Průměrná mzda loni vzrostla o 3024 korun, reálně si lidé nepolepšili
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 6,3 procenta na 46.013 korun, tedy o 2734 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 7,6 procenta, se ale mzda reálně snížila o 1,2 procenta. Klesla tak podeváté za sebou. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Za celý loňský rok činila průměrná mzda 43.341 korun. V meziročním srovnání to bylo o 3024 korun více, tedy o 7,5 procenta.
Spotřebitelské ceny se ale loni zvýšily o 10,7 procenta, reálně se proto mzda snížila o 2,9 procenta. Reálné mzdy tak klesly druhý rok v řadě, v roce 2022 to bylo o 8,5 procenta. Snížila se na úroveň roku 2017.
Po devět čtvrtletí trvajícím poklesu, který je v historii Česka ojedinělý, začne letos znovu růst, na předpandemickou úroveň se ale vrátí nejdřív v roce 2026. Shodují se na tom analytici. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek doplnil, že za dva roky se reálná mzda snížila o 11 procent. Hradil ale upozornil, že ve srovnání se třetím čtvrtletím se reálné mzdy zvýšily. "Skutečné zchudnutí nastalo v samotném začátku roku 2023, kdy skokově narostly ceny, a od té doby kupní síla opět pozvolně narůstá. Meziroční srovnání je ovšem tímto cenovým skokem nadále ovlivněno, a zůstává tedy v červených číslech," uvedl.
"V letošním roce počítáme se zmírněním přírůstku nominálních mezd na šest procent. Vzhledem ke zkrocení inflace by ale takový růst měl zvednout úroveň reálných mezd o 3,5 procenta. Jednalo by se o nejlepší výsledek od roku 2019, který pomůže domácnostem solidně nabrat kupní sílu a spotřebními výdaji podpořit růst ekonomiky," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Expertka PwC Andrea Linhartová Palánová ale upozorňuje, že firmy se mohou snažit o zmírnění tempa růstu nominálních mezd. "Z našeho aktuálního průzkumu generálních ředitelů CEO Survey vyplývá, že jako druhou největší hrozbu vůbec pro růst svých firem vidí letos ředitelé právě mzdové náklady, jejichž výše se obává 81 procent z nich. To napovídá, že s pokračující recesí to budou mít zaměstnanci ve vyjednávání o výši výplat poměrně obtížné," uvedla.
Dufek také připomněl, že se ve vývoji mezd projeví i dopady vládního konsolidačního balíčku. "Zvyšuje se zdanění mezd v důsledku posunutí progrese a zavedení nemocenského. Takže v čistém si lidé nepolepší tolik, jak bude naznačovat vývoj hrubé mzdy," upozornil.
Analytici se shodují, že vývoj mezd odpovídá prognóze České národní banky. "Data za loňské závěrečné čtvrtletí hlásí zpomalení meziročního růstu nominální mzdy a podporují tak myšlenku, že české ekonomice ze strany vývoje mezd nehrozí inflační rizika. Vývoj mezd byl v závěru roku 2023 velmi blízko očekávání centrální banky, a dobře tak zapadá do mozaiky scénáře dalšího snižování úrokových sazeb ČNB," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.