Poslední týdny se pro vládu Petra Fialy nesou ve znamení mnohých kauz a chyb. Doposud jednotná pětikoalice se poprvé ve větší míře dostává do situace, kdy je nucena vysvětlovat své přehmaty, a především se vyjadřovat k omylům svých partnerů. Nově se tak na veřejnost dostává vzájemná kritika, která vzhledem k nadcházejícímu volebnímu roku bude zřejmě jen sílit. Nedávné dění vyvolává dohady o budoucnosti a soudržnosti celé vládní sestavy.

Kauza vánočního večírku ministra práce Mariana Jurečky, nejasnosti okolo podílu premiéra Petra Fialy v Podnikatelské družstevní záložně (PDZ), výjezdy ministra vnitra Víta Rakušana a slova o zestátnění podniku ČEZ, nebo potíže se spuštěním digitálních eDokladů. S tím vším se nyní kabinet musí vypořádávat, jednotliví hráči se navíc začínají ostřelovat.

Je chvályhodné, že @Vit_Rakusan navštěvuje regiony, ale místopředseda vlády se musí vyjadřovat uvážlivě.
O to víc, když mluví o kritické infrastruktuře.

Jeho slova o převzetí ČEZu státem poškozují vládu, kapitálové trhy a v konečném důsledku i občany.
Velká a drahá chyba.

— Michal Kučera (@MichKucera) January 30, 2024

Podle politologa z brněnské Masarykovy univerzity Romana Chytilka není množství kauz hlavním problémem, ale spíše jejich veřejné vnímání a mediální pokrytí. Vláda je vystavena zvýšené citlivosti médií, což zvyšuje tlak na její krizový management. Zatímco některé kontroverzní situace, jako je koncept meetingů Víta Rakušana, mohou být diskutabilní, jiné, jako večírek na MPSV, jsou jednoznačně negativní a vyžadují rychlou a účinnou reakci, sdělil deníku Echo24.

„Vláda se momentu, kdy by jí kauzy měly zlomit vaz, ani zdaleka neblíží, protože takových s potenciálem jí ho zlomit zatím mnoho nemá,“ myslí si ale Chytilek.

Jeho kolega Otto Eibl je o něco skeptičtější. Podle něj je rozhodující výsledný dojem z konání vlády. „Pokud převládá zklamání, k překročení dané hranice se blížíme. S vědomím hodnot, které plynou z průzkumů o důvěryhodnosti se zdá, že současná vláda tuto hranici v myslích mnoha (jejích) voličů překonala dávno,“ soudí.

Přibývá kritiky

Přibylo také vzájemných vzkazů, které létají veřejným prostorem. Patrné je to například na „přeřeku“ vicepremiéra Rakušana, který na výjezdu v Sokolově prohlásil, že vláda jedná o zestátnění energetické společnosti ČEZ. Později napsal, že uvedl nesprávnou informaci a že „žádné takové kroky neprobíhají“. Omluvil se s tím, že nesprávnou informaci uvedl v zápalu debaty.

Rakušana musel korigovat i předseda vlády. Fiala v reakci uvedl, že je rád, že šéf STAN vysvětlil svůj pondělní výrok, a to kvůli dopadu informací o skupině na burzu. Bylo by podle něj dobré, aby se takto ve vládě nepřekvapovali a všichni více dbali na společný konsenzus. „Zjevně si v zápalu diskuse neuvědomil, jak velkou zodpovědnost na sebe bere,“ poznamenal Fiala.

Mnohem ostřeji ale reagoval například místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 Michal Kučera. Podle něj neuvážlivá slova Rakušana poškozují vládu, akciové trhy i občany. „Je chvályhodné, že Vít Rakušan navštěvuje regiony, ale místopředseda vlády se musí vyjadřovat uvážlivě. O to víc, když mluví o kritické infrastruktuře. Jeho slova o převzetí ČEZu státem poškozují vládu, kapitálové trhy a v konečném důsledku i občany. Velká a drahá chyba,“ uvedl na sociální síti X.

Politologové varují, aby jednotlivé strany kabinetu svou kritiku nepřehnaly. „U vlády samotné rozhodně nečekám, že by zaškobrtnutí svých členů používala proti sobě, přece jen jí zbývá ještě dost času z funkčního období. Nelze ale vyloučit takovou aktivitu u těch částí koaličních stran, které jsou vůči stávajícímu vedení spíše v opozici,“ míní Chytilek.

Podle něj je vzájmené vyříkávání už v plném proudu. Současně se blíží hned trojice voleb – v červnu proběhnou evropské a na podzim pak senátní a krajské. „Emancipační kampaně, které by měly podporovat jejich svébytnou značku mají smysl hlavně v okamžiku, kdy si dané strany dokážou představit samostatnou kandidaturu. A i v takovém případě musí dávat pozor, aby nepřestřelily,“ upozorňuje Eibl.

Zázračný slepenec

Už v minulosti se několikrát hovořilo o tom, že současná vládní pětikoalice nemá lehké soužití. Dohromady ji mnohdy drží její antibabišovské naladění, ale částečně také nízké preference.

Kupříkladu poslední volební model agentury Median v zásadě potvrzuje už dlouhotrvající trend – asi třetina voličů by nyní sáhla po hnutí ANO, okolo 10 procent stabilně získává i opoziční SPD Tomia Okamury. Ze stran pětikoalice má 13 až 15 procent ještě občanská demokracie, za ní jsou Piráti. Starostové pak mají o něco více, než je potřebných 5 procent, TOP 09 se pohybuje spíše okolo hranice pro vstup do sněmovny a lidovci mají dlouhodobě dvě tři procenta.

Podle Pavla Šaradína z Univerzity Palackého v Olomouci je sice téma „Antibabiš“ druhotné, v řadě ostatních případů „vidíme takové kompromisy, které ukazují, že vládní soudržnost je podporována zejména existencí Andreje Babiše v politice“. „Pocit ohrožení je jak u stran, tak u jejích voličů velmi silný. Za normálních okolní by piráti s ODS nebyli ve stejné vládě,“ míní Šaradín.