Změny v pravidlech pro uzavírání dohod o provedení práce už mění pracovní trh. Firmy totiž v reakci na legislativní změny už výrazně snížily počty uzavřených dohod. Od druhé poloviny roku má navíc začít platit registr dohod, který má státu umožnit lépe kontrolovat kumulování dohod, na které je podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) potřeba navázat platby sociálních a zdravotních odvodů. Povinnost odvodů chce Jurečka odložit na začátek příštího roku.

Zaměstnavatelé v reakci na legislativní změny u dohod o provedení práce a pracovní činnosti, vyvolané novelizací zákoníku práce a konsolidačním balíčkem, snížili počty uzavřených dohod. Práci nejčastěji přerozdělili mezi ostatní zaměstnance, najali osoby samostatně výdělečné činné, nebo dohody převedli na zkrácené či plné pracovní úvazky. Najímají také více pracovníků v rámci jiných smluvních vztahů, jako jsou např. smlouvy o dílo, nebo využívají služeb pracovních agentur. Zhruba 30 % zaměstnavatelů uvedlo, že v jejich firmách neměly vládní změny na zaměstnávání pracovníků na dohody žádný vliv. Vyplývá to ze šetření Hospodářské komory mezi 457 podniky napříč republikou.

„Firmy na úpravy zareagovaly víceméně tak, jak avizovaly loni v létě s tím, že nakonec zaměstnaly méně pracovníků na IČO a na jiné typy smluv, než původně plánovaly. Reakce firem na změny u dohod byla oproti jejich původním očekáváním mírnější i proto, že k dalším pro firmy nákladným a administrativně náročným úpravám má dojít až od letošního prvního července,“ uvedl viceprezident HK Tomáš Prouza.

Počty dohodářů snižovaly nejvíce velké firmy nad 250 zaměstnanců. 60 % z velkých firem alespoň částečně jejich práci přerozdělilo mezi ostatní zaměstnance. Nejcitlivěji reagovaly firmy působící v osobních službách, ze kterých k žádným změnám v zaměstnávání na dohody nepřikročila pouhá pětina, zatímco v ostatních odvětvích je podíl těchto firem výrazně vyšší.

Změny v pravidlech pro zaměstnávání na dohody mimo pracovní poměr zavedla novela zákoníku práce a vedle toho také vládní konsolidační balíček. Zaměstnavatelé musí zaměstnancům na dohody nově rozvrhovat pracovní dobu alespoň tři dny předem. Dohodáři mají také nově nárok na dovolenou a příplatky za práci o víkendech a svátcích.

Konsolidační balíček navíc zavádí povinnost zaměstnavatelů ohlašovat dohodáře ČSSZ. Zároveň při souběhu dohod u více zaměstnavatelů a překročení limitu vznikne povinnost z odměny odvádět sociální a zdravotní pojištění a zaměstnavatel jej bude muset zpětně doplatit, což zaměstnavatelům masivně zvýší byrokracii a zvedne nejistotu při personálním plánování.

Hospodářské komoře mimo jiné vadí, že by zaměstnavatel do poslední chvíle nevěděl, kolik ho dohodář nakonec bude stát. Obává se také, že kvůli parametrickým úpravám klesne účast některých skupin obyvatelstva, jako jsou studenti, matky na rodičovské nebo senioři na trhu práce, kterou ale HK dlouhodobě doporučuje kvůli nepříznivému demografickému vývoji naopak zvýšit. Úpravy dohod proto napadla jak v meziresortním připomínkovém řízení, tak i při schvalování ozdravného balíčku.

Ministr Jurečka ve sněmovně navrhl odklad povinnosti zaměstnavatelů hradit pojistné u dohod o provedení práce z letošního července na 1. leden příštího roku. Zavedení registru dohod zůstává stejné, tedy 1. července. „Základní princip zůstává zachován: to znamená, v okamžiku, kdy by potom přesáhl ten objem na tu dohodu 25 procent průměrné mzdy, tak potom se bude odvádět pojistné,“ popsal ministr. Podle konsolidačního balíčku bude nově od odvodů osvobozena práce na dohodu jen v případě, že výdělek u jednoho zaměstnavatele nepřekročí 25 procent průměrné mzdy a výdělek u všech zaměstnavatelů dohromady nepřekročí 40 procent průměrné mzdy.

„Já nechci ty věci komplikovat, ale ve chvíli, kdy vidíme, že to je problém pro důchodový systém a pro veřejné rozpočty, tak se musí řešit a udělat nějaké změny. Toto nastavení je podle mě přijatelné, kumulovat dohody u jednoho zaměstnavatele nejde… A nebo jde, ale s odvodem,“ řekl už dříve ministr Jurečka v rozhovoru pro Echo24.

Ekonom: Ani větší flexibilita, ani větší jistoty

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek pro Echo24 řekl, že snaha získat co nejvíce peněz na daních, mezi něž patří i tzv. sociální a zdravotní pojištění, se „asi dá pochopit“. „Avšak vždy je třeba počítat i s důsledky takového úsilí. A tou hlavní je znevýhodnění DPP pro firmy, které je využívají, a pro zaměstnance, kteří poskytují své služby pro několik zaměstnavatelů, pro každého však v zanedbatelném počtu hodin měsíčně. Nejde jenom o vyšší náklady na obou stranách, které dodatečné zdanění přináší, ale také o byrokracii spojenou s navrženým nastavením,“ uvedl Dufek.

DPP tím v případě jejich kumulací podle něj ztratí na atraktivitě pro uživatele, kteří budou nuceni hledat alternativy. „Místo kumulace DPP mohou firmy jít cestou malých úvazků (rovněž zvýšení nákladů) nebo ukončení DPP a navázání spolupráce formou OSVČ – a u menších úvazků to ani nebude možné označit za „švarcsystém“. Bude to stále levnější než jít cestou zaměstnaneckého poměru. O černém trhu práce ani nemluvě. Nakonec v novém systému zůstanou jen ti, kteří se vejdou do stanoveného limitu,“ řekl Dufek.

„Zpružnění pracovního trhu to rozhodně nepřinese, naopak. Jistotu zaměstnancům to také nepřinese a vzhledem k nutným nákladům vynaloženým i na státní správu je otázkou, kolik peněz do státní kasy tato nesmírně složitá a obtížně realizovatelná úprava vlastně přidá a za jakou ‚cenu‘,“ dodal Dufek.