Ministerstvo životního prostředí finalizuje novelu zákona o obalech, která by od roku 2025 zaváděla povinné zálohování PET lahví. Ministerstvo si od opatření slibuje větší efektivitu recyklace. Novela má také pomoci s plněním norem EU o recyklaci. Obce kritizují opatření jako zbytečné a drahé, když argumentují vysokým stupněm recyklace v současném systému.

Ministerstvo životního prostředí představilo novelu zákona, kterou chce od roku 2025 zavést povinné zálohování PET lahví. Slibuje si od toho větší efektivitu sběru plastů a naplnění evropské směrnice. Ta předpokládá znovuvyužití 90 % plastových lahví do roku 2029 a 77 do roku 2025. Na limitu roku 2025 se Česká republika nachází už nyní. Ministerstvo novým systémem zálohování cílí na uvedených 90 %. Do budoucna chce EU v naprosté většině produkovat recyklovatelný odpad.

Podle připravované novely, kterou ministerstvo představilo minulý týden a na konci měsíce má jít do připomínkového řízení, by nově měla činit záloha u plastových obalů 4 koruny. Vracet by lidé měli obaly od 0,1 litru až po 3 litry. Podmínkou vracení obalu je jeho nesešlápnutí a zachování etikety. Naopak vybírat zpět se nemají plastové obaly od mléka, alkoholu s objemem vyšším než 15 % a drogistické obaly. Sběr by měl být povinný v obchodech nad 50m², ministerstvo tak počítá s až 11 000 sběrnými místy. Ministerstvo předpokládá, že by se vracet mohlo až 2,5 miliardy obalů ročně. Ministerstvo také upozorňuje, že by se jednalo pouze o doplnění současného systému recyklace, který se neruší.

Výhodou nového systému je podle ministerstva větší využití PET lahví. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka Češi třídí úžasně. Nicméně stále končí velký objem toho materiálu na skládkách nebo ve spalovnách. To chce ministerstvo změnit a nejenom u PET lahví nebo u plechovek, ale u celé řady dalších materiálů. Podle Hladíka se tak má systém odpadového hospodářství změnit na oběhové hospodářství.

Ten zároveň upozornil, že vracet zálohované plastové obaly nabízí většina sousedů Česka včetně Slovenska. Tam zavedli zálohování PET lahví před dvěma lety a lidé vrátili přes 1,3 miliardy obalů. „Už v minulém roce návratnost obalů překonala původní očekávání o deset procent. V první polovině tohoto roku vzrostla o dalších téměř dvacet procent. I tento výsledek je důkazem, že lidé na Slovensku si na systém zálohování zvykli a považují ho za běžnou součást svého života,“ uvedla pro TASR státní tajemnice ministerstva životního prostředí Katarína Butkovská.

Proti návrhu ministerstva vystupují některé obce a města. Těm především vadí nahrazení doteď funkčního systému. V České republice je přes 800 000 míst, kde lidé mohou plastové láhve recyklovat. Navíc obce pokrývají ziskem z recyklace část svých příjmů. V Brně či Olomouci navíc nedávno pořídili nové roztřiďovací linky, v případě, že by větší část plastových obalů byla zálohovatelná, jejich ekonomický přínos by mohl klesnout. Ministerstvo však nesouhlasí. Podle jeho analýzy by obce měly vydělat především na 15 % odvodu, který by měli získat z peněz z nevrácených lahví a z manipulačního poplatku.

Obce nevidí důvod ke změně

„Asociace krajů ČR opakovaně žádala ministerstvo životního prostředí o podrobnou analýzu navrhovaného systému i jeho dopadů do systému stávajícího a koncepčně budovaného. Bohužel jsme nedostali žádné relevantní výstupy, které by nás mohly přesvědčit o nutnosti novelizace. Na konci listopadu bude zasedat odborná Komise Rady AKČR pro životní prostředí a energetiku, kam jsme zástupce resortu životního prostředí přizvali. Bez potřebných a vyžadovaných informací není možné změny podpořit,“ uvedla mluvčí Asociace krajů Hana Brožková.

Většina obcí naráží právě na to, že současný systém recyklace dosavadní parametry recyklovatelnosti odpadů splňuje a výrazná změna není nutná. Obce také obávají propadu příjmů, kdy zálohované obaly by znamenaly ztrátu významné komodity pro roztřiďovací linky. Na semináři Asociace českého odpadního hospodářství zaznělo, že kvůli ztrátě komodity k roztřiďování může Brno na nové roztřiďovací lince tratit 20-30 milionu korun ročně. Proti novému zálohovacímu systému je i Olomouc. Společnost, která se stará o svoz odpadů odhaduje, že by mohla přijít až o 50 milionů korun ročně.

„V zemích, kde bylo zálohování PET lahví zavedeno, nemají tak dokonalý systém sběru separovaného odpadu jako my. PET ze žlutých popelnic je kvalitní a čistý. Vyzýváme proto vládu, aby byl zachován stávající systém sběru separovaného odpadu a nebyl zaváděn tento povinný zálohový sběr,“ uvedl náměstek olomouckého primátora Otakar Štěpán Bačák. Podle odhadů města by k dosažení evropské direktivy dostačoval současný systém nakládání z odpadem, ze kterého mají obce zisky, když po roztřídění odpad prodávají k dalšímu zpracování. V celém Česku obce takto zpracují 42 tisíc tun plastového odpadu, k dosažení 90 % účinnosti by stačilo zpracování dalších 5 tisíc tun, uvádí obce, které se změnou nesouhlasí.

Kromě některých obcí se proti novele ohrazuje i Asociace tradičního obchodu. Pro obchody to podle předsedy asociace Pavla Březiny povede ke zvýšení administrativy, růstu nákladů a vzniku problémů s prostorem a hygienou. „Roky jsme se učili, že odpad patří do popelnice a když vyneseme koš, tak si jdeme umýt ruce. Nyní budeme chtít, aby zákazníci chodili s odpadem do obchodů a pak si nakoupili potraviny,“ řekl.