Inflace sice poslední dobou zpomaluje, stále se však drží dost vysoko. V květnu meziroční růst spotřebitelských cen činil 11,1 procenta, jeho dalšímu snižování teď brání především vysoké ceny energií a dále také potravin, především zeleniny. Oproti loňsku jejich cena mnohdy vyšplhala o desítky procent. Najdou se navíc i úplné meziměsíční extrémy – kupříkladu mrkev podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) oproti dubnu podražila asi o 30 procent, brokolice pak dokonce o více než 70 procent. Podle kritiků za to může nekončící státní podpora agrobaronů a zbytečně uzavřený trh.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v květnu zpomalil na 11,1 procenta z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně ceny ale stouply o 0,3 procenta. Ceny dolů táhly především levnější benzin a nafta, zdražovaly naopak energie a potraviny.

*Tabulka má celkem 5 stran, mezi jednotlivými stranami lze přepínat v záhlaví.

I proto byla inflace v květnu nepatrně vyšší, než se čekalo. „Zejména proto, že zmírnění zdražování potravin nebylo tak citelné, jak se předpokládalo. Mezi dubnem a květnem citelně zdražilo ovoce, brambory nebo vejce. Poměrně citelně zdražuje také tvrdý alkohol. Zlevnění másla nebo mléka už nestačilo situaci zvrátit, takže potraviny jako celek meziměsíčně přidaly 0,9 procenta. Meziročně jsou tak dražší o stále výrazných 14,5 procenta,“ vypočítává ekonom Lukáš Kovanda.

„Ke zdražování došlo například u rýže o 23,2 procenta, zeleniny o 21,5 procenta a cukru o 58,7 procenta,“ přidává hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Z ministra kamarád agrobaronů

Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy se u cen potravin projevují především hlavní tři vlivy – klima, cena energií a konkurence. „Počasí na jihu Evropy bylo letos hodně špatné, takže jarní jihoevropské zeleniny je na trhu mnohem méně než v minulých letech, a jarní pokles cen zeleniny a ovoce je tak pomalejší než v předchozích letech. Vysoká cena energií (v Česku zastropovaná výrazně výše než třeba v Německu) se bohužel propisuje do vyšších cen českých potravin a s tím bohužel potravináři nic udělat nedokáží,“ řekl deníku Echo24.

„S klimatickou změnou nic neuděláme a obávám se, že vláda cenové stropy u energií snižovat nebude. Výrazně pomoci ale vláda může v tom třetím bodu, kdy místo agrobaronů začne podporovat menší české zemědělce a jejich spojování do odbytových družstev a konečně přestane blokovat dovozy do České republiky. Jenže ministr zemědělství bohužel dělá přesný opak a v rozporu s programovým prohlášením vlády se z něj stal kamarád agrobaronů.“ rýpl si do ministra zemědělství Zdeňka Nekuly.

Potraviny od loňského podzimu v obchodech výrazně zdražují. Nekula (KDU-ČSL) z toho vinil hlavně obchodní řetězce. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nedávno uvedl, že při prověřování vývoje cen na trhu s potravinami u pěti základních komodit nezjistil porušení hospodářské soutěže. Za poklesem cen potravin v poslední době je podle Nekuly mimo jiné tlak různých institucí. U Nekulou kritizovaného maloobchodu ale úřad uvedl, že jde o oligopolní tržní strukturu. Šéf rezortu ovšem také proslul některými svými nešťastnými vyjádřeními, při nichž například omylem podporoval jeden z prodejních řetězců a tvrdl, že „normální ceny potravin jsou ty ve slevě“.

Nárůsty o desítky procent

Kromě meziročních srovnání zaujmou i ta meziměsíční, u nich se totiž občas najdou ještě podivnější výkyvy než u těch dlouhodobých. Výraznější nárůst nastal z dubna na květen u masa. Kromě kuřecího podražilo zadní hovězí maso bez kosti. Dříve 264 korun za kilogram, nyní 276. Za kilo králíka v dubnu 173 korun, v květnu 187 korun.

Mezi další extrémy patří zmíněný tvrdý alkohol. Litr vodky podražil z 266 na 290 korun, zajímavý je i nárůst u kilogramu včelího medu. Ze 180 korun na 196.

Zcela nejvíce ale ceny rostly u ovoce a zeleniny. Kilogram hroznového vína vylétl ze 79 na 88 korun, česnek ze 157 na 171 korun. O asi 27 procent zdražila během měsíce mrkev, z 21 korun na 29 korun za kilogram. 30procentní nárůst zaznamenal květák, který podražil z asi 44 korun na 57. A více než 70 procent si připsala brokolice, jejíž cena najednou stoupla z 28 na 48 korun.

Květnová inflace byla o půl procentního bodu nižší, než odhadovala ČNB. Analytici varují, že cesta k dosažení kýženého dvouprocentního cíle inflace bude ještě dlouhá. „Nadále očekáváme, že návrat ke dvěma procentům bude jen pozvolný a i v příštím roce se inflace bude držet spíše nad horní úrovní tolerančního pásma,“ soudí analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš. V příštím roce by podle něj inflace mohla být 3,7 procenta.