RŮST PREFERENCÍ AFD

Strmý vzestup AfD, podle nejnovějšího průzkumu by ji volil rekordní počet Němců

RŮST PREFERENCÍ AFD
Strmý vzestup AfD, podle nejnovějšího průzkumu by ji volil rekordní počet Němců

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Německá pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) zažívá největší růst preferencí během své existence. Podle posledních průzkumu deníku WELT a televize ARD by AfD získalo 20 procent hlasů, čímž by se stala druhou nejsilnější politickou stranou v Německu. Podle průzkumu se navíc významně mění důvody, proč se voliči přesunují ke straně, která je často médii a některými politiky označována za radikální a krajně pravicovou.

Straně oproti předchozímu měsíci vzrostly preference o 2 procentní body. Nejsilnější vládní strana SPD je na 18 procentech, její koaliční partneři Zelení a FDP na 14 procentech a 7 procentech. CDU/CSU, která zůstává nejsilnější politickou silou, klesla o jeden bod na 28 procent. Do Bundestagu by již nedostala levicová Die Linke stagnující na čtyřech procentech.

Průzkum částečně zpochybňuje i zažité paradigma, že volba AfD je způsobena především nespokojeností s ostatními stranami a méně politickým přesvědčením. Tentokrát se tvůrci průzkumu ptali příznivců jednotlivých stran, jak blízko mají k jejich „osobním politickým představám“. Ukázalo se, že 77 procent příznivců AfD uvedlo, že jim strana byla „velmi“ (20 procent) nebo „spíše“ (57) blízká.

Je pravda, že u ostatních stran jsou tyto hodnoty mnohem výraznější (například u Zelených se takto vyjadřuje 97 procent jejich příznivců), ale vzhledem k tomu, že je AfD vedena Spolkovým úřadem na ochranu ústavy jako podezřelá "pravicová extremistická strana", je toto zjištění pozoruhodné.

Paradoxem je, že z růstu AfD netěží politické body její šéf v žebříčku nejoblíbenějších vrcholných politiků. Lídr AfD Tino Chrupalla ztratil oproti květnu tři procentní body a nyní má oblibu devět procent. Nejpopulárnějším německým politikem zůstává Boris Pistorius (SPD) s 53 procenty; ministr obrany je jediný, s jehož prací je většina populace „velmi“ či „spíše“ spokojena.

S určitým odstupem následuje ministryně zahraničí Annalena Baerbocková (Zelení, 37 procent) a kancléř Olaf Scholz (SPD, 34 procent). Ministr financí Christian Lindner (FDP) má podporu 29 procent, šéf CDU Friedrich Merz 25. Následují ministryně vnitra Nancy Faeserová (SPD, 24 procent), ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení, 23) a ministr dopravy Volker Wissing (FDP), 17).

Navzdory růstu preferencí AfD spokojenost občanů se spolkovou vládou oproti červnu mírně vzrostla, i když zůstává slabá. 23 procent je v současnosti „velmi“ nebo „spíše“ spokojeno, 75 procent je „méně“ nebo „vůbec“ spokojeno, tedy asi tři čtvrtiny populace.

pdm