Na světě existují stovky miliardářů, o nichž se předpokládá, že jejich bohatství pochází převážně z "kamarádského" vztahu se státem. Nejvíce se tento tzv. crony capitalism, tedy klientelistický kapitalismus, projevuje v Rusku, kde se majetek miliardářů pocházející z úzkých přátelských vztahů se státem podílí na hrubém domácím produktu 19 procenty, vyplývá z indexu sledovaného časopisem The Economist. Druhá příčka v indexu klientského kapitalismu patří České republice s podílem na HDP více než 15 procent. V první pětici se dále umístily Malajsie, Singapur a Mexiko.V první pětici se dále umístily Malajsie, Singapur a Mexiko.

V současnosti se hodnota majetku kapitalistů s přátelským vztahem ke státu podle odhadů The Economist pohybuje kolem tří bilionů USD (63,9 bilionu Kč), což jsou zhruba tři procenta globálního HDP. Ještě před 25 lety činila jen 315 miliard USD, tedy jedno procento HDP. Na tomto růstu se zhruba 65 procenty podílela Amerika, Čína, Indie a Rusko. Celkem 40 procent bohatství těchto kapitalistů pochází z autokratických zemí.

The Economist ve svém výpočtu vychází z údajů časopisu Forbes, který téměř čtyři desetiletí zveřejňuje přehled světových dolarových miliardářů. V roce 1998 odhadl, že na světě je celkem 209 miliardářů s majetkem jeden bilion USD, což odpovídalo třem procentům globálního HDP. Letos bylo v žebříčku 2640 miliardářů s majetkem 12 bilionů USD, což je zhruba 12 procent HDP. Po zohlednění inflace je nyní v cenách z roku 1998 na světě 877 miliardářů s majetkem devět bilionů USD.

The Economist rozděluje zdroj majetku každého miliardáře na seznamu na sektory, které se snaží o získání renty, tedy lobbují u vlády za granty, dotace či celní ochranu, a sektory, které o získání renty neusilují. Snaha o získání renty je běžná v sektorech jako bankovnictví, stavebnictví, reality a přírodní zdroje, které mají blízké napojení na stát. Ti co usilují o rentu mohou zvýšit své zisky získáním výhodného přístupu k půdě, licencím a zdrojům, mohou vytvářet kartely, aby omezili konkurenci, nebo lobbovat za vstřícné regulace.

Majetek českých miliardářů pochází z odvětví finance, komunikace, energetika, loterie, reality, zemědělství, potraviny, chemie, zbrojní průmysl, maloobchod, IT a investice. Jedním z největších příjemců dotací je koncern Agrofert bývalého premiéra Andreje Babiše, který například jen v roce 2021 získal na dotacích přes 2,2 miliardy korun. Podle statistik evropských kohenzních fondů patřil i mezi vůbec největší evropské beneficienty evropských dotací v letech 2018 a 2019, kdy v obou letech získal přes 25 milionů eur. Ve stejných letech se vysoko pohyboval i Radovan Vítek, který v obou zmíněných letech získal z evropských fondů přes 6 milionů eur. Mezi dlouhodobými příjemci dotací za období 2014-2019 se vysoko také objevili Michal Strnad a Tomáš Chrenek s více jak 50 miliony eur z evropských dotací.

V minulých dnech před rostoucím vlivem dotací varoval i šéf NKÚ Kala, který uvedl, že se z české ekonomiky se místo tržní ekonomiky stává ekonomika dotační.

V Rusku v důsledku války na Ukrajině bohatství miliardářů těžících z přátelského vztahu se státem však kleslo na 387 miliard USD z 456 miliard USD v roce 2021. Pouze pětina bohatství ruských miliardářů pochází ze sektorů mimo "přátelský" vztah se státem, což podle listu ukazuje, jak moc je ekonomika pokřivená.

V USA činí bohatství klientelistického kapitalismu asi dvě procenta HDP. K největším lobbistům v zemi však patří technologické firmy, osm firem loni dohromady utratilo za lobbování 100 milionů USD. Pokud se mezi sektory klientelistického kapitalismu započítá i technologický, zvýší se tento podíl na šest procent HDP.