Maďarsko by nezadrželo ruského prezidenta Vladimira Putina, pokud by vstoupil na jeho území, řekl podle agentury Reuters šéf Orbánovy kanceláře Gergely Gulyás s tím, že pro to neexistuje právní důvod. Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal minulý týden na šéfa Kremlu zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných ukrajinských území do Ruska. Maďarsko přitom podepsalo a ratifikovalo Římský statut, na základě kterého ICC vznikl. Zatykačem na Vladimira Putina se bude také zabývat vláda Jihoafrické republiky, jelikož by se ruský prezident měl zúčastnit srpnového summitu hospodářského uskupení BRICS v JAR.

Na dotaz ohledně Putinova zadržení, Gulyás na briefingu uvedl, že Římský statut nebyl začleněn do maďarského právního systému. "Můžeme se odkazovat na maďarské zákony a podle nich nemůžeme zadržet ruského prezidenta... protože statut ICC nebyl v Maďarsku veřejně vyhlášen," řekl šéf kanceláře maďarského premiéra. Jak dodal, pokud jde o zatykač na Putina, vláda k němu zatím "nezaujala stanovisko". "Taková rozhodnutí nejsou těmi nejšťastnějšími, protože vedou jen k další eskalaci a nikoli k míru. To je můj osobní subjektivní názor," doplnil Gulyás.

Putin je teprve třetím úřadujícím prezidentem, na kterého ICC vydal zatykač, ve vězení ale pravděpodobně brzy neskončí. Zatykač nicméně znamená, že by mohl být zadržen a poslán do Haagu v případě, že navštíví jakoukoli z členských států Mezinárodního trestního soudu. Těch je nyní 123, kromě Ruska mezi nimi ale není například ani Čína nebo Spojené státy.

Viktor Orbán se kvůli udržování blízkých vztahů s Ruskem i po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu loni v únoru stal terčem ostré kritiky ze strany svých spojenců z Evropské unie a NATO. Maďarský premiér vystupuje proti sankcím Evropské unie proti Moskvě a také se staví proti dodávkám zbraní Ukrajině přes maďarské území.

Zatykačem na Vladimira Putina se bude také zabývat vláda Jihoafrické republiky kvůli tomu, že by se ruský prezident měl zúčastnit srpnového summitu hospodářského uskupení BRICS v JAR. S odkazem na jihoafrickou ministryni zahraničí Naledi Pandorovou o tom informovala britská stanice BBC. Podle Pandorové bude třeba o věci po projednání na vládě hovořit i s Ruskem. Ruský exprezident Dmitrij Medveděv uvedl, že jakýkoliv pokus o Putinovo zatčení by se rovnal vyhlášení války Moskvě.

Jihoafrická republika je jedním ze 120 států světa, které mají povinnost zadržet po vstupu na své území každého, na koho byl vydán zatykač ICC. Minulý týden jej haagský soud vydal na Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou, a to v souvislosti s únosy ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.

"Jihoafrická republika se bude muset podívat na nynější ustanovení našich právních předpisů. Budeme také muset (situaci) projednat jako vláda a i s našimi kolegy v Rusku a poté určit další postup," uvedla jihoafrická ministryně Pandorová v rozhovoru se státní televizí SABC. K ruské invazi na Ukrajinu zaujala JAR neutrální stanovisko a odmítla výzvy Západu, aby odsoudila kroky Moskvy, s níž udržuje blízké vztahy. Putin se v JAR má v srpnu zúčastnit summitu BRICS, jehož dalšími členy jsou kromě JAR a Ruska také Čína, Indie a Brazílie. Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru navštívil ruský prezident jen osm zemí, přičemž žádná z nich nepatří pod jurisdikci ICC.

Medveděv, který kromě prezidentského úřadu zastával i funkci premiéra a nyní je místopředsedou ruské bezpečnostní rady, uvedl, že by se jakýkoliv pokus o Putinovo zatčení rovnal vyhlášení války Moskvě. Reagoval tak mimo jiné na vyjádření německého ministra spravedlnosti Marka Buschmanna, podle kterého by se Berlín musel řídit rozhodnutím ICC a Putina v případě cesty do Německa zatknout.

"Představme si - samozřejmě taková situace nikdy nenastane - ale i přesto si představme, že by se to stalo. Současná hlava jaderného státu by jela na území, řekněme Německa, a byla by zatčena. Co by to bylo? Bylo by to vyhlášení války Ruské federaci," uvedl Medveděv. "V takovém případě by veškerý náš arzenál letěl na Spolkový sněm, na úřad kancléře a tak dále," citovala ho agentura TASS.

Diplomacie Evropské unie dnes odsoudila hrozby vysoce postaveného ruského představitele v souvislosti s ICC, činitele nejmenovala. "EU odsuzuje nelegální hrozbu vysoce postaveného ruského představitele ohledně použití síly proti Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) a jeho hostitelské zemi, Nizozemsku," uvedla unijní diplomacie a tribunálu vyjádřila plnou podporu. Raketovým útokem na sídlo ICC v nizozemském Haagu dříve pohrozil Medveděv. EU rovněž odsoudila ruské trestní stíhání soudců ICC, kteří vydali zatykač na Putina a Lvovovou-Bělovovou.

Jihoafrická republika v roce 2015 čelila kritice za to, že navzdory mezinárodnímu zatykači umožnila tehdejšímu súdánskému prezidentovi Umarovi Bašírovi opustit její území, aniž by jej zadržela. Bašír se tehdy do země vypravil na summit Africké unie. Vláda JAR tvrdila, že je chráněn diplomatickou imunitou.

Agentura AFP mezitím informovala, že představitelé Kyjeva a tribunálu v Haagu podepsali dohodu o otevření kanceláře ICC na Ukrajině, která se bude zabývat vyšetřováním válečných zločinů. Mezinárodní trestní soud, který vznikl v roce 2002, má sedm poboček: dvě v Kongu a po jedné v Ugandě, Středoafrické republice, Pobřeží slonoviny, Gruzii a v Mali, podotkla AFP.