Německá konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) se dohodly na vytvoření koaliční vlády. Na tiskové konferenci to dnes potvrdil příští německý kancléř Friedrich Merz. Německo podle něj dostane silnou a akceschopnou vládu, která bude reformovat a investovat, učiní zemi bezpečnější a hospodářsky silnější. Evropa se podle Merze bude moci na Německo spolehnout. Strany se dohodly mimo jiné na hospodářských a daňových reformách, zpřísnění migrační politiky, ale i další podpoře Ukrajiny a zvýšení výdajů na obranu.

Merzovi konzervativci, kteří vyhráli únorové předčasné parlamentní volby, a sociální demokraté začali o koaliční vládě jednat v polovině března. Společně mají ve Spolkovém sněmu většinu 328 poslanců z 630. Podle německých médií bude mít Křesťanskodemokratická unie (CDU) ve vládě sedm křesel, bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU) tři a SPD pět.

Podle Merze je dohoda "velmi silným a jasným signálem" pro německé občany i partnery v Evropské unii. "Německo dostane akceschopnou a silnou vládu," řekl. Strany se podle něj dohodly na silném plánu, "pomocí kterého zemi posuneme kupředu". Podle předsedy CSU a bavorského premiéra Markuse Södera bude nová vláda nejen investovat, ale také konsolidovat a reformovat. Spolupředseda SPD Lars Klingbeil, který bude podle německých médií v nové vládě vicekancléřem a ministrem financí, bude mít Německo stabilní vládu s jasným kurzem, která bude sázet na hospodářskou sílu a společenskou soudržnost.

V oblasti migrace podle Merze nová vláda mimo jiné na dva roky pozastaví možnost slučování rodin migrantů, kteří požívají jen subsidiární, tedy časově omezenou ochranu. Ukončí také dobrovolné programy pro přijímání uprchlíků. Strany se také dohodly na odmítání migrantů na hranicích, a to i v případě, že budou chtít požádat o azyl. Činit tak Německo bude podle dohody v koordinaci s evropskými sousedy. Podle Merze má vláda v úmyslu také deportovat migranty do Afghánistánu a do Sýrie, počínaje pachateli trestných činů. Zrušena bude možnost získat německé občanství ve zrychleném řízení už po třech letech.

Budoucí vláda chce také snížit daň z příjmu u nižších a středních příjmů. Kontroverzní solidární daň zavedená za účelem rozvoje východního Německa zůstane zachována v současné podobě. Dál bude také existovat dostupná jízdenka na městskou a regionální dopravu známá jako Deutschlandticket. Šetřit chce kabinet mimo jiné snížením počtu zaměstnanců ve státní správě o osm procent - s výjimkou bezpečnostních složek. Miliardu eur (25 miliard Kč) chce koalice ušetřit na dobrovolných příspěvcích mezinárodním organizacím.

Takzvaný občanský příjem (Bürgergeld), který za vlády končícího kancléře Olafa Scholze nahradil systém podpory v nezaměstnanosti, čeká reforma. Změní se mimo jiné jeho název na "Základní zajištění pro lidi hledající práci". V extrémních případech, kdy lidé budou odmítat pracovat, bude hrozit i úplné odnětí podpory. Noví uprchlíci z Ukrajiny už nebudou dostávat občanský příjem, ale nižší dávky určené azylantům.

Příští vláda chce také vytvořit Národní bezpečností radu, která by koordinovala postup v krizích, či ministerstvo digitalizace. Vzniknout by měl také nový model vojenské služby založený na dobrovolnosti. Zákon, který loni částečně legalizoval rekreační užívání marihuany, chtějí strany "prověřit". Vzniknout by měla rovněž komise, která se bude zabývat postupem německých vlád a opatřeními během pandemie covidu-19. Koaliční smlouva neobsahuje zmínku o plánovaném návratu k jaderné energii.

Těsně po volbách Merz avizoval, že chce mít vládu sestavenou do Velikonoc. Sociální demokraté ovšem chtějí nechat o vstupu do vlády hlasovat členskou základnu, což zabere deset dní. Schválit musí koaliční dohodu předsednictvo CSU, CDU chce nechat hlasovat malý stranický sjezd. Podle Merze tak bude nová vláda hotová až na počátku května. Podle agentury DPA by mohl Spolkový sněm předáka CDU/CSU do čela německé vlády zvolit 7. května.

Už v úvodních sondážních rozhovorech se konzervativci a sociální demokraté dohodli mimo jiné na reformě takzvané dluhové brzdy, tedy ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Cílem bylo umožnit půjčky, které by financovaly zvýšení výdajů na obranu. Vyjednavači se shodli také na vytvoření investičního fondu o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu Kč), který má být financován z půjček. Obě opatření se podařilo stranám budoucí vlády prosadit v březnu v obou komorách parlamentu: voleném Spolkovém sněmu i Spolkové radě, která zastupuje zájmy 16 spolkových zemí.