Nadcházející měsíce budou pro českou politickou scénu klíčové. Strany napříč vládní koalicí, ale i mimo parlament se připravují na sjezdy a vnitrostranická fóra, která mají potenciál, nebo dokonce nutně musí proměnit jejich vedení. Politické strany jako KDU-ČSL, Piráti, Sociální demokracie (SOCDEM) čelí každá svým vlastním výzvám, ať už jde o nevýraznost, nebo neúspěchy v nedávných krajských volbách. Na pozadí vládní krize se navíc začíná hovořit i o situaci v prozatím nejsilnější ODS.

KDU-ČSL: Jurečka na rozcestí, Čunek možným nástupcem

Lidová strana, tradiční pilíř české politické scény, chystá svůj volební sjezd na polovinu října v Olomouci. Předseda Marian Jurečka, který stranu vede od roku 2019, je pod pravidelnou palbou kritiky za nízké preference okolo dvou tří procent, nejednotu v řadě témat i kauzu vánočního večírku v den střelby na filozofické fakultě.

Jurečka dosud neoznámil, zda se bude o funkci znovu ucházet. Přestože je vnitřní situace ve straně ještě relativně klidná, výsledky nedávných krajských voleb a senátních klání ukázaly, že KDU-ČSL potřebuje novou energii a strategii, pokud chce zůstat relevantním hráčem na české politické scéně. Šéf strany navíc nedodržel své vlastní podmínky pro setrvání v čele.

Jurečka sám naznačil, že jeho kandidatura závisí na úspěchu strany v nadcházejících volbách. Již dříve prohlásil, že nebude obhajovat předsednickou funkci, pokud KDU-ČSL nezíská dva europoslance, neposílí svůj senátorský klub a nezíská alespoň jedno hejtmanské křeslo. Přestože se strana udržela na jižní Moravě, europoslance získala pouze jednoho a klesly jí i počty zastupitelů v krajích. Jurečka uvedl, že na otázku, zda bude znovu kandidovat, odpoví po druhém kole senátních voleb, které se konají tento týden. „Kdokoli má k fungování strany kritické připomínky a představu, jak to dělat lépe, ať jde kandidovat a představí svoji vizi,“ řekl Jurečka nedávno.

Nad budoucností předsedy visí otazníky i kvůli sílícím hlasům o změnách ve vedení. Předseda jihočeské KDU-ČSL Jan Bartošek otevřeně hovoří o potřebě zásadních změn. „Nejde jen o pozici předsedy, změna musí být razantnější,“ uvedl Bartošek. Spekuluje se také o možné kandidatuře někdejšího předsedy Jiřího Čunka, který nedávno uspěl v senátních volbách. Čunek, který je známý svou charismatickou osobností a odvážným přístupem, jako první pro Echo24 nevyloučil svou kandidaturu na předsedu strany, což by mohlo znamenat dramatický obrat ve vedení KDU-ČSL směrem k určité konzervativnější politice.

Piráti: Napětí v koalici a otázky ohledně setrvání ve vládě

Pirátská strana, nejmenší (nyní odcházející) koaliční partner vlády Petra Fialy, prochází vnitřními turbulencemi. Navzdory tomu, že předseda Ivan Bartoš nedávno obhájil svou funkci na celostátním fóru v Brně, nálada uvnitř strany je v zásadě na bodu mrazu. Bartoš podle premiéra selhal v projektu digitalizace stavebního řízení a bude odvolán. Po debaklu v krajských volbách navíc vedení strany rezignovalo, což dohromady zažehlo vládní krizi i tu pirátskou.

Jedním z nejpalčivějších témat je budoucnost Pirátů ve vládě. Několik představitelů strany naznačilo, že by mohli odejít z vládní koalice v důsledku rostoucího napětí mezi Piráty a premiérem Fialou. Ministr pro legislativu Michal Šalomoun uvedl, že v případě odhlasování odchodu Pirátů z vlády je připraven podat demisi. „Považuji za velmi nepravděpodobné, že bychom po podrazu a tak zásadním porušení koaliční smlouvy ze strany premiéra Fialy zůstávali ve vládě,“ uvedl například pražský radní Adam Zábranský.

Mezi spekulacemi o možných náhradnících za pirátské ministry ve vládě se objevují jména jako středočeská hejtmanka Petra Pecková či náměstek Radim Sršeň. Přestože vicepremiér Vít Rakušan (STAN) uvedl, že výměna ministerstev není na stole, situace v rámci vlády zůstává napjatá.

Sociální demokracie (SOCDEM): Maláčová míří na předsednické křeslo

Sociální demokracie, která od posledních sněmovních voleb v roce 2021 bojuje o své politické přežití, se chystá na svůj sjezd, který proběhne 5. října. Dosavadní předseda Michal Šmarda oznámil, že post nebude obhajovat, a jako možná nástupkyně se rýsuje bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Ta svou kandidaturu oznámila prostřednictvím sociálních sítí, kde ji podpořil i místopředseda strany Lubomír Zaorálek.

Maláčová slibuje návrat k tradičním hodnotám sociální demokracie a ostrou kritiku současné vlády. „Máme tu neschopnou, prolhanou vládu, která to, co slíbila, to porušila. A já chci, aby Sociální demokracie přestala mlčet,“ prohlásila Maláčová. Její kampaň staví na sociálně-ekonomických tématech, jako je zastropování věku odchodu do důchodu, výchovné příspěvky a řešení dostupnosti bydlení.

Šmarda již dříve prohlásil, že SOCDEM potřebuje lídra, který má volební úspěch. Zároveň oslovil dlouholeté krajské osobnosti, jako jsou pardubický hejtman Martin Netolický nebo bývalý hejtman Královéhradeckého kraje Jiří Štěpán. Ani jeden však kandidaturu na předsedu zatím nepotvrdil. Strana, která se po volbách v roce 2021 nedostala do Poslanecké sněmovny, nyní čelí velkému tlaku na to, aby se znovu etablovala na politické scéně a Maláčová má za to, že by mohla uspět.

ODS: Fiala pod tlakem po neúspěchu v krajských volbách

Občanská demokratická strana (ODS) čelí zase výzvám spojeným s výsledky krajských voleb a vládní krizí. Předseda strany a premiér Fiala bude možná muset nějak naložit s hlasy, které volají po mimořádném kongresu, kde by se mohlo rozhodnout o pozici strany.

Ostravský primátor Jan Dohnal, jeden z vlivných regionálních lídrů ODS, prohlásil, že „situace si diskusi vyžaduje“ a vyzval k mimořádnému kongresu. Kritika přichází zejména z regionálních organizací, které nesouhlasí s celostátním vedením a jeho přístupem k řízení koalice Spolu. Například hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba patří k hlasitým kritikům současného vedení a varoval před netečností pražského vedení ODS, které by mohlo zapříčinit výhru ANO Andreje Babiše ve sněmovních volbách příští rok.

I když Fiala zatím čelí výzvám k dialogu o budoucnosti strany, oficiální výzvy ke změně ve vedení dosud nepadly. „Vím, že diskuze probíhá, ale žádný text usnesení jsem do této chvíle neviděl,“ řekl Fiala na dotaz ohledně mimořádného kongresu.