V Karlovarském kraji je špatná ekonomická situace, problémy jsou ve zdravotnictví i školství. V předvolebním rozhovoru pro Echo24 to řekla poslankyně, kandidátka do Senátu a lídryně volební kandidátky do krajského zastupitelstva Jana Mračková Vildumetzová. Dále hovořila o exekucích a insolvencích, nedostupnosti pediatra v Aši, ale také o tom, jak přistupuje ke kumulaci funkcí.

Jaká je ekonomická situace v kraji? Co plánujete jako hejtmanka udělat, aby se zlepšila?

Karlovarský kraj na daňových příjmech dostává zhruba 4,2 miliardy, to nejsou malé finanční prostředky. Mrzí mě, že mezi rokem 2019 a 2023 jsou velké rozdíly (ukazuje data od společnosti CRIF). My jsme měli příjem na občana 28 tisíc, současné vedení kraje teď mělo 42 tisíc, takže nárůst je 1,5násobek. Pro lepší představu, dluh byl za nás na konci roku 2019 1237 korun na jednoho občana a na konci roku 2023 se navýšil na neuvěřitelných 5334 korun na občana. Přitom to jde i bez dluhů, Jihočeský a Liberecký kraj je nemají. Zároveň by mě zajímalo, kam ty peníze v našem kraji šly? Třeba výdaje na opravy silnic se totiž nenavýšily. Výrazně stouply výdaje na dopravní obslužnost, ale četnost spojů se nezvýšila. Nedokážu říci, jestli je v tom nákup nových autobusů, ale ten nárůst je obrovský. Vadí mi to, protože já jsem kontrolovala každou objednávku a fakturu, jsem mikromanažer, což v našem malém kraji jde. Zastávám prostě názor, že malé peníze dělají velké peníze.

Kde by se dalo hospodařit jinak?

Vedení kraje si zvýšilo dopravné z 500 tisíc na milion a půl. Dotační program na aktivity seniorů nejdříve snížily z 500 tisíc na 300. My jsme s tím ale nesouhlasili, bojovali jsme jako opozice proti tomu, tak to zase vrátili na těch 500 tisíc. Za mě ale není fér, že seniorům nepřidávají, dokonce by jim rádi brali a své příjmy si radní zvyšují. Řeknu vám příklad. Měli jsme čtyři uvolněné zastupitele, takto malý kraj jako jsme my. To je cca 150 tisíc měsíčně, osm milionů za čtyři roky za jednoho takového uvolněného zastupitele. To mi přijde neskutečné. Pro mě je uvolněný zastupitel trafika, pokud nemá nějaký konkrétní úkol, což ale teď nebylo.

Velké téma vašeho kraje jsou exekuce a insolvence. Jak lze podle vás tuto extrémní situaci zlepšit?

Jde především o Kraslicko, Ašsko, Sokolovsko, kde se to aktuálně pohybuje od 14 do 16 procent obyvatel, kteří jsou buď v exekuci nebo v insolvenci. Je potřeba k tomu přistupovat komplexně, ať už jde o preventivní opatření nebo o aktivní pomoc lidem v dluhových pastích. Preventivní opatření jsou samozřejmě vzdělávací programy, ale to už by mělo být na základních a středních školách. Nicméně i řada starších lidí se bohužel dostane třeba i tím, že něco podepíšou a moc nerozumí, co podepisují, do dluhové pasti. Proto bychom měli podporovat i dluhové poradenství, aby ti lidé měli právní pomoc. V řadě měst tohle řeší například prostřednictvím svých tajemníků nebo právních oddělení.

A klíčová je samozřejmě podpora zaměstnanosti. Karlovarský kraj se potýká s tím, že nemáme dobře placenou práci. Máme nejnižší průměrnou mzdu oproti ostatním regionům. Starostové se snaží nabízet třeba veřejně prospěšné práce. Dobrým nástrojem byla veřejná služba, která se pak zrušila. Tedy že lidé, kteří brali nějakou dávku, museli měsíčně odpracovat určitý počet hodin. Pokud je neodpracovali, tak tu dávku dostali nižší. To byl dobrý nástroj, řada lidí se zapojovala. Jako starostka jsem musela vyčlenit člověka, který to musel řešit, zajišťovat ochranné pomůcky a tak dále. Vnímala jsem to pozitivně.. Město bylo uklizené a setkal jste se s tím, že to těm lidem opravdu pomohlo, protože se osvědčili a začali pak pracovat třeba na technických službách města.

A může pomoci i ta novela insolvenčního zákona, která zkrátila dobu oddlužení?

U nás se tomu velmi věnoval Patrik Nacher a všichni si přejeme, aby to pomohlo. Znám ale případy, kdy lidé odešli z městského bytu, protože měli velký dluh a přišli s tím, že chtějí jiný byt. Vysvětlovala jsem jim, že finanční prostředky nedluží mně, ale tomu městu. Apelovala jsem ně ně, že musí tu situaci aktivně řešit a ne, že někde udělají dluh a pak se přestěhují a udělají nový dluh. Je to hodně o lidech, protože často se lidé mohou do exekuce dostat třeba z nepozornosti a řada těchto lidí tu pomocnou ruku opravdu využije. Svou roli zde ale kromě krajů mají i města a obce.

Jaká je vaše priorita v oblasti zdravotnictví?

Když jsem byla hejtmankou, chtěla jsem zavést leteckou záchrannou službu, protože tu u nás v kraji nemáme. Ministr zdravotnictví byl pro, ministr obrany byl pro, protože to zajišťuje Armáda České republiky. A náčelník generálního štábu pan Opata tehdy šel na vládu a řekl, že nemá stroje a nemá lidi. Na tom to ztroskotalo. Tento plán mám i nyní v případě svého zvolení. Pořád si myslím, že ji potřebujeme a mělo to být už dávno.. Akorát je otázkou, zda to má zajišťovat armáda, nebo soukromá letecká záchranka. Já si myslím, že armáda má prestiž, má velké vrtulníky, tzv. Sokoly, které mohou transportovat i dvě osoby. Mají i výjimky, mohou přistávat, kde chtějí, nemusí mít navigační systémy… Takže budu v první řadě bojovat za armádu. I ministerstvo by se mělo snažit, aby tam byla, protože teď k nám létají z Plzně z letiště Líně, což je 23 minut.

S dostupností zdravotní péče je celkově v Karlovarském kraji problém, medializován byl konkrétně případ nedostupnosti pediatra ve městě Aš. Jak může kraj v těchto věcech pomoci?

Je to obrovské téma. Hejtman má takovou roli, že by měl starostovi s bojem o lékaře maximálně pomoci, protože zastupuje kraj navenek. A je takovým tím mezistupněm vůči ministerstvu a pojišťovnám. A jsou to primárně právě pojišťovny a ministerstvo, které by měly mít snahu zajistit tu péči. Když pojišťovna vypisuje výběrové řízení, tak by měla dát takové podmínky, aby si někteří lékaři Karlovarský kraj vybrali a chtěli do něj přijít. Ten případ v Aši mě ale vážně namíchnul. Za mě je nepřípustné, aby starostovi přišel dopis, že dostupnost je 35 minut a že maminky mohou jet 35 minut do Chebu. Zároveň v tom dopise stojí, že do Aše nikdo nechce a že to pojišťovnu ani ministerstvo prakticky nezajímá. Jenže lidé v Aši platí stejné zdravotní pojištění jako třeba Pražáci. Já jsem s panem starostou jela na VZP. On si totiž lékařku našel, i když zatím jen na dva dny v týdnu. Je to obrovský úspěch, ale vychází z úsilí toho konkrétního starosty. Teď je to na pojišťovně, aby to rychle zprocesovala.

A jak tomu lze tedy předcházet?

Pojišťovna říká, že výběrové řízení vypisuje kraj, ale ta pojišťovna má klíčovou roli. Další zásadní roli má právě ministerstvo, které podle mě promarnilo velkou šanci, když nepokračovalo v projektu, který tady začal v roce 2017 za Babišovy vlády, že se dávalo více prostředků, aby bylo více studentů na lékařských fakultách. Vy je tam sice máte, ale to jsou takzvaní samoplátci. Pak je řada studentů, kteří si to nemohou uhradit. Mělo by se tedy dávat více peněz. Ze strany pojišťovny jsou pak různé bonifikační programy a teď chtějí přinést zákon, který by Aši velmi pomohl. Tedy že pokud se nepodaří sehnat lékaře v Česku, tak se může shánět lékař za hranicemi, tedy například v Německu, který by do Aše dojížděl. To by mohlo těmto příhraničním regionům pomoci. Já mám k dispozici data z ÚZIS a Aš je v dostupnosti zdravotní péče nejhorší v celé České republice.

Pak může pomoci i online pohotovost, kterou zavedli v Jihočeském kraji. Sama vím jako maminka malého dítěte, jaká je nyní komunikace s lékařkou, že jí něco nafotím a komunikuji s ní online. To by bylo na úrovni jak pediatra, tak i praktického lékaře.

Jaká je v Karlovarském kraji situace ve školství?

Situace ve školství v našem kraji není dobrá. My máme pobočku vysoké školy – Západočeské univerzity v Plzni. Za naší vlády jsme udrželi ekonomickou fakultu a přivedli jsme pedagogickou fakultu. Ale kdybychom nedali finanční zdroje z kraje, tak už by tu nebyla ani jedna. Za vysoké školství je zodpovědný stát, respektive ministerstvo školství, které by mělo vynaložit úsilí, aby v Karlovarském kraji vysoká škola v budoucnosti byla. Jsou to ale dvě spojené nádoby. Vysoká škola bude chtít do kraje přijít, pokud tam absolventi najdou uplatnění. Proto potřebujeme také investory s přidanou hodnotou.

A jaké je podle vás řešení?

Například v Jihlavě udělali univerzitu z vyšší odborné školy. My máme v kraji vyšší odbornou školu sociální, zdravotní a cestovního ruchu. Když se podíváte na data, tak 95 procent našich studentů si dává přihlášku mimo Karlovarský kraj. Pouze pět procent zůstává, protože tam máme soukromou Vysokou školu finanční a správní. I u středního školství si dává 18 procent studentů přihlášku mimo kraj. Karlovarskému kraji by velmi pomohla fakulta zdravotnických studií. Já se o to pokoušela už v minulosti, ale bohužel to není o rektorovi ale o děkanech jednotlivých fakult. Chybí nám zdravotní sestry, radiologové, záchranáři… Viděla jsem, že v Plzni se hlásí velké množství studentů. Otevřeli tam dvě třídy a pak už neměli kapacitu. Tak jsem se jich ptala, proč to neotevřou v Chebu, kde je prázdná budova, učebny, i aula. Jenže pan děkan nechtěl zodpovídat za fakultu, která bude někde jinde. To mě ale nezajímá. My potřebujeme vysoké školy navázané na pracovní místa a na naše potřeby.

Jak vnímáte návrh na slučování škol?

My jako ANO jsme proti slučování škol. Je totiž otázka, jestli by případné slučování škol zvýšilo kvalitu vzdělávání. Já o tom přesvědčená nejsem. A nedisponuji navíc žádnou analýzou, že by to mělo přinést nějakou reálnou úsporu.

A co slučování obcí?

Já jsem bývalá komunální politička, starostka a předsedkyně Svazu měst a obcí. Takže já jsem absolutně proti slučování obcí. Nemám problém s nějakou meziobecní spoluprací, aby sdílely služby, nějakého úředníka, který se bude starat o nějaké společné agendy. Ale starostové v obcích mají i tu úlohu, že díky nim ty obce žijí. Pomáhají těm lidem, zajišťují v mnoha případech nákupy, léky a mnoho dalších věcí. Řada obcí má zajištěno mnoho věcí právě díky kvalitním starostům, jejich pracovitosti a vztahu k danému místu. Nemusí to platit vždy, ale já se setkávám s mnoha starosty, kteří dělají svou funkci jako poslání, pro svou obec dýchají.

Pomohla by vám kombinace práce v kraji a v Senátu?

Je jasné, že přenášíte věci na půdu Parlamentu. Tato vláda stále tvrdí, jak chce pomáhat Karlovarskému kraji, ale zůstává to bohužel jen u těch řečí. A já na toto téma mohu alespoň vystupovat ve sněmovně. Možná je chybou i to, že Karlovarský kraj nikdy neměl ministra, který by odsud pocházel. Možná se to zdá být nepodstatné, ale někdy to může sehrát roli. Třeba gigafactory šla do Plzeňského kraje. Proč to nešlo do Karlovarského? My jsme tam měli všechno připravené a velmi by nám to pomohlo. Myslím si, že by pro vládu měl mít prioritu kraj, který potřebuje pomoci. Osobně ve sněmovně otevírám mnoho téma jako třeba změna zákona o investičních pobídkách, kde vzali výjimku třem strukturálně postiženým krajům, což mi velmi vadilo, a docílila jsem aspoň toho, že se některé oblasti označily jako strategické. U nás v kraji to ale bylo jen u Chebu a já si přitom ale myslím, že by investoři mohli přijít i do menších obcí.

Jak vnímáte kumulaci funkcí?

Byla jsem to já – společně s Piráty, to musím uznat – kdo protlačil, že pokud má někdo k funkci poslance či senátora ještě funkci krajskou, městskou či obecní, tak se mu automaticky snižuje plat na 40 procent. Za to mě neměli rádi obzvláště senátoři, kteří dali i ústavní stížnost a Ústavní soud to shodil. Je to platné od roku 2020 a já to považuji za spravedlivé. Je to na tom člověku, který se rozhodne, jestli tu funkci vykonávat chce. Když si někdo řekne, že je pro něj odměna neadekvátní, tak zkrátka může dělat jen jednu funkci. Nicméně třeba z kraje lze přenášet témata do sněmovny a mít pak o to větší vliv na jejich řešení.

Co vaše pozice stínové ministryně vnitra? Co byste dělala, pokud by hnutí ANO sestavovalo vládu?

Nezlobte se, to je otázka, na kterou nedokážu odpovědět. Spíš se ptejte předsedy hnutí Andreje Babiše nebo předsedy stínové vlády Karla Havlíčka. Ano, senátor může být ministr, ale nedokážu si v žádném případě představit, že by tam těch funkcí bylo víc, jestli mi rozumíte. Dnes vidíte, že poslanci i senátoři jsou členy vlády. Ale vážně nechci nic předjímat. Je otázkou, jak volby příští rok dopadnou. Až teď skončí krajské a senátní volby, tak si myslím, že se začnou řešit hned ty sněmovní. Vidím každý den v terénu při kontaktní kampani, jak lidé nejsou spokojeni se současnou vládou. Vláda něco říkala, slibovala a dělá úplně něco jiného. Nejvíc lidem podle mě vadí, že po nich vláda něco chce, ale nezačíná u sebe. Říká jim šetřete, ale má nespočet ministrů, že se nevejdou ani do lavic, Ti tři ministři bez portfeje, to je vážně zbytečný luxus. Kandidovaly jako dva subjekty a mají pět poslaneckých klubů. Výdaje na provoz státu se zvyšují, počet úředníků stoupá, žádná reálná úsporná opatření se nedějí…