Ačkoliv není pravděpodobné, že by jádro vypadlo z tzv. taxonomie udržitelných investic, protijaderní eurokomisaři v čele s výkonnou místopředsedkyní EK Teresou Riberaovou mají i jiné nástroje, jakými by mohli jaderné renesanci škodit. Jedná se především o kroky v oblasti financování či blokování projektů prostřednictvím notifikací. Oslovení politici i expert doufají, že odpor vůči jádru v Komisi nebude tak horký, jak se může zdát.

Evropská komise potvrdila technologie využívající jádro a plyn jako udržitelné v roce 2022. Takzvaná taxonomie udržitelných investic včetně jádra má podle tehdejšího stanoviska Komise do roku 2050 představovat páteř bezuhlíkové evropské energetické soustavy. V zájmu úspěšného naplnění Green Dealu chce EK pomocí taxonomie motivovat k investicím do udržitelných zdrojů. Návrh počítá s možností vyhodnotit aktuální stav přechodu k udržitelnému energetickému systému každé tři roky, přičemž termíny by mohly být dále upravovány.

Při nejbližším hodnocení sice s největší pravděpodobností jádro zůstane součástí této taxonomie, mohou eurokomisaři jadernou renesanci omezovat i jinými způsoby. Jedná se především o místopředsedkyni Teresu Riberaovou, komisařsku pro zelenou tranzici a konkurenceschopnost a eurokomisaře pro energetiku Dana Jørgensena. První jmenovaná byla strůjkyní vypínání jaderných elektráren ve Španělsku po roce 2027. Po jejím odchodu nicméně španělská opozice a společnosti provozující reaktory tlačí na prodloužení fungování.

Europoslanec Ondřej Krutílek (ODS), který je členem průmyslového výboru EP, pro Echo24 řekl, že na slyšeních Teresy Riberaové i Dana Jørgensena před jejich jmenováním bylo znát, že nejsou příznivci jaderné energetiky. „Jako zvlášť problematický vidím v tomto světle fakt, že místopředsedkyně Komise Riberová má na starosti i hospodářskou soutěž, což jí dává možnost blokovat některé projekty jaderné energetiky prostřednictvím notifikací a rozhodování o povolení státní podpory. Chci doufat, že tyto své pravomoci nebude zneužívat proti jaderné energetice,“ řekl Krutílek.

Expert na energetickou bezpečnost z Masarykovy univerzity v Brně Martin Jirušek pro Echo24 řekl, že ten (proti)tlak může být politický, tedy špatně zachytitelný, součástí různých vyjednávání a podmínek. „Ale ten hlavní faktor pro rozvoj jádra je financování. Jestliže bude kvůli taxonomii nebo jinému opatření složité poskytnout projektům finanční záruky, může to rozvoj jádra výrazně omezit. Fakticky by pak jakákoli výstavba potom závisela na ochotě států projekty zafinancovat ‚ze svého‘. Což může být ale problém z hlediska hospodářské soutěže,“ míní Jirušek s tím, že každý takový „nestandardní krok (z hlediska volné soutěže) musí posvětit Evropská komise. „A pokud by bylo jádro politicky nepřijatelné, může se i toto zkomplikovat,“ dodal.

Vlček: Musí být respektován princip technologické neutrality

Ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) pro Echo24 řekl, že Česko řadu let přímo i společně s dalšími zeměmi Jaderné aliance usiluje a bude dále usilovat o zajištění vhodných a nediskriminačních podmínek pro rozvoj jaderné energetiky, včetně financování. „V řadě oblastí jsme uspěli, například v rámci taxonomie, reformy designu trhu s elektřinou nebo v podobě souhlasu s poskytnutím veřejné podpory pro nový blok v Dukovanech, který bude směrodatný i pro další veřejné podpory týkající se nových jaderných zdrojů v EU,“ připomněl Vlček.

Pro další období je podle ministra třeba, aby byl plně respektován princip technologické neutrality, který si zakotvila sama nová Komise, a to od financování po stanovování cílů, tedy rovné podmínky pro OZE a jádro. „Tato jasná sdělení jsem prostřednictvím svého náměstka Štěpána Hofmana předal v Bruselu i na pondělní schůzce Jaderné aliance s komisařem Jørgensenem a budeme je dále hájit vůči celé Komisi,“ dodal

Europoslanec Krutílek předpokládá, že Komise jako celek nedopustí nějaké excesy vedoucí k oslabení postavení jaderné energetiky. „Pokud by měl v Komisi hypoteticky převážit přístup odpůrců jaderné energetiky, musel by se proti tomu Evropský parlament jasně vymezit a bránit všem legislativním návrhům směřujícím tímto neblahým směrem. Aktuální složení Evropského parlamentu je mnohem méně zelené, a proto více projaderné, což omezuje prostor pro to, aby se Komise protijaderně utrhla ze řetězu,“ dodal Krutílek.

Obdobně hovoří také zmíněný expert Martin Jirušek. „Myslím, že ten odpor EK vůči jádru nebude tak horký. Přeci jen se geopolitická realita poněkud proměnila a přesto, že bych nečekal nějaký boom výstavby jádra, opět zejména kvůli finančním nákladům, nečekal bych ani tažení proti němu. To by hrozilo rozbitím politické soudržnosti EU. Ostatně jeden z nejdůležitějších hráčů EU, Francie, chce na jádro i nadále hodně sázet,“ dodal Jirušek.