Po roce přiškrcování flexibility pracovního trhu má přijít vstřícný krok směrem k podnikatelům. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) připravuje další novelu zákoníku práce, která má umožnit rychlejší pohyb zaměstnanců na trhu práce. Od počátku však odmítá v dohledné době řešit návrh na výpovědi bez udání důvodu. „Zelenou“ u něj dostávají jiné návrhy. Ve vládě na tom však nepanuje shoda.

Česko patří v EU dlouhodobě k zemím s nejnižší nezaměstnaností. Zaměstnavatelé si stěžují na nedostatek pracovních sil. Podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) je potřeba český trh práce rozpohybovat. Rada ve svém souboru doporučení uvedla, že problémoví zaměstnanci či zaměstnanci bez výkonu jsou v Česku nepropustitelní, pokud hrubě neporuší pracovní kázeň.

„Obtížné propouštění, například v reakcích na externí šoky, váže zaměstnance v méně produktivních firmách, a tím také brzdí rozvoj více produktivních firem, které mají zájem nabírat,“ uvedla rada. Podle ní to vede ke ztrátě konkurenceschopnosti. Ministr práce Marian Jurečka však odmítá nyní výpovědi bez udání důvodu řešit, podle něj by v souvislosti s tím bylo třeba zavést další opatření a nyní to není téma k diskuzi. Co naopak připouští je prodloužení zkušební doby či zkrácení výpovědní lhůty.

V koalici se však rýsuje o výpovědi bez udání důvodu spor. „Podporuji možnost mít výpověď bez udání důvodu. Podle mě se to ve finále vyplatí oběma stranám. Když firma nabídne vysoké odstupné, tak bývá často zájem o opuštění míst vyšší, než kolik míst je reálně třeba uvolnit,“ prohlásil nedávno ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že se do novely zákoníku práce chystají vstoupit skrze pozměňovací návrhy ve sněmovně.

Člen NERV a ekonom Daniel Münich z think-tanku IDEA při CERGE‑EI pro Echo24 dříve řekl, že v rámci 37 návrhů NERVu jsou výpovědi bez udání důvodu kapkou v moři, takže o nic zásadního v souvislosti s nepřijetím této možnosti podle něj nejde. „Přímo trhu práce se týká celkem 10 rámcových opatření a propouštění bez udání důvodu je jen součástí návrhu opatření číslo 10. Menu vlády je hodně dlouhé a vláda má z čeho vybírat i tak,“ sdělil redakci Münich.

NERV v materiálu doporučuje možnost propuštění bez udání důvodu, ale v „rozumné lhůtě s rozumným odstupným“. V jeho výši by se mohly odrážet odpracované roky. Podle rady by se inspirace dala hledat v zahraničí, třeba v dánském modelu flexicurity. Pojem se skládá ze slov flexibility a security, tedy pružnost i zabezpečení. K tomu je nutné připravit české služby zaměstnanosti, podotkla rada. Poukázala na vyšší výdaje státu ke zmírnění dopadů propouštění, a to třeba na rekvalifikace. Vedle snadnějších výpovědí pak zmínila i pružnější nábory či regulaci pracovní doby.

Zatímco odbory změny vedoucí ke snadnějšímu propouštění zaměstnanců striktně odmítají, zaměstnavatelé naopak upozorňují na to, že jedním ze zásadních problémů jsou právě zákonné důvody, které umožňují propouštět zaměstnance. Tedy, jak uvedl i NERV, propustit prakticky nelze v případech, kdy jsou zaměstnanci problémoví či nepodávají potřebné výkony.