Vláda amerického prezidenta Joea Bidena plánuje rozšiřovat bariéry na hranici s Mexikem, které byly vlajkovou lodí imigrační politiky předchozí hlavy státu Donalda Trumpa. Krok ve středu oznámilo ministerstvo pro vnitřní bezpečnost s tím, že zeď je nezbytně potřebná. Biden novinářům řekl, že podle něj bariéry nefungují, vláda však musí utratit peníze vyčleněné na tento účel.

Představitel Demokratické strany před minulými volbami imigrační politiku svého republikánského předchůdce kritizoval a slíbil, že v případě jeho zvolení „se nepostaví ani stopa zdi navíc“, připomíná televize CNN. Ve skutečnosti však Bidenovy kroky do velké míry na Trumpovu éru navazují, zatímco na jižní americkou hranici dál ve vysokých počtech přichází lidé hledající v USA lepší životní podmínky.

Podle agentury Bloomberg aktuálně vláda počítá s dodatečnými 17 mílemi (27 kilometrů) hraničních bariér podél řeky Rio Grande ve státě Texas. Plán se týká oblasti, která patří mezi nejčastěji využívané migranty pro vstup do Spojených států. Podle vlády je v zájmu urychleného budování zdi zapotřebí výjimka z asi dvacítky zákonů na ochranu životního prostředí a území pod správou potomků původních obyvatel.

„V současnosti existuje naléhavá a bezprostřední potřeba budovat fyzické bariéry a silnice v blízkosti hranice Spojených států, aby se zabránilo nezákonným vstupům do Spojených států ve vytipovaných oblastech,“ uvedlo ministerstvo vnitřní bezpečnosti.

Když byl ve čtvrtek na oznámení tázán prezident Biden, řekl novinářům, že stavbu bariér „nemůže zastavit“. Kongres vyčlenil na tento účel peníze a vláda je nyní nemůže využít na nic jiného, řekl. CNN uvedla, že současná administrativa se v tomto směru dostávala pod časový tlak.

Na otázku, zda považuje hraniční zeď za efektivní nástroj, Biden odpověděl: „Ne“. V tom se zjevně shoduje s mexickým prezidentem Andrésem Manuelem Lópezem Obradorem, který nové oznámení hodnotí jako „krok zpět“. „Neřeší to problém. Musíme se zaměřit na příčiny (migrace),“ citovala jej agentura AFP.

Počty zatčení migrantů na americké straně hranice jsou v posledních dvou letech extrémně vysoké, přičemž měsíční součty „střetnutí“ s běženci opakovaně překračují 200.000. Do USA často míří lidé ze středoamerických států sužovaných násilím a chudobou nebo z nestabilních zemí jako Venezuela a Haiti.