Vláda v rámci revize programového prohlášení o rok posunula plán na analýzu agend státní správy a v důsledku i slibované zeštíhlování státu v podobě propouštění státních zaměstnanců. Těch je podle informací ministerstva financí pro Echo24 bezmála půl milionu. Vytvoření metodiky pro analýzu má na starosti ministerstvo vnitra. Šéf resortu Vít Rakušan (STAN) deníku Echo24 řekl, že vláda nevstupuje do procesu s žádnou konkrétní vizí, chce profesionálně zmapovat, které agendy jsou zbytečně robustní a kde naopak bude potřeba nějaké zaměstnance přibrat.

Zaměstnanců, kteří jsou odměňováni ze státního rozpočtu, je pro rok 2023 rozpočtováno 499 056, uvedl pro Echo24 Mikuláš Halás z tiskového oddělení MF. „Pokud budeme za skupinu úředníků považovat všechny zaměstnance ústředních orgánů, tedy ministerstva, Úřad vlády, Český statistický úřad, Národní bezpečnostní úřad a podobně a organizačních složek státu vykonávajících státní správu, tedy třeba Finanční správu, Úřady práce, Českou správu sociálního zabezpečení a tak dále, bude poměr úředníků vůči všem státním zaměstnancům zhruba 15%,“ uvedl Halás. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) začátkem února v České televizi řekl, že počet státních úředníků přesahuje 82 tisíc. Dodal k tomu, že uznává, že takové množství je příliš vysoké.

Ne všichni výše uvedení „úředníci“ jsou nicméně podle Haláse úředníci v pravém slova smyslu, zmínil například IT pracovníky, kuchaři či uklízečky na ministerstvech. „Tito pracovníci podstatu úředníků příliš nenaplňují,“ uvedl Halás. Vláda má snižování počtu státních zaměstnanců ve svém programovém prohlášení. Analýza měla být hotová do konce minulého roku, ve středu nicméně vláda oznámila posun o rok, tedy do konce roku 2023. Vytvoření metodiky má na starost ministerstvo vnitra.

„Stanovili jsme si inventuru jednotlivých agend, která povede ke snižování míst ve státní správě. Za ministerstvo vnitra jsme jakýmsi gestorem té příkladové metodiky, jak revizi agend ve státní správě provádět,“ uvedl Rakušan na tiskové konferenci po jednání vlády.

Na dotaz deníku Echo24 Rakušan řekl, že vláda nechtěla jít směrem nastavení konkrétního čísla, o kolik by se měl počet zaměstnanců snížit, protože by to bylo příliš zavazující. „My chceme profesionální analýzu agend, abychom viděli, která agenda je zbytná, jestli jsou nějaké odbory či oddělení už nejsou zbytečné. Nebo nejsou zbytečné, ale ta agenda je menší a jen tradičně si nechávají velký počet lidí,“ uvedl Rakušan.

Někde by se mohlo i nabírat

Zároveň chce vláda zjišťovat, jestli nejsou naopak nějaké odbory, kde agendy výrazně narostly. „Já uvedu příklad ministerstva vnitra, kde třeba odbor azylové a migrační politiky jednoznačně v důsledku toho, co se dělo v souvislosti s válkou na Ukrajině, se ukázal jako takový, kde je tu agendu potřeba posilovat. Ale jistě se najde řada těch, kde lze ušetřit,“ řekl pro Echo24 Rakučan. „Nyní ale nemáme žádnou konkrétní vizi, naším cílem je provést revizi agend na ministerstvu vnitra, vytvořit k tomu metodiku a tu poskytnout jiným úřadům,“ dodal ministr.

Platy státních zaměstnanců by si letos ze státního rozpočtu měly vyžádat celkem 264,3 miliardy korun, o 17,9 miliardy korun než vloni. Počet míst placených státem se měl zvýšit o 7961. Jen v regionálním školství mělo přibýt 6239 míst kvůli tomu, že ve školách nyní studují silné ročníky. Průměrný plat zaměstnance státu se má letos v průměru zvýšit o 2361 korun na 42 932 korun hrubého. Kolik přesně by se dalo ušetřit na platech je podle odborníků těžko odhadnutelné. Když ale vloni vláda oznámila, že počet úřednických míst ve státní správě se od 1. dubna 2022 sníží o 325, uvedla, že stát tak ušetří 413 milionů korun ročně.

Halás deníku Echo24 řekl, že co se týče budoucího snižování počtu úředníků – standardně platí, že takovéto změny přichází především v rámci půlroční systemizace, o níž ministerstvo vnitra píše na svých stránkách. Návrh systemizace vypracovává ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí. Tento návrh systemizace je zpracován na základě návrhů služebních orgánů, které je prostřednictvím příslušných ústředních správních úřadů předkládají ministerstvu vnitra.

„Z politického hlediska pak platí, že ministr Stanjura chce přispět ke konsolidaci veřejných financí mimo jiné zefektivňováním fungování státní správy, digitalizací procesů a rušením zbytných agend a tím i zeštíhlování úřednického aparátu. Pokud jde o rezort MF, celkem bylo v průběhu uplynulého roku v několika etapách zrušeno 925 systemizovaných míst, což představuje roční úsporu zhruba půl miliardy korun.

S tím, že pro efektivní zeštíhlování státu je potřeba nejprve analyzovat agendy souhlasí i odborníci. „Kdybychom chtěli přesněji určit, kterých zaměstnanců veřejného sektoru je v Česku nadbytek, bylo by zapotřebí na to jít tzv. odzadu. To jest v první řadě ideálně vytvořit registr agend, což není nic jiného než soupis činností, kterými se stát zabývá, ten zanalyzovat dle náročnosti na lidské zdroje. A až poté je možné dělat závěry a opatření například v podobě propouštění,“ řekla deníku Echo24 analytička Národní rozpočtové rady Tereza Dlouhá.