RUŠENÍ VÝSLUH

Policistům a hasičům se na výsluhy sahat nebude

RUŠENÍ VÝSLUH
Policistům a hasičům se na výsluhy sahat nebude

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Policisty, hasiče nebo celníky čekají větší změny zřejmě až od roku 2025. Ministerstvo vnitra ale nepočítá s tím, že by se připravovaná novela zákona měla jakkoli dotknout výsluh, na které mají dnes příslušníci bezpečnostních sborů nárok po odsloužení 15 let. Podle ministra se diskutují jiné změny. „Zásadní je záměr zrušit 150 hodin přesčasů, které teď musí během krizového stavu policista odsloužit zdarma,“ řekl pro deník Echo24 ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Novela zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, podle níž se řídí policisté, hasiči, vězeňská služba, celní správa a zaměstnanci generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) – tedy dohromady zhruba 70 tisíc státních zaměstnanců – se navzdory šířícím se fámám nemá dotknout části hovořící o výsluhách. Nárok na příspěvek po odchodu civilu má zůstat tak nastavený stejně.

Ministr vnitra Vít Rakušan v odpovědi na dotaz deníku Echo24 potvrdil, že se na výsluhy sahat nebude. „Ano, to mohu skutečně vyloučit a opakovaně jsem takovou informaci poslal mezi policisty a hasiče,“ uvedl Rakušan. Změny mají probíhat jinde. Na přípravě úprav zákona má další dva roky pracovat mezirezortní komise, která se pravidelně schází na ministerstvu vnitra.

„Zásadní je záměr zrušit 150 hodin přesčasů, které teď musí během krizového stavu policista odsloužit zdarma. Na tom panuje široká shoda a policisté po tom volají dlouhodobě,“ odpovídá Rakušan. Zákon neprošel změnou téměř 20 let a podle ministra je „zastaralý a obsahuje věci, které nejsou zcela funkční a musejí se upravit“. „Mezi ně patří třeba to, že není provázaný s ostatními právními předpisy, konkrétně např. správním řádem. Kvůli tomu jsou problémy v oblasti řízení ve věcech služebního poměru, například u běhu a počítání správních lhůt, úhrady nákladů řízení, opravných prostředků atd. Na všechny tyhle rozdíly v aplikační praxi musíme reagovat a praxi u bezpečnostních sborů sjednotit,“ dodal Rakušan.

Že úprava výsluh není předmětem jednání komise potvrzuje také předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič. „Máme tam svého zástupce a v oblasti výsluh nepadly žádné návrhy změn. O prodloužení ani zastropování výsluh už se vůbec nediskutuje. Ještě za ministra vnitra Jana Hamáčka se uvažovalo, že by došlo k nějaké změně, ale tento návrh už není na stole, i přesto to stále vyvolává obavy.“ Probírané změny se týkají výběrových řízení, kázeňských postihů, služebních hodností nebo zařazení do platových tříd. Policejní odbory podle něj předložily návrhy, které mají vést ke stabilizaci bezpečnostních sborů.

V rámci změny zákona by se podle návrhu odborů měly řešit i nástupní platy, které jsou v současnosti „nedůstojné“ (pozn: nástupní plat průměrně kolem 30 tisíc korun). Zároveň mají budoucí policisté přicházející třeba jen s výučním listem dostat možnost doplnit si maturitní vzdělání dálkově při práci. Dnes kvůli tomu podle Machoviče vznikají excesy, kdy může nastat situace, kdy má vedoucí funkcionář menší výplatu než jeho podřízený.

V současné době mají policisté i hasiči a další příslušníci, kteří vykonávali službu alespoň 15 let, po odchodu ze služby nárok na výsluhový příspěvek, který činí 20 % měsíčního příjmu. S každým dalším rokem ve službě příspěvek narůstá. Výměra výsluh může činit nejvýš 50 % procent platu.

 

Jakub Fujáček

8. února 2023