Už déle než rok zažívá Česko strmý propad porodnosti, který statistiky vyjadřují v dvojciferných hodnotách. Podle posledních dat za první čtvrtletí letošního roku opět došlo k meziročnímu propadu o 11 %. Podle odborníků se situace vzhledem k okolnostem dala očekávat a zejména demografické faktory lze těžko ovlivnit. Propad tak bude zřejmě nejen pokračovat, ale může se i nadále prohloubit.

Zatímco rok 2021 působil z hlediska růstu porodnosti pozitivně, v roce 2022 nastala prudká změna. Meziročně se narodilo o 12 tisíc dětí méně, počet narozených spadl po dlouhých letech pod stotisícovou hranici a současně klesl i průměrný počet dětí narozených jedné ženě, meziročně z 1,83 na 1,66, což byl návrat o šest let zpátky.

Nyní Český statistický úřad přinesl čísla za první čtvrtletí roku 2023 a konstatuje, že pokles porodností pokračuje i nadále. „Během ledna až března se živě narodilo 22 tisíc dětí, meziročně o 2,7 tisíce (resp. o 11 %) méně. Z pohledu pořadí dítěte se relativně nejméně snížil počet prvorozených (o 8 %), naopak nejvýrazněji počet dětí ve třetím či vyšším pořadí (o 18 %),“ informoval statistický úřad.

Podle demografky Jiřiny Kocourkové jde o propad, který odborníci očekávali. „Je to výsledkem dvou faktorů – snižujícího se počtu žen v reprodukčním věku a snížené intenzity plodnosti (,ochoty mít děti‘). Snižující se počet žen v reprodukčním věku bude v blízké budoucnosti pokračovat a tím stále snižovat počty narozených dětí,“ uvedla pro deník Echo24 vedoucí katedry demografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

V případě druhého faktoru, dalšího poklesu intenzity plodnosti, jde podle ní o důsledek současné životní situace. „Vývoj na počátku roku 2023 je bezprostředním důsledkem velké nejistoty jak ekonomické, tak bezpečnostní, které právě v roce 2022 nabraly na síle. Je potřeba si uvědomit, že děti narozené v 1. čtvrtletí 2023 jsou právě z koncepcí z druhého čtvrtletí 2022. Proto lze očekávat, že pokles porodnosti může pokračovat v těchto číslech, tedy jako dvojciferný meziroční pokles. Stabilizaci a zlepšení vývoje porodnosti nelze očekávat, dokud se nezlepší ekonomická situace. Proto se obávám, že pokles porodnosti může být ještě dramatičtější,“ dodala Jiřina Kocourková.

Podle socioložky Dany Hamplové jde o zvrat dlouhodobého trendu. „V posledních letech jsme v České republice viděli stabilní nárůst úhrnné plodnosti, díky čemuž jsme se dostali mezi evropské země s nejvyšším počtem narozených dětí na ženu. Porodnost české populace však citlivě reaguje na ekonomické podmínky, a proto nepřekvapí, že se výrazný pokles životní úrovně poměrně rychle odrazil v poklesu počtu narozených dětí. Ekonomickou interpretaci tohoto poklesu podporuje i skutečnost, že spolu s poklesem porodnosti začal v loňském roce růst i počet umělých přerušení těhotenství,“ uvedla pro deník Echo24 Dana Hamplová působící v Sociologickém ústavu Akademie věd.

Ačkoliv je podle ní dlouhodobé trendy v demografii těžké předvídat, obává se, že podobné podmínky jako v předchozích letech se v těch následujících obnovit nepodaří. „Dobrá demografická situace předchozích let byla výsledkem kombinace ekonomické prosperity a štědré a flexibilní sociální politiky, která dávala rodinám značnou možnost volby,“ dodala Dana Hamplová.

Obyvatel v ČR během prvního čtvrtletí přibylo o 23 100 na 10,85 milionu. Více lidí ale zemřelo, než se narodilo. Přírůstek zajistila zahraniční migrace. Jde především o obyvatele z Ukrajiny, zejména pak o lidi s udělenou dočasnou ochranou týkající se válečného konfliktu, vyplývá z předběžných výsledků ČSÚ.