Od letošního roku zpomalilo tempo, jakým rostou platy ústavních činitelů, tedy politiků, ale také soudců nebo státních zástupců. Před časem o tom rozhodla vláda Petra Fialy, která tím chtěla bojovat se špatným stavem veřejných financí. Průběžný růst platů se tak v zásadě zastavil, což se nelíbí soudcům, kteří chystají žaloby.

Kabinet Petra Fialy před časem schválila změnu výpočtu platů ústavním činitelům, mezi které patří i soudci. Nově se základní část platu soudce počítá jako součin průměrné mzdy v národním hospodářství za předloňský rok a koeficientu 2,82. Dosud to byl koeficient 3.

To znamená, že platy soudců zůstaly v zásadě na stejné úrovni jako vloni. Dříve by takzvaná základna byla asi 121 tisíc. Nyní je to přibližně 114 tisíc korun. Jediný, kdo si vlastně polepšil, byli jen premiér a předsedové komor parlamentu, a to asi o pouhou stokorunu.

Podle ministerstva spravedlnosti to znamená odhadovanou úsporu asi 700 milionů korun. Soudci jsou nicméně proti. Podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry se totiž nemají platy měnit z libovůle aktuální vlády, ale mají být pevně navázané na průměrnou mzdu.

Soudci se chystají podat žaloby k Ústavnímu soudu. Vávra odhaduje, že by jich mohlo být desítky. Žaloby už navíc vznikají. „My, respektive naši kolegové teď dopracovávají vzorovou žalobu. Skutečně jsme vyzvali, aby se ty žaloby podávaly, například před dvěma lety jsme naopak vyzývali, aby se kvůli covidu nepodávaly,“ sdělil Vávra deníku Echo24.

„Naše odborná skupina vypracovává takovou vzorovou argumentaci k podání žalob, kterou pak poskytneme kolegům. (...) Myslím, že to bude nejspíš v březnu,“ dodal s tím, kdy by mohly žaloby začít chodit. Není to poprvé, co se soudci bránili proti zásahu do svých platů. V minulosti se jim opakovaně podařilo uspět u Ústavního soudu.

Náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav (ODS) však pro Český rozhlas řekl, že úprava výpočtu platů je v souladu s Ústavou. Změny byly podle něj objektivně zdůvodněné i projednané se zástupci justice. „Nejde o snížení, ale jde pouze o pozastavení růstu. Museli jsme k tomu přistoupit zodpovědně tak, abychom k tomu zpomalení růstu šli ústavně komfortním postupem,“ uvedl.

„Kdyby šlo jen o náš názor, tak bychom soudcům samozřejmě i rádi přidali,“ doplnil s tím, že šlo primárně o úsporné opatření.

Velkorysé a odůvodněné platy

Poslanci brali v lednu roku 2022 96 300 korun měsíčně, v únoru pak po snížení 90 800 korun. Od roku 2023 pak ovšem 102 400 korun. Ministr v témže čase vydělával nejdříve 183 700 korun, pak na čas 173 200 korun a vloni 195 300 korun. V porovnání s tím srovnatelně jako členové vlády berou už řadoví soudci vrchních soudů – v lednu 2022 179 800 korun, po snížení 169 500 korun a v roce 2023 pak 191 100. Na vyšších pozicích pak u soudců platy šplhají přes 200 i 300 tisíc.

Ústavní soud v minulosti opakovaně formuloval názor, že materiální zabezpečení patří ke garancím soudcovské nezávislosti. Vláda nemůže s platy soudců zacházet zcela volně a podle aktuálních rozpočtových potřeb. Na druhou stranu některé zásahy do platů soud uznal jako možné a důvodné, například po ničivých povodních.

Vávra ale už dříve odmítl, že by soudci měli nějaké výhody. „To bylo svobodné rozhodnutí politiků, kteří si oproti zbytku ústavních činitelů svobodně snížili platy. Chápu, že to gesto před časem udělali, ale ta situace nevznikla tak, že bychom měli nějaké extrabuřty,“ dodal.

O platech v minulých měsících a letech opakovaně jednal i přímo ministr spravedlnosti Pavel Blažek. „U návrhu změny výpočtového koeficientu pro stanovení platové základny soudců je cílem vyhovět nálezům Ústavního soudu. Uvedený postup odpovídá dosavadní judikatuře Ústavního soudu ve věci soudcovských platů, který se konkrétně tématu jejich snižování či zmrazování meritorně již mnohokrát věnoval,“ prohlásil dříve.