Ruský prezident Vladimir Putin se v úterý v kremelském Andrejevském sále oficiálně ujal dalšího šestiletého prezidentského mandátu. Oznámil to předseda ruského ústavního soudu Valerij Zorkin poté, co hlava státu složila přísahu. Putin v březnu dle očekávání s přehledem vyhrál volby, které ale podle kritiky Západu byly nesvobodné a chyběla mu v nich skutečná opozice.

Ruského prezidenta v úterý při slavnostním ceremoniálu v honosné, zlatem vykládané síni kremelského palácového komplexu potleskem přivítaly zástupy politiků a významných osobností. Na protest proti stavu ruské demokracie a ruské agresivní válce proti Ukrajině mezi nimi však chyběla řada západních diplomatů, včetně zástupců Evropské unie, Spojených států, Německa, Británie či České republiky.

President of Russia Vladimir #Putin: We are a united and great people, together we will WIN. pic.twitter.com/ONj47TZYZF

— Russian Embassy in South Africa 🇷🇺 (@EmbassyofRussia) May 7, 2024

Jedenasedmdesátiletý ruský prezident, který dominuje politické scéně své země už od přelomu tisíciletí, při ceremonii převzal symboly svého úřadu a pronesl k účastníkům v sále krátký projev. V něm uvedl, že dialog se Západem nevylučuje, musí se ale nastavit za rovnocenných podmínek.

Úterní inaugurace se zúčastnili členové ruské vlády včetně premiéra Michaila Mišustina či ministra obrany Sergeje Šojgua, moskevský starosta Sergej Sobjanin nebo vládce autonomního Čečenska Ramzan Kadyrov. Francie dříve uvedla, že na ceremoniál vyšle svého velvyslance v Moskvě Pierra Lévyho, ačkoliv odsuzuje represe, které provázely březnové volby.

"Prezident Putin byl znovuzvolen a bude pokračovat ve své cestě, i když se to Západu pravděpodobně nelíbí. (...) Pro Rusko je to stabilita - můžete se zeptat kteréhokoliv občana na ulici," řekl agentuře Reuters před ceremonií šéf ruského zbrojařského koncernu Rostěch (Rostec) Sergej Čemezov, blízký Putinův spojenec.

Putin v březnu drtivě zvítězil v přísně kontrolovaných volbách, v nichž byli z technických důvodů vyloučeni dva protiváleční kandidáti. Jeho nejvýznačnější protivník, Alexej Navalnyj, v únoru náhle zemřel v trestanecké kolonii za polárním kruhem a další kritici současného Kremlu jsou ve vězení nebo je ruský režim donutil uprchnout do zahraničí.

Pro Putina to v úterý bylo popáté, co v Andrejevském sále složil prezidentskou přísahu. Poprvé tak učinil v roce 2000, následně v roce 2004. S ohledem na ústavu se poté nemohl ucházet o třetí mandát v řadě, stanul proto v čele vlády, než se v roce 2012 opět stal prezidentem. Znovuzvolen byl i v roce 2018.

V lednu 2021 pak Putin podepsal zákon, který mu umožňuje ještě dvakrát kandidovat na post hlavy státu a prezidentem tak může být až do roku 2036. V úterý zahájený mandát mu vyprší v roce 2030.