O historickou chvíli se zasloužil papež František, když v neděli blahořečil devítičlennou polskou rodinu Ulmových, kteří byli v roce 1944 popraveni Němci za to, že za druhé světové války ukrývali Židy. Infromoval o tom server TVP. Je to poprvé, kdy byla blahořečena celá rodina společně, včetně dítěte, které matka v době své smrti nosila v lůně. O blahořečení rodiny Ulmových píšeme zde.

Obřadu blahořečení v Markowě v Podkarpatském vojvodství na jihovýchodě Polska se zúčastnilo přibližně 35 000 lidí. Apoštolský list jménem papeže přečetl kardinál Marcello Semeraro. „V mučednictví blahoslavené hraje zvláštní roli maličké dítě, které Wiktoria Ulmová nosila ve svém lůně; toto nevinné dítě volá k modernímu světu, aby přijímal, miloval a chránil život od okamžiku početí až do přirozené smrti,“ zdůraznil kardinál Semeraro.

Pope Francis (@Pontifex) beatifies the heroic Ulma family. pic.twitter.com/lEWC4DtqiR

— TVP World (@TVPWorld_com) September 10, 2023

Józef a Wiktoria Ulmovi byli v březnu 1944 spolu se všemi svými dětmi zastřeleni na dvoře své usedlosti v polské vsi Markowa, ležící na dnešním polsko-ukrajinském pomezí. Jejich jediným proviněním bylo, že u sebe půl roku schovávali a živili dvě židovské rodiny, čímž porušili zákon, který nařizoval, aby byl v nacisty obsazeném Polsku každý Žid vydán do rukou německé okupační správy a ta jej mohla připravit o život.

Někdo je ale zřejmě nahlásil a do Markowé přijeli četníci. Na místě tehdy zabili obě židovské rodiny, následně zastřelili Józefa Ulmu a Wiktorii Ulmovou, načež (jak vylíčil jeden ze svědků této události) se na okamžik zamýšleli, co udělat s jejich početným potomstvem. Údajně dospěli k závěru, že bude lepší zabít i všechny děti, „aby nebyly vesnici na obtíž“.

Německý poručík Eilert Dieken, který popravu řídil, nebyl členem nacistické strany NSDAP a po druhé světové válce působil jako „obyčejný Němec“ u policie v západním Německu a zemřel dlouho poté v kruhu svých rodinných příslušníků, svými německými sousedy pokládaný za váženého občana.

Během druhé světové války byly zavražděny asi tři miliony polských Židů, což odpovídá zhruba polovině všech obětí holokaustu. Reuters píše, že pro vládnoucí národní-konzervativce v Polsku slouží Ulmovi jako příklad statečnosti tisíců Poláků, kteří se snažili pomoci Židům uniknout nacistickému pronásledování. Za tento přístup si polská vláda vysloužila kritiku od židovských organizací i některých historiků, protože se podle nich snaží co nejvíce minimalizovat roli těch, kdo s nacisty kolaborovali. V okolí Markové někteří historici posbírali výpovědi svědků, kteří vypověděli, že někteří Poláci rabovali domy svých židovských sousedů, udávali je Němcům, nebo je dokonce sami zabíjeli. Podle historika z Polské akademie věd Dariusze Libionky znamená současná debata o roli Poláků ve vztahu k Židů během holokaustu promarněnou šanci. „Pokud bychom ukázali, co někteří Poláci dělali, předvedli bychom hrdinství Ulmových v plném rozsahu,“ zdůraznil.