Umělá inteligence se stává fenoménem, který začíná čím dál tím více zasahovat do života lidí. Poradenská firma Forrester nyní zveřejnila výzkum, jak umělá inteligence ovlivní pracovní trh ve Spojených státech do roku 2030. Překvapivě podle této předpovědi bude nejvíce zasažena střední třída, především v pozici takzvaných „bílých límečků“ s vysokoškolským vzděláním. Méně postiženi budou lidé ve vyšších pozicích. Podle predikce v souvislosti s umělou inteligencí a automatizací zanikne v USA 2, 4 milionů pracovních pozic do uvedeného roku 2030. Na dalších 11 milionů pozic bude nástup umělé inteligence mít výrazný vliv a může některé obory výrazně změnit.

Nástup umělé inteligence se do povědomí většiny lidí dostal v posledních měsících zejména s velkým rozšířením jazykových modelů jako ChatGPT či Bard. Ty jsou širokým vrstvám lidí volně dostupné a začínají je využívat i firmy. Podle průzkumu jen letos zanikne ve Spojených státech 90 000 pozic v souvislosti s umělou inteligencí.

Ohroženy však překvapivě nebudou nejhůře placené práce, ale ty, které vyžadují vysokoškolské vzdělání, především půjde o kancelářské práce či kreativní zaměstnání, například některé pozice v novinách, v právních firmách nebo pozice copywriterů či korektorů, či některé pozice ve společenských vědách.

Výzkum ovšem přichází i s pozitivními zjištěními. Podle něj umělá inteligence výrazně změní a potencionálně ulehčí lidem asi ve 4,5 milionů pracovních pozic. S tím, že čím vyšší vzdělání je k dané pozici potřeba, tím více pozici ovlivní. Například na pozice, na které je potřeba středoškolské vzdělání bude mít AI dopad v jednotkách procent. Ale u zaměstnání, ke kterému je vyžadována vysokoškolské vzdělání ovlivní přibližně 16 až 21 % pracovních pozic.

Naopak místa s minimálními požadavky na vzdělání a také manuálních prací se umělá inteligence podle výzkumníků téměř nedotkne. Studie také zmiňuje zajímavou statistiku. Podle výzkumníků bude umělá inteligence výrazně ovlivňovat pozice které jsou ohodnoceny mezi 45 000 až 90 000 dolary ročně (přibližně mezi jedním a dvěma miliony českých korun), ale u vyšších pozic její vliv zase bude klesat. Jedná se například o pozice vysokých manažerů. Výzkumníci to odůvodňují tím, že v těchto pozicích je velmi důležitá schopnost se rozhodovat a vysoká schopnost empatie, kterou AI nenahradí.

Změny se budou týkat především toho, jak budou lidé v budoucnosti pracovat a jak budou schopni umělou inteligenci do své práce zapracovat. Pokud se naučí využívat možnosti, které nástroje umělé inteligence nabízí, mohou výrazně zkrátit některé pracovní činnosti.

Podle analýzy Forresteru bude zapojení umělé inteligence do pracovního procesu v následujících letech postupné a později se zrychlí. Důvodem je především to, že se v následujících letech bude muset řešit řada právních a etických otázek ohledně AI, než bude moci být plně využívána.

Jaké spory může AI zažehnout, se ukazuje například u spisovatelů. Významní autoři jako například R.R. Martin podepsali na konci září výzvu, aby autoři modelů umělé inteligence platili licenční poplatky autorům, jejichž díla využívají k učení AI. "Současné generativní systémy umělé inteligence produkují materiály, které jsou odvozením již existující tvorby. Kopírují větnou strukturu, hlas, vyprávěcí postupy a kontext z knih a dalších textů, kterými byly nakrmeny. Jejich výstupy jsou jen směskami bez přidané hodnoty. Papouškovaná kultura není náhradou lidského umění," uvedla v tiskové zprávě ředitelka Sdružení autorů Mary Rasenbergerová.

K podobnému kroku už v srpnu vyzvala řada britských autorů britskou vládu. Signatáři obou výzev zároveň podali na Open AI žalobu za zneužívání jejich duševního vlastnictví.

Paradoxně si však průzkumníci myslí, že některé kreativní práce jako právě práce spisovatelů či novinových editorů nebudou umělou inteligencí nahrazeny. AI však výrazně jejich práci zautomatizuje. Odůvodnění je podobné jako u vysokých manažerů, tedy že v těchto zaměstnáních je důležitá schopnost například empatie a sociálního cítění, ve které podle průzkumníků nebude AI příliš úspěšná.