Plzeňský kraj vykazuje největší počet ukrajinských uprchlíků na jednoho obyvatele v České republice. S tím je v poslední době spojováno několik incidentů, které se v okolí Plzně odehrály a vzbuzují v obyvatelích spoustu emocí. Mezi aktuálními případy jsou násilný útok na dvě ženy původem z Ukrajiny ve městě Plasy a znásilnění patnáctileté dívky ukrajinským chlapcem v Plzni. Proti ukrajinským uprchlíkům se vymezovaly desítky účastníků sobotní demonstrace v Plzni. Plzeňský hejtman Rudolf Špoták (Piráti) ale situaci nepovažuje za kritickou. Uznává ale, že chování Ukrajinců není vždy kompatibilní s přístupem Čechů Uvedl to v rozhovoru pro deník Echo24.

V čem spočívá napětí mezi Čechy a Ukrajinci v Plzeňském kraji?

Nevím, jestli by vznikalo vysloveně napětí přímo v Plzeňském kraji. Samozřejmě ta nešťastná událost, která se zde stala, vyvolala v malé části společnosti určitou nespokojenost, která byla vyjádřena poklidným pochodem, který o víkendu v Plzni proběhl. Nevnímám to ovšem jako větší míru nespokojenosti. Samozřejmě se občas setkávají například starostové v obcích kvůli nějakým malým situacím, kdy chování Ukrajinců není úplně kompatibilní s naším vnímáním kulturního života. Přesto, že občas dokážou být hlasitější a veselit se o něco více, chtějí si zachovat svoji integritu - podléhat našim zákonům, vyhláškám, pravidlům, atd., stejně jako občané České republiky.

Mohlo by něco z toho souviset s tím, že podpůrná centra pro uprchlíky byla v Plzni a Praze z celé republiky nejpřeplněnější?

Tak určitě. Plzeňský kraj má největší počet ukrajinských uprchlíků na jednoho obyvatele, což znamená, že ta koncentrace, zvláště zde v Plzni, je daleko větší, což znamená, že i daleko větší pravděpodobnost, že k takovýmto drobným incidentům dojde na rozdíl od regionů, kde ta hustota není tak velká.

Ale nepovažujete je za kritické?

Určitě je nepovažuji za kritické. Já si myslím, že je důležité si říci, že určitě neuznáváme žádnou kolektivní vinu. Pokud se někdo dopustí nějakého trestného činu, tak bychom určitě neměli trestat celou tuto komunitu. Pokud spáchal takový zločin jiný státní příslušník, také jsme za to ostatní netrestali. Takže si myslím, že přesně takto bychom k tomu měli přistupovat.

Postupujete nějaké kroky ke zklidnění momentální situace? Nebojíte se například nějaké řetězové reakce?

Zatím ji nepozorujeme. Pokud nějaké takové situace jsou, jsou takovým tím běžným zvykem ve 21. století, což znamená, že se většinou jedná o otázku sociálních sítí, které policie pečlivě monitoruje, aby tam z tohoto hlediska nedocházelo k porušení zákona. Samozřejmě například v Plzni, která má zatím největší koncentraci, působí ukrajinští příslušníci městské policie, kteří pomáhají při komunikaci a dokážou ukrajinským uprchlíkům vysvětlit, jaká zde fungují pravidla, vyhlášky, co se smí a nesmí, … Ve většině případů se jedná pouze o nedorozumění, protože jsou ve svých domovech zvyklí na něco, co zde není možné. A pojďme si říct na rovinu, že spousta takových vyhlášek a nařízení neznají ani čeští občané a jsou dodržované pouze z nějakého kulturního zvyku. To si myslím, že je jedna z věcí, pro které město Plzeň sáhlo a je celkem kvalitní a ku prospěchu.

Daří se dostat Ukrajince z ubytoven do trvalejšího bydlení?

Určitě. Z 6 tisíc ukrajinských uprchlíků jsme se dostali přibližně na 1500, kterým hradíme ubytování. Spousta [ukrajinských uprchlíků] si začala ubytování hradit sama a pracuje zde. Máme největší počet pracujících ukrajinských uprchlíků nejen na jednoho obyvatele, ale z hlediska absolutních čísel. Máme něco mezi 15,5 tisíci, což mezi těmi 100 tisíci je suverénně nejvyšší číslo ve všech krajích. A co se týká nějakého trvalejšího bydlení, no tak pojďme si říci, že trvalejší bydlení mají problém sehnat i čeští občané. Takže ukrajinští uprchlíci bojují s úplně stejným problémem jako čeští občané, co se týká praktických lékařů, pediatrů, zubařů a samozřejmě bydlením.