který si nepřál být jmenován. Jestli ruský plynárenský gigant Gazprom na nově připravovaný megaprojekt za mnoho miliard dolarů najde peníze, zůstává nejasné.

Čína se snaží využít své "vyjednávací k pozice" a toho, že Rusko se upsalo k tomu, že bude dovážet 98 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Výkon plynovodu Síla Sibiře 1 je schopný dodat 67 miliard metrů krychlových ročně a proto je výstavba nového plynovodu nutná. "Peking si velmi dobře uvědomuje svou vyjednávací sílu. Země je v mnohem silnější a lepší pozici než Rusko," uvedl zdroj podle deníku The South China Morning Post. "Je to specifický tlak na prezidentské úrovni, kde jde o levnější platby. Čína  může požadovat výrazné slevy."

Poté, co se evropské země odpojily od ruského plynu, dosáhl Gazprom čisté ztráty bilionu rublů. Společnost má problémy s nedostatkem hotovosti, na což vynaložila již dvě třetiny svých hotovostních rezerv. Z oné "hotovostní hromady" ve výši 2 bilionu rublů, kterou měl Gazprom před válkou na Ukrajině, zbylo letos v červenci asi 700 miliard rublů.

Ruský vládce Vladimir Putin nemá moc na výběr a sám se ocitá "pod obrovským tlakem." Pokud se potrubí nepostaví, nebude mít Ruská federace kam odvádět "obrovský objem" plynu. Gazprom ztratil evropský trh kvůli ruské válce na Ukrajině. Z Ruska naa západ před jejím vypuknutím proudilo 150 miliard metrů krychlových plynu ročně. Společnost byla poté nucena k tomu, aby snížila těžbu zemního plynu o čtvrtinu, což je historický rekord.

Projekt Síla Sibiře 2 je zároveň novou zkouškou "neomezeného" strategického partnerství mezi Pekingem a Moskvou. Plynovod by měl vést z Ruska přes Mongolsko do Číny a je tedy výsledkem spolupráce těchto tří stran. V říjnu navštívila Mongolsko ruská vicepremiérka Viktorie Abramčenková, která potvrdila, že průzkum proveditelnosti byl dokončen a projektové práce skončí do konce letošního roku.

Začátek stavby plynovodu Síla Sibiře 2 by mohl připadnout již na první čtvrtletí roku 2024 hned poté, co budou schváleny projektové práce. Výstavba se odhaduje na 6 let, ale již nyní jsou kolem stavebních prací otazníky. Bývalý vysoce postavený státní úředník z Národní bezpečnostní rady Mongolska Munkhnaran Bayarlkhagva řekl, že Mongolsko ještě může proces pozdržet a oddálit.

"Ještě jsme ani nemluvili o cenách, tarifech, daních atd. Takže lze s jistotou říct, že ve stavební sezóně 2024 se nic nestane," doplnil úředník. Také dodal, že ruský diktátor prohlásil, že "všichni s projektem souhlasí", ale kladné odpovědi od Mongolska se nedočkal. V zájmu zajištění stabilních a spolehlivých dodávek energie Čína dováží plyn z Austrálie, Kataru, Střední Asie a Ruska, uvádí čínský deník.