Reklamy na sociálních sítích slibovaly mladým Afričankám letenku zdarma, peníze a dobrodružství ve vzdálené Evropě. Stačilo zvládnout počítačovou hru a test znalosti stovky ruských slov. Až ve stepích Tatarstánu se některé z nich dozvěděly, že místo práce a studia v oborech, jako je gastronomie a catering, je čeká dřina v továrně při montáži tisíců dronů íránské konstrukce, které Rusko posílá do útoků proti Ukrajině, píše agentura AP.

Jde asi o dvě stovky žen ve věku od 18 do 22 let z celé Afriky. AP vyzpovídala půltuctu z nich. Některé si stěžovaly, že byly uvedeny v omyl, a popsaly dlouhé hodiny pod ustavičným dohledem, nedodržené sliby o platech a studiu, i to, že pracují s žíravinami, zanechávajícími na kůži svědící šrámy.

Továrna se nachází ve zvláštní ekonomické zóně Alabuga, vzdálené asi tisíc kilometrů východně od Moskvy.

Rusko a Írán v roce 2022 podepsaly dohodu v hodnotě 1,7 miliardy dolarů (asi 39,4 miliardy Kč). Stalo se tak poté, co prezident Vladimir Putin nařídil ruskou invazi do sousední Ukrajiny. Později téhož roku Moskva zahájila dovoz íránských dronů.

Satelitní snímky ukazují, že tovární areál Alabuga se rychle rozrostl. Nyní je to hlavní ruský závod na výrobu útočných dronů. Podle plánu jich má od roku 2025 vyrábět 6000 ročně.

Tváří v tvář válečnému nedostatku pracovních sil v Rusku podnik získává dělnice z afrických zemí jako je Uganda, Rwanda, Keňa, Jižní Súdán, Sierra Leone a Nigérie, stejně jako jihoasijská Srí Lanka. Nábor se rozšiřuje do dalších zemí v Asii a v Latinské Americe.

Asi 90 procent cizinek nalákaných do Alabugy vyrábí drony, tvrdí bývalý zbrojní inspektor OSN David Albright, který nyní působí ve washingtonském Institutu pro vědu a mezinárodní bezpečnost.

Zahraniční dělnice přivážejí autobusy z ubikací do továrny, kde ženy procházejí několika bezpečnostními kontrolami. Sdílejí společné ložnice a kuchyně, které jsou "nepřetržitě střeženy", jak píše na sociálních sítích společnost Alabuga. Cizinky po příjezdu dostanou místní SIM karty, ale nesmějí si do továrny přinést telefony.

Ačkoliv jedna žena tvrdila, že svou práci miluje, protože je dobře placená, a že ráda se seznámila s odlišnou kulturou a lidmi, většina dotazovaných žen nesouhlasí a tvrdí, že tamní život nesplňuje jejich očekávání.

Náborový program původně sliboval 700 dolarů měsíčně (asi 16.200 Kč), ale později "přes 500 dolarů" (asi 11.600 Kč). Jedna Afričanka uvedla, že nemůže posílat peníze domů kvůli bankovním sankcím uvaleným na Rusko, ale další tvrdila, že posílala až 150 dolarů měsíčně.

Čtyři ženy popsaly dlouhé směny trvající až 12 hodin s nahodilými dny volna, ale některé připustily, že by to mohly tolerovat, kdyby mohly posílat peníze domů.

Ruské počínání "mohlo potenciálně splňovat kritéria obchodování s lidmi, pokud je nábor podvodný a účelem je vykořisťování," řekla mluvčí vysokého komisaře OSN pro lidská práva Ravina Shamdasaniová.

Většina z vlád 22 zemí, jejichž občany Alabuga naverbovala, na otázky AP neodpověděla. Ugandská ministryně pro rovnoprávnost Betty Amongiová sdělila, že její ministerstvo vyjádřilo prostřednictvím velvyslanectví v Moskvě znepokojení, zejména ohledně věku žen, protože "migrující pracovnice představují nejzranitelnější kategorií". Ministerstvo chce zajistit, aby ženy nebyly vykořisťovány. Facebooková stránka Alabugy uvedla, že v komplexu bylo 46 žen z Ugandy, ačkoliv Amongioná tvrdila, že se tam nedostala žádná.

Rusko díky továrně Alabuga výrazně zvýšilo počet dronů nasazených proti Ukrajině. Od zahájení války v únoru 2022 do konce roku 2023 vyslalo proti Ukrajině téměř 4000 dronů, uvedl Institut pro vědu a mezinárodní bezpečnost. Za sedm měsíců letošního roku jich bylo téměř dvakrát tolik.

Analýza asi 2000 útoků šáhedů, zdokumentovaných ukrajinskou armádou, ukazuje, že zhruba 95 procent dronů nezasáhlo žádný rozpoznatelný cíl, ale místo toho se zřítily na Ukrajině, nebo vyletěly z jejího vzdušného prostoru. Takovou poruchovost mohla způsobit zlepšená ukrajinská obrana nebo špatná řemeslná dovednost nekvalifikovaných pracovních sil. Dalším faktorem může být skutečnost, že Rusko používá také verzi šáhedů bez výbušnin, aby zmátlo protivzdušnou obranu.

Nábor do Alabugy se opírá o kampaň na sociálních sítích s upravenými videi, ve kterých usměvaví Afričané zametají podlahy, řídí jeřáby nebo navštěvují pamětihodnosti Tatarstánu. Nezmiňují přitom roli závodu jako centra ruské výroby dronů.

Program propagovala ministerstva školství v Ugandě a v Etiopii a také africká média, která jej líčí jako způsob, jak vydělat peníze a zvýšit si kvalifikací. Původně byl program inzerován jako pracovní a studijní, novější příspěvky ale praví, že nejde o vzdělávací program, ačkoliv se v nich mihnou i mladé ženy ve školních uniformách. Zpráva oznamující, že "Naše publikum výrazně vzrostlo!", by mohla naznačovat, že program najal influencery, aby nábor propagovali na TikToku jako cestu k snadnému výdělku.