Jaro ve skanzenu

Polabské národopisné muzeum Přerov nad Labem patří k nejstarším regionálním muzeím v přírodě v Evropě. Jeho novodobá historie jako záchranného skanzenu lidové architektury středního Polabí byla započata v roce 1967. V současnosti tvoří muzeum na čtyřicet objektů lidové architektury. Návštěvnickou sezonu zahájí 17. března.

Polabské národopisné muzeum Přerov nad Labem, od 17. 3. 2023.

Odkaz Jiřího Brixiho

Z básnické pozůstalosti Jiřího Brixiho (1955–2018), dlouholetého knihovníka Poslanecké sněmovny, sestavil Zdeněk Troup výbor v chronologickém uspořádání. Do samostatné přílohy jsou zařazeny vzpomínkové texty a ukázky z publicistiky. Drobný příspěvek k dějinám české poezie normalizačního bezčasí.

Jiří Brixi: Dokud tato řeka plyne. Soubor poezie a dokumenty. Vydal Ondřej Fibich, Na Dubovci 140, Strakonice, 100 + 28 str.

Záhada zamčené knihovny

Zážitek z mládí, který přivedl slavnou spisovatelku P. D. Jamesovou k psaní detektivních příběhů, nás vrací do roku 1940, kdy mladá Phylis přijíždí za svou babičkou, kde se setkává s bratrancem Paulem a se vzdáleným příbuzným Rowlandem. Co se stalo v bohatém domě s dobrou pověstí? Rozhlasová dramatizace povídky v režii Izabely Schenkové.

P. D. Jamesová: Vánoční vražda, čtou Iva Janžurová, Jaroslav Plesl, Dana Syslová a další, Radioservis, 50 min.

Sami na život

Na zprávu ze západní fronty, kde klid byl jen přízračnou předehrou k umírání, navázal německý humanista žalozpěvem o mladých, jejichž odhodlání změnit svět zmařila první světová válka. Ernst Birkholz se na sklonku roku 1918 s kamarády dostává domů. Šrapnelům unikli, ale zákopy si ve zmrzačeném srdci nosí dál…

Erich Maria Remarque: Cesta zpátky, čte Pavel Batěk, OneHotBook, 10 hod. 6 min.

Deník židovské dívky

Věrčin příběh začíná v době protektorátu a druhé světové války. Věrka se sestrou a jejich rodiči žili obyčejným životem. Tatínek byl úředník, maminka v domácnosti. Věrka si psala deník, v němž popisuje svoji každodennost. Měla své sny, byla plná radosti. Musela ale začít nosit žlutou hvězdu, svět se postupně hroutil…

Jana Poncarová, Jiří Sankot: Deník Věrky Kohnové, Motto, 295 str.

Multimediální Margita Titlová

Margita Titlová patří k nejvýraznějším osobnostem generace 80. let. Nejdříve ji zaujalo konceptuální umění a performance. V současnosti usiluje o syntézu všech metod a pracuje s nimi s pocitem uvolněnosti, který si dopřává díky bravuře, s níž je ovládla ve prospěch svých tematických zájmů.

Margita Titlová: Purpurová vertikála, dům U Kamenného zvonu (GHMP), Praha, do 14. 5. 2023.

Peter Fabo a Běla Kolářová

Fabo i Kolářová stojí na pokraji fotografie, přestože oba využívají její nejzákladnější principy. Ta poloha jim svědčí a ono mediální vymezení je spíše pro vytvoření souvislostí, nikoli kontextu. Autory pojí totožná zkušenost s procesem tvorby, naráželi na podobné zádrhely a oba pracují s toutéž pokorou.

P. Fabo, B. Kolářová: Milujeme světlo, Ateliér Josefa Sudka, Praha, do 9. 4. 2023.

Přehlídka bulharských filmů

V půlce března bude zahájen již 15. ročník Festivalu bulharských filmů. V uplynulých letech představil více než devadesát filmů a přivezl do Prahy přes šedesát bulharských hereček, herců, režisérů, producentů a dalších členů filmového štábu. V kině Lucerna se budou promítat snímky v originálním znění s anglickými a českými titulky.

Festival bulharských filmů, Praha, 16.–19. 3. 2023.