Francie se čím dál tím více potýká se špatným stavem svých veřejných financí. Agentura Scope Ratings tento týden snížila její úvěrový rating z AA na AA-. Podtrhuje to rostoucí obavy z narůstajícího státního dluhu a politické nestability, které ohrožují schopnost vlády kontrolovat rozpočtový deficit. Scope Ratings se tak přidává k agentuře Fitch, která v minulých dnech zhoršila výhled Francie z „stabilního“ na „negativní."

Podle zprávy agentury Bloomberg Scope Ratings odůvodnila své rozhodnutí především „pokračujícím zhoršováním veřejných financí a náročným politickým výhledem.“ Tento krok umístil Francii na stejnou úroveň jako Belgie a právě i Česká republika, tedy tři úrovně pod nejvyšším možným hodnocením. Pro Francii, jakožto druhou největší ekonomiku eurozóny, jde o závažné varování ohledně její schopnosti zvládnout narůstající fiskální problémy.

Scope Ratings odhaduje, že rozpočtový deficit Francie, který letos dosahuje 6,1 procenta HDP, se v příštím roce sníží na 5,2 procenta. Tato mírná korekce však pravděpodobně nebude stačit k dosažení cíle Evropské unie, který stanovuje rozpočtový deficit pod hranicí 3 procent do roku 2029. „Očekáváme, že Francie nedosáhne cíle EU a v roce 2029 bude deficit na úrovni 3,8 procenta,“ uvedla agentura Scope. Předpokládá se také, že státní dluh dosáhne 119 procent HDP, což výrazně omezuje schopnost vlády čelit budoucím ekonomickým šokům.

Jedním z hlavních problémů, které zhoršují situaci, je politická nestabilita. Prezident Emmanuel Macron vytvořil menšinovou vládu nehledě na výsledky červnových voleb a hrozba dalších předčasných parlamentních voleb tak ještě více komplikuje snahy o kontrolu veřejných financí. Tento stav zvyšuje riziko, že vláda bude muset k prosazení rozpočtu použít článek 49.3 ústavy, který umožňuje obejít hlasování parlamentu, což zase zvyšuje pravděpodobnost hlasování o nedůvěře. „Silnější opozice v parlamentu pravděpodobně omezí schopnost vlády snížit veřejné výdaje a zvýšit potenciální růst HDP, zejména s blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027,“ uvedla Scope Ratings.

Dopad na investory a finanční trhy

Negativní hodnocení Francie se odrazilo i na finančních trzích. Investoři reagovali prodejem francouzských aktiv, což vedlo k nárůstu rozdílu mezi výnosy desetiletých dluhopisů Francie a Německa na více než 80 bazických bodů, což je výrazně více než dříve v tomto roce. Podle Bloombergu však tento rozdíl v posledních dnech klesl na 71 bazických bodů díky vyhlídce na rychlejší snižování úrokových sazeb, což pomáhá zemím s vysokým zadlužením, jako je právě Francie.

Scope Ratings není jediná agentura, která vyjádřila obavy o stav francouzské ekonomiky. Minulý týden agentura Fitch zhoršila výhled Francie z „stabilního“ na „negativní“, přičemž uvedla, že očekává, že vládní dluh do roku 2028 dosáhne 118,5 procenta HDP. „Fiskální deficit předpokládaný na letošní rok staví Francii do horší výchozí fiskální pozice. Očekáváme nyní širší fiskální deficity, které povedou k prudkému nárůstu vládního dluhu,“ uvedla Fitch Ratings.

Zároveň se očekává, že agentura Moody’s v příštích dnech vydá svou aktualizovanou zprávu, zatímco agentura S&P již v květnu snížila rating Francie a plánuje další přezkum v listopadu. Tato série varování podtrhuje obavy, že politické problémy a nedostatečná fiskální konsolidace mohou mít dlouhodobé negativní důsledky pro francouzskou ekonomiku.

Plány na zvýšení zdanění a jejich kritika

Součástí snahy vlády stabilizovat veřejné finance jsou také plány na zvýšení daní pro bohaté a velké podniky, což je krok, který vyvolal ostrou kritiku. Někteří odborníci varují, že tato opatření mohou přimět bohaté občany k odchodu z Francie. „Bohatí jsou ve Francii čím dál více stigmatizováni,“ uvedla pro Bloomberg daňová odbornice Xenia Legendreová. „Někteří lidé nakonec odejdou. Mají plné zuby nejistoty a nestability,“ dodala.

Viceprezidentka organizace Association Française du Family Office Evelyne Brugereová uvedla, že „nikdo se nechce nechat ubíjet daněmi“ a že bohatí lidé by mohli začít přehodnocovat své plány zůstat ve Francii. Francie je domovem několika z nejbohatších lidí světa, včetně zakladatele LVMH Bernarda Arnaulta a dědičky L’Oréal Françoise Bettencourtové Meyersové, což zvyšuje význam této debaty.

Navzdory těmto varováním francouzská vláda pravého středu plánuje udržet kurz a snížit deficit o 60 miliard eur do roku 2025. „Rozpočet na rok 2025, který jsme právě představili, odráží odhodlání vlády nasměrovat veřejné finance na lepší cestu a dostat dluh pod kontrolu,“ uvedl ministr pro ekonomické záležitosti, finance a zaměstnanost Antoine Armand.