Stát chce do svých rukou získat společnost provozující plynovody na českém území Net4Gas. Konkrétně se o firmu zajímá státní provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS, v němž vykonává akcionářská práva ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle expertů by stát ale neměl za výrazně zadluženou firmu utrácet miliardy, její reálná hodnota je podle nich v současnosti téměř nulová. ČEPS i MPO v této věci mlčí. Ve vzácné shodě s koalicí je přitom i opozice, podle exministra Karla Havlíčka (ANO) by stát neměl příležitost prováhat.

O koupi firmy Net4Gas jedná podle dostupných informací správce elektrické rozvodné sítě ČEPS. Net4Gas provozuje téměř 4000 kilometrů plynovodů a také kompresní a předávací stanice. Státní ČEPS by tak v případě odkupu ovládal páteřní sítě pro elektroenergetiku a nově i pro plynárenství. Důvodem jednání je vládní snaha získat kontrolu nad plynárenskou infrastrukturou.

Mluvčí ministerstva financí Filip Běhal pro deník Echo24 řekl, že otázka na cenu nákupu je v této chvíli předčasná. „Dosud není rozhodnuto o případném nákupu ani o případné výši a formě platby. Primárně se jedná o agendu spadající pod MPO, které má sekci energetiky a rovněž vykonává akcionářská práva státu ve společnosti ČEPS, která je ve veřejném prostoru v souvislosti s případným nákupem zmiňována,“ uvedl pro Echo24 Běhal.

„Průběžně provádíme kroky pro posílení české energetické bezpečnosti a budeme v nich nadále pokračovat. K této konkrétní záležitosti se ale nebudeme vyjadřovat,“ uvedlo na dotaz deníku Echo24 MPO k jednáním mezi ČEPS a Net4Gas. Podobně na dotaz deníku Echo24 reagoval i ČEPS s tím, že stanovisko v této věci neposkytuje. Druhá zmíněná firma pro Echo24 řekla, že zásadně „nekomentuje svou akcionářskou strukturu“. Sám ministr Jozef Síkela (STAN) na otázku redakce nereagoval, podle dostupných informací má brzy představit návrh vládě.

Majitelem je Net4Gas Holdings, kterou napůl vlastní konsorcium společností Allianz Infrastructure Luxembourg I S.à r.l. a Borealis Novus Parent B.V. Dříve Net4Gas fungoval pod názvy Tranzitní plynovod, Transgas a RWE Transgas Net. Původním vlastníkem byl stát, po privatizaci v roce 2002 pak německý koncern RWE.

Nyní je společnost značně zadlužená. Dluh z bankovních úvěrů a dluhopisů překračuje 33 miliard korun a je postupně splatný do roku 2031. Podle serveru Seznam Zprávy není jasné, z čeho by ho firma mohla hradit, pokud se plynový export přerušený válkou na Ukrajině znovu nerozjede. Stát by tak kromě samotného výdaje musel platit i úvěry společnosti. Podle energetického experta Pavla Janečka by stát měl v této situaci firmu koupit za symbolickou částku jedné koruny.

Státní rozpočet to zatíží, říká expert

Zásobníky i plynovody jsou v současnosti přísně regulovaný byznys, že ho vláda podle expertů nepotřebuje vlastnit. Má právo soukromým vlastníkům v rámci současné regulace nařídit, jak se mají chovat, kolik plynu musí být v zásobnících a kolik ho mají přepravovat. Není tedy žádný důvod dávat miliardy do nákupu plynové infrastruktury (více se dočtete v komentáři Lenky Zlámalové zde).

Energetický expert Michal Kocůrek z EGÚ Brno pro deník Echo24 uvedl, že stát má aktuálně dobrou příležitost znovu nabýt aktiva kritické energetické infrastruktury, která jsou nezbytná pro zajištění dodávek plynu do ČR a také pro vnitrostátní přepravu. „Na rozdíl od soukromých společností nemusí být k nákupu motivován pouze vidinou budoucího zisku. Vlastnictví státu může dodat celému plynárenskému sektoru více jistoty ohledně jeho budoucí existence a umožnit investice do modernizace a dalšího rozvoje spojeného s postupným nahrazováním fosilního zemního plynu plynem obnovitelným,“ uvedl Kocůrek.

Zátěž pro státní rozpočet se podle něj nebude ani tak vztahovat na samotný nákup, ale spíše na následné vypořádání závazků společnosti, které pravděpodobně nebude možné plně hradit z provozního zisku. „Zadlužení ve výši 21 miliard se splatností do roku 2026 by muselo být z nějaké části hrazeno ze státního rozpočtu,“ řekl Kocůrek.

Ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor pro deník Echo24 poukázal, že plynárenská přepravní soustava patří mezi základní infrastruktury státu. „Proto zájem ze strany státu vítám a podporuji. Komerční hodnota Net4Gas se v důsledku odchodu od ruského plynu významně snížila, objem mezinárodní přepravy a výnosy s ní spojené prudce poklesly. Nákup by tedy neměl být příliš drahou investicí,“ uvedl Gavor. „Určitě nesrovnatelně nižší než uvažované zestátnění části ČEZ a také nižší než případný nákup plynárenské distribuční sítě,“ dodal.

Exministr Havlíček: Bude to za symbolickou cenu

Poslanec a člen podvýboru pro energetiku Michal Kučera (TOP 09) deníku Echo24 řekl, že státní vlastnictví kritické infrastruktury dává smysl zejména v době krize. "Ta poslední energetická to jednoznačně potvrdila. Z důvodu energetické bezpečnosti se i stát zajímá o společnost Net4Gas. Zda by státní nákup byl i ekonomicky výhodný, závisí i na následných propočtech nákladů na provoz a investice, firma má totiž velký vnitřní dluh. V tuto chvíli však jsou úvahy o nákupu společnosti Net4Gas správné," míní Kučera.

Vzácně se s vládní koalicí shodne i bývalý šéf MPO Karel Havlíček (ANO). „Podle mého názoru by stát měl využít příležitost a jít do toho. Ideálně přes společnost ČEPS. S ohledem na dluh Net4Gas a výnosy, které se v důsledku války zásadně změnily, je to nyní možné, firma bude za symbolickou částku,“ uvedl pro Echo24 Havlíček. „Je pravdou, že by se musel stát v čase vypořádat se závazkem přes 33 miliard, ale je zde šance po válce na tranzit ukrajinského plynu a stát má v rukou cenu regulované složky plynu,“ dodal Havlíček.

Dalším obchodem, o němž se podle stejných zdrojů z plynárenských kruhů jedná, je možný prodej distribuční společnosti GasNet. O tu se má ucházet pro změnu státem kontrolovaná společnost ČEZ. I v tomto případě je Havlíček pro. „ČEZ by měl usilovat o distributora plynu GasNet. To je jiný příběh, nikdo jiný než ČEZ nepřipadá v úvahu, ale je to návratná investice. Vláda má možnost napravit zbrklou privatizaci energetické infrastruktury,“ řekl pro Echo24 Havlíček.