Už je to rok, co David K. zavraždil na filozofické fakultě v Praze čtrnáct svých kolegů. Pozornost většiny novinářů i veřejnosti v posledních měsících postupně opadla s tím, jak se natahovalo vyšetřování případu policií a nakonec i sněmovnou, na jejíž závěry se stále čeká. Rok po tragédii však zůstává plno nezodpovězených otázek a pochybností o samotném zásahu, které policie nedokázala přesvědčivě vysvětlit. Připomeňme si ty nejzávažnější.

Momentů, které se policistům nepodařilo vysvětlit, je více a odpovědi dodnes nemáme. Jde o otázky, na které nedostali přesvědčivou odpověď rodiče zavražděných dětí, kteří se ptali na ostře sledovaných výborech pro bezpečnost, ani další pozůstalí a novináři. Výpovědi policistů se od počátku dost podstatně lišily a policejní funkcionáři se ve svých vyjádřeních stále více zamotávali.

Buďte trpěliví, vše řekneme, až skončí policejní vyšetřování, vyzývala policie v prvních měsících po tragédii média i veřejnost. Když v červnu vyšetřování skončilo, vyjádřil pochybnosti pro Echo i sám ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Rozumím tomu, že veřejnost extrémně zajímají skutečné nebo zdánlivé nesrovnalosti v tom, co policie v průběhu uplynulého půlroku o věci říkala, a doufám, že policie tyhle věci vyjasní,“ uvedl na konci června ministr vnitra.

Žádné vyjasnění ale nepřišlo a opět se čekalo, co zjistí sněmovní vyšetřovací komise, která od září do listopadu vyslýchala svědky z řad zasahujících policistů i záchranářů. Komise měla zmapovat a vyšetřit okolnosti zásahu, své závěry ale dosud nezveřejnila. Otázky tedy zůstávají stále stejné. Rakušan nicméně v předvečer výročí tragédie redakci napsal, že podle jeho názoru vedení policie už vše vysvětlilo. „Ano, podle mého názoru vysvětlilo,“ uvedl Rakušan v SMS zprávě.

Poplach, i když nakonec falešný, se spustil znovu tento týden ve čtvrtek, když policie pátrala po nebezpečném muži s pistolí u právnické fakulty v Praze. I když se nakonec ukázalo, že si oznamovatel vše vymyslel, rozdíl v postupu policistů při pátrání po nebezpečném pachateli byl zcela jiný než před rokem.

Policie okamžitě zkontrolovala záznamy z kamer u vstupu a následně potvrdila, že se na nich nikdo odpovídající popisu neobjevil. Přesto z preventivních důvodu na zhruba 20 minut uzavřela vstup do budovy, a jak uvedl děkan fakulty Radim Boháč, také fyzicky prošla všechny prostory, aby vyloučila jakékoli podezření. To se před rokem nestalo a policistům je to dodnes vyčítáno. Nynější postup policistů také dokazuje, že se operační řízení z předchozích chyb poučilo.

O čem to podle ministra vnitra Rakušana vypovídá? „Srovnávat loňský zásah se zásahem na právnické fakultě není možné. V každém z těch případů měla policie k dispozici jiné informace a podle nich postupovala. Co si policie evidentně odnesla jako poučení z loňského zásahu, je nutnost ihned komunikovat s vedením školy,“ dodal v pátek pro Echo24. Připomeňme si ty nejzásadnější momenty loňského zásahu.

Proč policie neprohledala celou budovu a z fakulty odešla?

Policisté přišli 21. prosince 2023 do hlavní budovy fakulty na náměstí Jana Palacha přibližně 90 minut před prvním výstřelem. Šlo o tři dvoučlenné hlídky, které dostaly vysílačkou informaci, že by hledaný mohl mířit právě sem. Na Davida K. se policisté ptali na vrátnici i na studijním oddělení. Nikdo ho neviděl, studijní je po chvíli nasměrovalo do několik stovek metrů vzdálené budovy v Celetné ulici, kde měl mít student přednášku. Na tu však neměl v plánu přijít a podle dostupných informací se nějakou dobu skrýval ve čtvrtém patře hlavní budovy na toaletách. Policisté mezitím prošli pouze přízemí a první patro a z budovy následně odešli.

Proč k tomu došlo, se snažil na tiskovce 9. ledna vysvětlit pražský policejní ředitel Petr Matějček následujícími slovy. „Hlídka tam řádně udělala šetření a protože byly indicie, že by ten člověk mohl být jinde, tak samozřejmě jsme jeli se silami a prostředky do té fakulty a předpokládali jsme, že tam bude. Ale samozřejmě, jak zde zaznělo, nám potom lokalizace vyšla v Pařížské. Tam jsou židovské hřbitovy, je tam Staroměstské náměstí, je tam metro, museli jsme toho střelce hledat na více místech a víc sil prostě nebylo, takže jsme se snažili co nejvíc těch míst ochránit. Nezůstali tam z toho důvodu, že měli jasně dané, kde by se ten střelec měl nacházet a zároveň jsme museli zajišťovat spoustu dalších míst,“ tvrdil Matějček. Důležité je to i proto, že jakmile začala evakuace budovy v Celetné, část studentů se odebrala právě na náměstí Jana Palacha, ale o riziku je nikdo neuvědomil.

Proč ředitel Matějček sveřepě tvrdil, že hledali sebevraha?

Kontroverze dodnes vyvolává i prvotní vyjádření policejních funkcionářů, že hlídky pátraly pouze po sebevrahovi. „Jel do Prahy spáchat sebevraždu,“ tvrdil na stejné tiskovce k vyhodnocení zásahu na FF UK ředitel pražské policie, když od redakce dostal dotaz, zda policie opravdu neměla víc indicií, že David Kozák může být nebezpečný a chce spáchat víc než jen sebevraždu.

O pár dní později na sněmovním bezpečnostním výboru 11. ledna Matějček verzi o sebevrahovi zopakoval: „My jsme opravdu pracovali s tím, že je to človíček, kterej jede do Prahy spáchat sebevraždu.“ Během následujících měsíců se ovšem ukázalo, že policisté měli o vrahovi daleko víc informací, když Seznam Zprávy zveřejnily části úředního záznamu sepsaného po střelbě, který Matějčkovu tvrzení odporuje.

„Hlídka měla prověřit výskyt muže jménem David Kozák podezřelého z vraždy svého otce v rodinném domě v obci Hostouň,“ shrnuli příkaz z operačního střediska nadstrážmistr a dva podpraporčíci, kteří podle vlastní výpovědi byli do hlavní budovy fakulty na náměstí Jana Palacha vysláni kolem 13.20, tedy zhruba 90 minut před střelbou. Na místo dorazili neprodleně a slovo sebevrah v úředním záznamu vůbec nepoužili. Střelec přitom dorazil do školy minutu před nimi.

Poručík z druhé hlídky, kterou o několik minut později vyslal pátrat vedoucí pražského oddělení vražd Aleš Strach do druhé budovy v Celetné ulici, kde měl mít podle rozvrhu hledaný přednášku od 14.00 zmínil následující: „Měl být podezřelý z vraždy svého otce, přičemž zároveň vyhrožoval sebevraždou. Podle dalších informací by se mělo jednat o psychicky narušeného člověka, který je zároveň držitelem několika zbraní,“ přiblížil úkol.

Jak to bylo s účtem vraha na Telegramu?

Jednou z nevyjasněných otázek je také záhadný telegramový účet, na němž měl někdo se jménem David Kozák několik dní před střelbou naznačovat, co se chystá spáchat. Policisté se o jeho existenci účtu vedeném na jméno masového vraha z fakulty, Hostouně a Klánovického lesa sami zmínili už krátce po prosincovém zásahu s tím, že může jít o deník pachatele. Zveřejněný obsah psaný azbukou okamžitě koloval i po internetu. Pochybnosti panovaly od počátku. Široká veřejnost proto očekávala, že se jeho pravost časem potvrdí, nebo policie v rámci vyšetřování dojde k definitivnímu závěru, že je účet falešný. Na to však dodnes nedošlo.

První zmínky o plánech vraha se přitom měly na síti objevit už den po založení účtu, tedy 10. prosince 2023 v 10.36 dopoledne a zněly: „Chci střílet ve škole, možná se i zabít.“ Pokud by si policie nebo zpravodajské služby takové informace všimly, dalo by se incidentu zabránit.

Kvůli potvrzení pravosti účtu vyšetřovatelé poslali evropský vyšetřovací příkaz k justičním orgánům do Belgie, jejíž regulační úřady jsou od letoška za aplikaci s 900 miliony uživateli zodpovědné. Na vyřízení příkazu ale ani po šesti měsících od střelby, kdy policie případ odložila, nedošlo. Bez toho, aniž by správce sítě potvrdil, kdo účet založil a odkud se k němu přihlašoval, nemohou ho použít jako důkaz. „Do doby, než budou taková data zdejší součásti doručena, policejní orgán zdůrazňuje, že jakékoli závěry o vlastnictví účtu a jeho obsahu, jsou předčasné,“ napsala policie v závěru usnesení o odložení případu. Více jsme o údajném telegramovém účtu vraha psali v polovině léta zde a žádné nové informace od té doby zveřejněny nebyly.