Ještě ani neskončila v Poslanecké sněmovně a už se proti takzvané velké mediální novele ozývají další hráči na mediálním trhu. Po firmách nebo mobilních operátorech kritizují novelu zákona o České televizi a Českém rozhlase, která přináší změnu ve financování veřejnoprávních institucí, také provozovatelé soukromých médií. V dopise zaslaném Úřadu vlády, který má deník Echo24 k dispozici, vyjadřují „kategorický nesouhlas“ a poukazují mimo jiné na nedostatek dialogu mezi státem a dalšími hráči na trhu, domácnotsmi nebo podniky, které novela postihne.

Novela zahrnuje především zvýšení televizního poplatku o 15 na 150 korun měsíčně a rozhlasového o deset na 55 korun. Zákon by také umožňoval valorizaci poplatků dle inflace. Týkal by se všech domácnosti s internetem. Pro firmy budou poplatky určeny podle počtu zaměstnanců. Novela počítá i s tím, že by se poplatku nevyhnuly nejen domácnosti vlastnící televizor, ale i ty připojené k internetu. Postačí k tomu jeden počítač, tablet nebo mobilní telefon. Povinnost by se neměla vztahovat na každé zařízení, ale pouze na jeden mobilní telefon, tablet nebo počítač připojený k internetu v rámci domácnosti.

Soukromá média jsou prý odolnější

Návrh mediální novely však čelí silné kritice ze strany soukromých provozovatelů médií, a to opakovaně už v průběhu připomínkového řízení i po představení upravené verze novely, která zřejmě půjde poslancům na stůl. Provozovatelé v dopise Strakově akademii z konce května upozorňují na několik zásadních problémů. Podle nich novela hrubě odporuje právu Evropské unie. „Logika návrhu novely zcela odporuje nakládání s prostředky koncesionářů jakožto řádného hospodáře,“ tvrdí provozovatelé médií.

Jedním z hlavních problémů je nedostatečné a nepřesné vymezení veřejné služby. Soukromí provozovatelé tvrdí, že „v situaci, kdy není dostatečně přesně vymezeno, co má být obsahem veřejné služby, nedávají plány na konkrétní navyšování poplatků vůbec žádný smysl.“

Provozovatelé médií také poukazují na nedostatek odborné debaty a nesoulad mezi tím, co bylo prezentováno ministerstvem kultury, pod nějž legislativa spadá, a tím, co je skutečně v návrhu obsaženo. Například návrh měl dle prezentace ministerstva zastropovat navyšování poplatků dle kumulované inflace na 6 procent, ale ve skutečnosti umožňuje navyšování poplatků bez ohledu na inflaci. Soukromí provozovatelé také kritizují novou úpravu poplatků jako skrytou daň, která zatěžuje domácnosti a podnikatele.

Soukromá média rovněž zdůrazňují, že hrají klíčovou roli v obraně pluralitního demokratického systému. „Jak ukazuje současná situace v řadě zemí, soukromá média jsou tím pilířem občanské společnosti, který dokáže vzdorovat tlaku politiků mnohdy déle a efektivněji než ta veřejnoprávní,“ uvádějí provozovatelé v prohlášení, pod nějž se podepsali například předseda Asociace provozovatelů soukromého vysílání Jiří Hrabák, šéf skupiny Radio United Martin Hroch nebo ředitel televize Prima Marek Singer.

Novela podle nich řeší pouze navýšení poplatků bez předchozího určení obsahu veřejné služby. To považují za nepřijatelné, protože bez jasného vymezení nelze zpětně zkontrolovat, zda média veřejné služby nakládají s prostředky efektivně a hospodárně. „Při neexistenci přesného vymezení veřejné služby nebylo ani dříve a nebude ani nyní možné zpětně zkontrolovat, zda média veřejné služby s vybranými penězi nakládají efektivně a hospodárně.“

V závěru dopisu provozovatelé žádají předsedu vlády, aby zastavil postup novely legislativním procesem a vyzval ministerstvo k jejímu přepracování. „Ve světle nekonzistentních argumentů ministerstva kultury pro zvýšení poplatků, při absenci co nejpřesněji vymezené veřejné služby… není možné s návrhem v předložené podobě souhlasit.“ Dodávají, že byli připraveni se konstruktivně podílet na diskuzi a předložili detailní legislativní návrhy, které však nebyly ministerstvem zohledněny.

ČT hrozí propuštění, říká Souček

Generální ředitel ČT Jan Souček v minulých dnech hrozil, že pokud zákonodárci neschválí zvýšení koncesionářského poplatku na 150 korun, Česká televize v příštím roce propustí zhruba 350 lidí. Letos ji opustí, bez ohledu na vývoj schvalování mediálních novel, zhruba 90 z přibližně 3000 zaměstnanců.

Podle plánu vládní koalice by měl vláda projednat návrh ministerstva kultury ještě v červnu, a Poslanecká sněmovna by se mohla v prvním čtení zabývat velkou mediální novelou ještě před sněmovními prázdninami, které začínají v druhé polovině července. Novela by pak mohla vstoupit v platnost od roku 2025. Pokud k tomu ale nedojde, Česká televize bude muset podle generálního ředitele snížit objem výroby o třetinu. Vzhledem k nejistotě, zda bude novela schválena, připravuje vedení České televize dvě verze rozpočtu pro rok 2025.

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) dříve uvedl, že novela zákona zajistí odolnost a ekonomickou stabilitu veřejnoprávních médií a je v souladu s duálním nastavením českého mediálního trhu. „Jsme na konci dlouhého procesu, jehož výsledkem je novela zákona, která zajistí odolnost a ekonomickou stabilitu veřejnoprávních médií a je v souladu s duálním nastavením českého mediálního trhu,“ tvrdí Baxa.