Státní cenu za literaturu letos získal spisovatel Pavel Kolmačka. Porota ho ocenila za román Canto ostinato: Listopad, prožitky blízké zimy. Laureátkou Státní ceny za překladatelské dílo se stala Dagmar Hartlová za celoživotní přínos ke zprostředkování švédské a norské literatury a za významné pedagogické působení. Ocenění ministerstva kultury si pak z dnešního slavnostního večera na Nové scéně Národního divadla odneslo dalších šest osobností české kultury.

„Máme vynikající autory a tvůrce, kteří především v náročných dobách, a v takové nyní žijeme, přinášejí povzbuzení a naději. Právě ke kultuře a umění se obracíme ve chvílích šťastných i složitých. Jsou zdrojem radosti, energie a momentem sdílení pozitivních emocí,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa (ODS). „Státní cena za literaturu má navíc mezi jinými oceněními vzhledem ke svému statutu mimořádné postavení a vnímáme ji jako nenahraditelnou, především pro její novodobou specifickou tradici, která navázala na udělování státních cen v předválečné Československé republice,“ dodal.

Státní cena za literaturu se uděluje na návrh poroty jmenované ministrem kultury od roku 1995. Navazuje na tradici založenou v roce 1920 a přerušenou v roce 1948. Je určena k ohodnocení buď významného původního díla české literatury, nebo dosavadní literární tvorby. Baxa Kolmačkovi poděkoval nejen za literární tvorbu, ale i statečné postoje. Kolmačka pak ocenil porotu, editory oceněné knihy a své blízké.

Za překlad získala cenu překladatelka převážně ze švédštiny Hartlová. „Tu největší zásluhu a podíl na té ceně má ta překládaná literatura samotná, protože severská literatura má od samého počátku na českého čtenáře zvláštní přitažlivost, která je až tajemná a nevysvětlitelná,“ řekla.

Cena ministerstva kultury za přínos divadlu byla udělena scénografce a kostýmní výtvarnici Martě Roszkopfové za osobitý a stále inspirativní přínos české scénografii s výrazným mezinárodním přesahem. Ocenění za přínos ve výtvarném umění dostala historička umění a kurátorka Hana Rousová, a sice za průkopnický interdisciplinární přístup, otevírající problematická témata a otázky, a za inspirativní neformální vliv na mladou generaci.

Za hudbu si ocenění odnesl dirigent Petr Altrichter za celoživotní dirigentskou činnost u domácích i zahraničních orchestrů, za uměleckou všestrannost a opravdovost. Cenu za něj převzal ředitel Symfonického orchestru města Prahy FOK Daniel Sobotka. V architektuře získal cenu architekt Miroslav Šik, a to za propojení domácí a světové tvorby, za inspirativní koncept analogické architektury a výrazný pedagogický otisk do myšlení několika generací architektů a architektek.

Za přínos v kinematografii a audiovizi byl oceněn scénárista a herec Karel Smyczek za dlouhodobý přínos českému filmu a televizní tvorbě s důrazem na autorskou odvahu, s níž v 70. a 80. letech obohatil československou audiovizi, a za zásluhy v práci pro děti a mládež. In memoriam stejnou cenu dostal režisér Karel Vachek za celoživotní přínos k tvořivému prozkoumávání možností dokumentárního filmu, ohledávání jeho hranic a přesahů, stejně jako za pedagogickou práci na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění, jež výrazně ovlivnila několik generací filmařek a filmařů.

Zacílení nominace u Státní ceny za literaturu se mění, letos byla udělena za významný literární počin, příští rok bude cena udělena za celoživotní dílo.