Kvůli značně spornému policejnímu programu na rozpoznávání tváří proběhla mezi Policejním prezidiem a Úřadem pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) další komunikace. Policie úřadu poslala vyjádření, v němž nasazení systému využívajícího umělou inteligenci k identifikaci obličejů obhajuje. Úřad teď bude posuzovat, jestli systém, spuštěný na základě rozkazu policejního prezidenta před rokem a stále v testovacím režimu, používá v souladu s platnými pravidly a nedošlo k porušení zákonů. V opačném případě by policie mohla dostat až 10 milionů korun pokuty.

„Požádali jsme Policii ČR o vysvětlení, její stanovisko jsme dostali a nyní ho posuzujeme, žádné rozhodnutí v této věci zatím nepadlo,“ řekl Echu mluvčí ÚOOÚ Milan Řepka. Úřad teď bude zjišťovat, zda provozem informačního systému nedošlo k porušování předpisů a zda policie může tímto způsobem zpracovávat osobní údaje, což se podle Řepky zatím nedá konstatovat. K systému bylo mimo jiné zveřejněno jen velmi málo informací. S rozhodnutím by úřad mohl přijít zhruba za dva až tři měsíce.

S tím, že policie už rok testuje program na biometrické rozpoznávání tváří, přišla před několika týdny organizace Iuridicum Remedium, která si na Policejním prezidiu zažádala o odpovědi na základě informačního zákona. Ve stejnou dobu se tím začal zabývat právě i zmíněný úřad. Jen pouhé pomyšlení, že by policie mohla mít k dispozici podobný nástroj na identifikaci obličejů v reálném čase, jaký známe například z Číny, okamžitě vzbudilo u veřejnosti nejistotu.

„Nejde o velkého bratra“

Policie poskytla jen velmi málo informací, což otevírá ještě více otázek. Je čeho se obávat? Znamená to, že nás na ulicích sledují kamery v reálném čase a zaznamenávají tyto informace na server? Podle policejního prezidia jde o bouři ve sklenici vody. A systém Digitální podoba osob, jak se oficiálně jmenuje, je používán pouze zpětně. „Nejde o ‚velkého bratra‘, není napojen na žádný kamerový systém,“ vysvětloval k tomu mluvčí policejního prezidenta Jozef Bocán.

Systém má prý pouze porovnávat pořízené fotografie třeba s evidencí občanských průkazů a dalšími evidencemi, k nimž mají policisté i jinak přístup. Neznamená to ovšem, že by byla taková myšlenka naprosto odtržená od reality. Podle dostupných informací podobný systém funguje na Letišti Václava Havla, kde se o něj starají celníci. Ví se také, že policie už několik let provozuje systém Centrální automatické kontroly vozidel (CAKV), na nějž jsme upozorňovali v březnu zde.

Na systém rozpoznávání poznávacích značek u vozidel jsou dnes napojeny stovky kamer rozmístěných nad dálnicemi a ve městech – třeba v Praze a Brně jsou jich desítky. Ty zaznamenávají informace o průjezdech vozidel. Policii díky tomu může vyhledávat například kradená auta. To byl také původní záměr. V poslední době ale začaly tento konkrétní program využívat zprostředkovaně i finanční úřady, které tyto informace používají jako důkaz v rámci daňového řízení. Objevily se případy podnikatelů, kterým na základě toho finanční správa odmítla uznat náklady a tak podobně.

Jak jsme již dříve psali, podle policejního prezidia není systém využíván masově. Má k němu mít přístup jen pár pracovníků odboru informatiky Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování, kteří žádosti individuálně vyřizují. Za poslední rok jich vyřídili podle mluvčího přes stovku. A úspěšnost se v závislosti na kvalitě fotografie pohybuje mezi 40 a 45 procenty. Takže se nedá říct, že by se s jeho užitím zrovna šetřilo.

Pokud by Úřad pro ochranu osobních údajů zjistil, že policie při zpracování osobních údajů za účelem předcházení, vyhledávání nebo vyšetřování a stíhání trestných činů došlo k porušení platných zákonů, může ministerstvu vnitra udělit pokutu do výše 10 milionů korun.

Policie podle úřadu překročila pravomoci už dříve

Naposledy vnitro dostalo od úřadu pokutu před rokem. Kvůli plošnému shromažďování osobních dat o zdravotním stavu osob v izolaci během epidemie covidu-19 dostalo v loňském roce pokutu 975 tisíc korun. Podle úřadu tím policie překročila pravomoci vyplývající ze zákona a spáchala přestupek. Podle policejního zákona totiž smí policie citlivá data shromažďovat jen kvůli šetření konkrétního trestného činu nebo přestupku, nebo při poskytování ochrany osob.

Případ se týkal přibližně dvou milionů lidí, kteří se nakazili covidem od 1. dubna 2021 do 8. března 2022. Policie argumentovala tím, že osobní údaje zpracovávala kvůli součinnosti s orgány ochrany veřejného zdraví a kvůli kontrole dodržování tehdejších opatření a restrikcí, jako byly nařízené karantény.