Německého kancléře Olafa Scholze (SPD) čeká výstup před vyšetřovací komisí. Zabývat by se měla jeho účastí v tzv. aféře Cum Ex související s daňovými podvody. Strany CDU/CSU dokonce požadují vyšetřování na úrovni Bundestagu, případ by podle svých předsedů měl být vyšetřen kvůli „značnému významu pro německou národní politiku“. Informuje o tom server Politico.

Případ daňových podvodů se táhne více než pět let, od té doby, kdy byl Scholz ještě starostou městského státu Hamburk. V rámci aféry byl německý stát ošizen o více než 30 miliard eur, protože některé banky, společnosti nebo jednotlivci požadovali od úřadů úhradu daní za údajné náklady, které nikdy nevznikly.

Původně o svých plánech předvolat Scholze před vyšetřovací komisi mluvil hamburský zemský sněm. Nyní by se ale kauzou německého kancléře mohlo zabývat i vyšetřování na celostátní úrovni v Bundestagu, jejíž zřízení požaduje tředopravý blok CDU/CSU. „V prvním parlamentním týdnu po velikonočních prázdninách požádáme v německém Bundestagu o zřízení parlamentní vyšetřovací komise k daňové aféře Scholz-Warburg,“ uvedl v úterý Mathias Middelberg, místopředseda parlamentní frakce CDU. Předsedové frakcí CDU/CSU Friedrich Merz a Alexander Dobrindt uvedli, že případ by měl být vyšetřen kvůli jeho „značnému“ významu pro německou domácí politiku.

Šéfka německé SPD Katja Mastová uvedla, že CDU/CSU nesleduje žádný zájem o poznání, ale spíše stranické taktické zájmy. „Vytahují tvrzení, která byla již dávno vyvrácena,“ řekla a dodala, že výbor v Hamburku všechny otázky objasnil. Skupina CDU/CSU má ale v parlamentu dostatek hlasů, aby vyšetřovací komisi mohla zřídit. Strana Levice rovněž uvedla, že takovou žádost podpoří. Parlamentní vyšetřovací výbory by tak mohly vyslechnout svědky a experty a požádat o přístup k dokumentům.

Scholz se dostal pod drobnohled kvůli svým vazbám na jednu hamburskou banku zapojenou do systému daňových úniků. V době, kdy byl starostou, se třikrát soukromě setkal s jedním z majitelů banky M. M. Warburg & Co., která byla v té době již vyšetřována hamburským finančním úřadem.

Úředníci měli tehdy v plánu vymáhat 47 milionů eur, které považovali za neoprávněně získané zisky v souvislosti s podvodem. Finanční úřad nakonec nechal požadavek na zaplacení promlčet. Až po letech, kdy se objevily podrobnosti o Scholzových schůzkách s bankéřem, se kritici začali ptát, zda vrcholný sociální demokrat nemohl zasáhnout ve prospěch banky.

Scholz během posledních dvou a půl let několikrát uvedl, že si na obsah rozhovorů s bankéřem nepamatuje. To je ale nyní zpochybňováno, protože se objevily podrobnosti o předchozím a dlouho utajovaném slyšení Scholze ve výboru Bundestagu v červenci 2020, při němž se ukázalo, že si na detaily schůzek s bankéřem snadno vzpomíná.

Scholz také v minulosti zdůraznil, že banka nakonec 47 milionů eur skutečně vrátila, i když až poté, co jí to nařídil soud. Státní zastupitelství v Hamburku v březnu uvedlo, že v této kauze nespatřuje žádné prvotní podezření vůči kancléři.