Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představí důchodovou reformu na konci března, některá opatření by mohla být zavedena s účinností už v roce 2023. Pro deník Echo24 to uvedla mluvčí MPSV Eva Davidová. Konkrétní nástin harmonogramu schvalování nicméně podle ní nelze uvést, protože vláda chce reformu důkladně projednat i s opozicí.

Jedním z klíčových politických aktů letošního roku je bezpochyby důchodová reforma. Jde o součást programového prohlášení vlády Petra Fialy (ODS) a pracuje na ní MPSV v čele s ministrem Jurečkou. Ten již dříve avizoval, že reformu představí na konci března, což pro Echo24 potvrdila tento týden i mluvčí resortu Eva Davidová. Původně nicméně MPSV uvádělo, že legislativní proces začne ve druhé polovině roku (psali jsme zde), nyní je ale harmonogram nejistý.

„Platí, že důchodová reforma bude představena na konci března, na tom se nic nemění. Legislativní proces bude pokračovat podle naléhavosti jednotlivých opatření, některá tak mohou být navržena s účinností ještě v tomto roce,“ uvedla pro Echo24 Davidová. „Momentálně ale nelze být konkrétnější, jelikož i tento harmonogram bude součástí dohody koalice, a to i po jednání se sociálními partnery a opozicí. Platí, že záměrem je, aby konečný návrh důchodové reformy byl akceptovatelný pro co nejširší spektrum, a to politické i občanské,“ dodala Davidová.

Proto podle ní v těchto dnech probíhají a budou probíhat jednání na různých úrovních, která směřují právě ke konci března, kdy vláda odprezentuje závěry ohledně plánů týkajících se změn důchodového systému. Již dříve se ve veřejném prostoru objevily informace, že zásadní změnou má být posun hranice věku odchodu do důchodu potenciálně až na 68 let. MPSV nicméně toto znění vyvrátilo s tím, že nejde o žádný finální návrh, ale pouze o jeden z návrhů.

Ministerstvo práce už před časem deníku Echo24 sdělilo, že v rámci přípravy reformy zahrnuje všechny možné aspekty včetně toho zdravotního. Například součástí Zprávy o stavu důchodového systému, kterou má MPSV povinnost předkládat každých 5 let vládě, je také posouzení stanovení důchodového věku v souladu s definicí parametru jedné čtvrtiny života stráveného v důchodu.

„Pracuje se s údaji o délce života ve zdraví. V případě, že by došlo ke zvýšení důchodového věku, potom by mělo MPSV povinnost předložit vládě další zprávu, kde je povinnost zhodnotit i délku života ve zdraví,“ uvedl pro Echo24 Jakub Augusta z MPSV. „V této souvislosti lze ale odkázat také na data Světové zdravotnické organizace, podle kterých se střední délka života ve zdraví v ČR drží na úrovni necelých 69 let, tedy výrazně nad hodnotou současného důchodového věku,“ uvedl Augusta.

„Co se týče dalšího kontextu, Českou republiku čeká v horizontu 10 až 20 let vysoký nárůst osob v seniorním věku. Za současného stavu by počet příjemců starobního důchodu, který je nyní přibližně 2,4 milionu osob, dosáhl za 20 let počtu přibližně 3,2 milionu, tzn. cca o 800 tisíc více. Přitom počet osob v produktivním věku poklesne minimálně o 10 %,“ řekl Augusta.

V tomto smyslu se podle slov Jurečkova poradce z think-tanku IDEA Filipa Pertolda uvažuje o několika opatřeních. „Ve hře je možnost odejít do předčasného nekráceného důchodu lidem s vysokým počtem odpracovaných let, například po 45 letech,“ uvedl pro Echo24 Pertold. Zároveň se zvažuje varianta, že by do důchodu mohli jít dříve lidé pracující v náročných podmínkách definovaných hygienickými stanicemi.

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská pro deník Echo24 řekla, že udržet stávající průběžný důchodový systém v chodu, nepřiměřeně nezatěžovat a neodčerpávat omezené zdroje pro jiné kapitoly státního rozpočtu vyžaduje rovnoměrněji než doposud přenášet tíhu rostoucích životních nákladů a jiných nepříznivých šoku napříč společností.

„Zároveň je potřeba zajistit, aby i všichni práceschopní obyvatelé včetně OSVČ do tohoto redistribučního systému přiměřeně přispívali. A samozřejmě je potřeba podpořit snahu každého z nás si odkládat stranou na dobu pracovní neaktivity,“ uvedla Horská.