Ústavní soud (ÚS) se ve středu osm hodin zabýval takzvaným lex Babiš II, tedy zpřísněným zákonem o střetu zájmů. Vyslechl svědky z řad politiků, ukončil dokazování, zazněly závěrečné řeči. Poté soud jednání odročil na neurčito. Vyhodnotí argumenty, které zazněly, bude pokračovat v diskusi neveřejně, uvedl předseda soudu Josef Baxa.

Novela například znemožnila, aby vybraní veřejní funkcionáři byli zároveň skutečnými majiteli médií. Návrh na zrušení lex Babiš II podalo 70 poslanců ANO. Ve středu za ně u soudu vystupovala Alena Schillerová s advokátem Davidem Rašovským. Vládu reprezentoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Hnutí ANO má výhrady jak k obsahu zákona, tak k proceduře přijetí. ÚS se zabýval převážně procedurou. Zásadní otázkou je to, zda lex Babiš II nevznikl jako protiústavní přílepek, tedy pozměňovací návrh přičleněný k obsahově nesouvisejícímu materiálu. Michálek navíc pozměňovací návrh předložil pár minut před koncem druhého čtení jiného sněmovního tisku, podle ANO tak nebyl prostor pro detailní rozpravu.

"Vládní většina v Poslanecké sněmovně postupovala rozporně s pravidly zákonodárného procesu tím, že k prosazení svého zájmu zvolila tzv. přílepek a současně učinila vše pro to, aby nemohl být řádně projednán," stálo v podnětu, který ANO předložilo ústavním soudcům.

ÚS postupně vyslechl poslance Radka Vondráčka a Helenu Válkovou (ANO), Radovana Vícha (SPD), Jakuba Michálka (Piráti), bývalého ministra pro legislativu Michala Šalomouna (za Piráty) a poslance Marka Bendu (ODS). Soudci jim položili desítky otázek zaměřených na parlamentní kulturu, dodržování jednacího řádu, práci opozice i koalice a praxi pozměňovacích návrhů. Nesouvisející přílepky, takzvané divoké jezdce, ÚS zkritizoval už v roce 2007.

Více než dvě hodiny odpovídal předkladatel sporného pozměňovacího návrhu Michálek. Předložil jej prý na poslední chvíli, aby dosáhl "momentu překvapení" a omezil prostor pro "obstrukční peklo".

Baxa připomněl Michálkovi, že vláda v programovém prohlášení slibovala zlepšení politické kultury. "Překvapení, které není zákonem zakázáno, je nástroj, který je zcela obhajitelný," řekl Michálek. Opakovaně uvedl, že hnutí ANO masivně využívá obstrukce, které by určitě uplatnilo i u právní úpravy dopadající na jeho předsedu Andreje Babiše. Její cíl však byl podle Michálka obecnější, šlo o "rozpojení koncentrace mediální, ekonomické a politické moci".

Podle Vondráčka vznikl lex Babiš II jednoznačně jako přílepek. Legislativní proces naopak hájili exministr Šalomoun, zástupce vlády Blažek i parlamentní matador Benda.

Zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky je kvůli novele od letoška přísnější. Politici například nemohou převádět média na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu, což dříve Babiš učinil s holdingem Agrofert včetně mediální skupiny Mafra poté, co byl schválen takzvaný lex Babiš I, tedy zákon omezující podnikání členů vlády. Agrofert později Mafru prodal skupině Kaprain.