Česko je ideologičtější než za studené války. Nákupem ropy z Ruska stále Putinovu agresi platíme, říká Kovanda.
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
„Vláda se chce vyhnout tomu, že bude ostřelována, nejenom z opozičních lavic. A proto, čím méně se o tom bude mediálně zpravovat, tím méně bude příležitosti k jejímu ostřelování. Proto zkrátka předloží až ten nějaký finální schodek jako hotovou věc s tím, že doufá, že to (diskuse) zaujme co nejkratší možnou dobu," vysvětlil Kovanda. Tento postup podle něj není správný a může vést k dalším problémům s důvěrou veřejnosti. „Návrh rozpočtu je natolik důležitou věcí, že by měla být komunikace v této věci transparentní,“ dodal.
Přitom podle Kovandy je o co se zajímat, byť stát v tuto chvíli zpracovává "pouze" technický návrh rozpočtu na základě makroekonomické predikce. Už jen proto, že meziroční růst ekonomiky byl jen o 0,4 % a je jeden z nejslabších v Evropě. Podle Kovandy „je to skutečně doklad toho, že česká ekonomika se jako jedna z mála nezmátořila z úderů covidu a z inflační vlny".
Zároveň se na formě české ekonomiky nepřímo podepsal i konflikt na Ukrajině: "Bohužel se nevyvíjí směrem k rychlému vyřešení, což má přímé dopady na ceny energií,“ varoval Lukáš Kovanda. Vysoké ceny plynu a ropy komplikují situaci nejen u nás, ale v celé Evropě. „Nyní jsme závislí na drahém zkapalněném plynu z různých koutů světa, což se dříve, když jsme měli stabilní dodávky z Ruska, nedělo,“ uvedl. Podle Kovandy jde o značný problém, který zvyšuje náklady na energie a tím i tlak na celou ekonomiku.
Lukáš Kovanda v rozhovoru zmiňuje i to, že Česká republika stále dováží velkou část ropy z Ruska. „V loňském roce dokonce 58 % dovezené ropy do Česka bylo z Ruska,“ popsal. Přestože se vláda snaží postupně snižovat tuto závislost, otázkou zůstává, zda je to z dlouhodobého hlediska udržitelné. „Hodnotově je správné, že se snažíme nefinancovat Putinovu válku na Ukrajině, ale drahé energie oslabují naši ekonomiku a přenášejí výrobní kapacity do zemí, jako je Čína,“ dodal. „Tím, že si zdražujeme energie, oslabujeme naši ekonomiku a dáváme Číně větší prostor k posilování své pozice.“ Podle Kovandy by měla vláda hledat rovnováhu mezi hodnotovou politikou a ekonomickou stabilitou: "Už v éře Sovětského svazu, v době studené války, i západní Německo, i Rakousko, i Francie odebírali sovětský zemní plyn. My jsme ideologičtější, než v době studené války, když se nad tím zamyslíte", říká Kovanda.
