Zdraví nevzniká v nemocnicích, potenciál hledejme v sobě, společnost se o nás nepostará
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Hynek Čermák a Josef Toman si do svého podcastu Men's factor pozvali Janu Havrdovou. Havrdová je mistryní světa ve fitness step, členkou Hospodářské komory České republiky a prezidentkou České komory Fitness. Mluvilo se tak především o zdraví, sportu a prevenci, podle Havrdové by měl každý člověk hledat svůj potenciál a řešit, jak může být prospěšný pro společnost.
„Jsme strůjci vlastního štěstí, musíme řešit, jak my můžeme pomoct společnosti, ne čekat, že se o nás společnost postará,“ říká a mluví i o tom, že zdraví nevzniká v nemocnicích. „My jako fitness jsme nedílná součást primární prevence,“ dodává a podle ní je právě prevence základ zdravého života.
„Hýbeme se pravidelněji než dřív, současně v Evropě 45 procent lidí říká, že se nehýbe nikdy, u nás je to jen 25 procent. Věřím tomu, že je to součást nějaké zdravotní a pohybové gramotnosti, vědět, proč se mám hýbat než čekat, že se budu jen válet, jíst a zdravotnictví mě pak opraví," říká Havrdová.
„Společnost ztrácí schopnost komunikace, měli bychom se víc zaměřovat na obsah než formu, často vyhrává kdo má větší ramena, nebo kdo bude peprnější na sociálních sítích,“ komentuje Havrdová současnou komunikační dobu pod vlivem sociálních sítí a komunikace zaměřené na prezentaci, ne obsah.
Covid byl podle Havrdové pro sport a fitness velkou ranou, obrovská frustrace provozovatelů sportovišť se ale nakonec obrátila v pozitivní nástup rozumného přístupu k vlastnímu zdraví. „Lidé se o sebe začali víc starat, vidím to kolem sebe,“ říká a dodává, že politici často bohužel vnímají sport jako individuální záležitost a neřeší, jak sportovní aktivity zabudovat do systému a vybudovat prostředí vstřícné k pohybu. Podle Havrdové je pozitivním příkladem například projekt Aktivní škola, který se snaží motivovat ředitele škol a studenty k aktivnímu pohybu. Jak by měl stát podporovat zaměstnance, aby se mohli víc hýbat? Mají děti dostatek pohybu a čemu by (ne)pomohla hodina tělocviku týdně navíc? Sledujte nový podcast Men's factor!