Významné železniční spojení se rýsuje mezi Prahou, Berlínem a Vídní. Součástí vysokorychlostní trati "Via Vindobona" je i Krušnohorský tunel, který by měl propojit českou, německou a rakouskou metropoli do čtyř hodin. Třicetikilometrový tunel bude hotový do roku 2040 a mělo by se jednat o největší železniční tunel na českém i německém území. "Připravujeme projektové práce, průzkumy a česko-německé smlouvy," řekl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka deníku Echo24.

Přípravy železničního projektu začaly už v roce 2021 pod vedením tehdejšího ministra dopravy Karla Havlíčka (ANO). „Přál bych si, aby Praha měla i nadále přibližně každé dvě hodiny spojení do sousedních hlavních měst a dalších významných uzlů. Po vybudování vysokorychlostních tratí plánujeme rozšíření nabídky spojů na dvojnásobek,“ uvedl tehdy Havlíček.

Zároveň vyzdvihl spolupráci s Německem na přípravě přeshraničního tunelu mezi Drážďany a Ústím nad Labem. Karel Havlíček označil Krušnohorský tunel za "dílo století" pro železnici ve střední Evropě.

Tunel bude klíčovým prvkem nové vysokorychlostní trati zvané „Via Vindobona“, která propojí Berlín, Prahu a Vídeň v rekordním čase kolem čtyř hodin. Pilotní úseky tratí pro rychlost až 320 km/h v délce nejméně 120 kilometrů by měly být v provozu ještě před rokem 2030. Zbylých 250 kilometrů nové infrastruktury se bude dokončovat v následujících letech.

Rozvoj železniční sítě ale nekončí jen u této osy. Součástí plánů je i přímé spojení Prahy s Frankfurtem nad Mohanem přes Drážďany. Díky novým tratím a investicím na německé straně se očekává, že cestu do finanční metropole Německa bude možné zvládnout vlakem za zhruba čtyři a půl hodiny. Tím se výrazně rozšíří nabídka cest do západní Evropy, bez nutnosti využívat letadlo nebo osobní automobil. Projekt „Via Vindobona“ je jedním z klíčových pilířů evropské železniční budoucnosti, uvádí ministerstvo dopravy.

Rezort dopravy potvrdil, že v rámci přípravy Krušnohorského tunelu pokračují projektové práce i průzkumy, připravuje se česko-německá smlouva o propojení. "Návrh mezistátní smlouvy jsme společně s německými kolegy v březnu tohoto roku dokončili a nyní poběží schvalovací proces v obou státech před podpisem ministrů obou zemí a ratifikací v obou parlamentech. Rovněž byla potvrzená změna trasy v rámci Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje, což je pro umístění portálu tunelu na české straně včetně navazujícího úseku do stanice Ústí nad Labem centrum klíčové," uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka pro deník Echo24.

Krušnohorský tunel by měl být dokončen do konce roku 2040. "Krušnohorský tunel je vnímaný jako jeden z klíčových projektů také ze strany Evropské unie a lze předpokládat jeho významné spolufinancování z evropských zdrojů," řekl redakci Jemelka.

Jak bude vypadat tunel pod Krušnými horami?

Německé dráhy Deutsche Bahn (DB) zveřejnily video, na kterém pomocí vizualizace podrobně popisují podobu chystané rychlotratě propojující Drážďany s Prahou. Krušné hory provrtá 30 kilometrů dlouhý tunel, který se stane nejdelším v Německu i Česku. Jezdit se v něm bude kvůli smíšenému provozu s nákladními vlaky maximálně rychlostí 200 km/h.

Ve videu dráhy vysvětlují, jak se zmodernizuje stávající část ze saské metropole do Heidenau, kde vlaky vjedou do Krušnohorského tunelu. V tomto úseku dráhy položí 46 nových kolejí a 92 výhybek. Animace rovněž ukazuje vyústění tunelu u Chabařovic na české straně Krušných hor nedaleko Ústí nad Labem.

Železniční experti podle deníku Dresdner Neueste Nachrichten předpokládají, že stavební práce začnou nejdříve v roce 2032. Cesta z hlavního města České republiky do saské metropole se po dokončení celé tratě zkrátí ze současných 2,5 hodiny na jednu hodinu. Do Ústí nad Labem pojede vlak z Prahy asi 30 minut a do Drážďan asi necelou hodinu.

Podle oborového webu Zdopravy.cz by měly proběhnout první průzkumné vrty v Krušných horách na české straně, zatímco Němci už mají zkušební vrty za sebou. Zakázku na 16 hloubkových vrtů od 25 metrů až do 485 metrů získalo česko-bulharské sdružení firem GeoTec-GSM GEOtest a Geops z bulharského Asenovgradu. Správa železnic (SŽ) za práce u nejdelšího českého železničního tunelu zaplatí přes 68 milionu korun.

Data o geologických a hydrogeologických podmínkách by měla pomoci při rozhodování o ražbě tunelu a při stanovení režimu podzemních vod (bezpečnost a efektivita výstavby a provozu). Průzkum bude probíhat v katastrálních územích Krásného Lesa v Krušných horách, Větrova u Krásného Lesa, Telnice, Stradova u Chabařovic, Chlumce u Chabařovic a Chabařovic.