TAJNÉ SLUŽBY

„Svět je svědkem globalizace zla.“ Šéf BIS Koudelka popsal hrozby ruských tajných služeb

TAJNÉ SLUŽBY
„Svět je svědkem globalizace zla.“ Šéf BIS Koudelka popsal hrozby ruských tajných služeb

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Svět je podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky svědkem globalizace zla kvůli vzájemné podpoře Ruska, Číny, Íránu či Severní Koreje. Roli v tom hrají ruské tajné služby, řekl Koudelka na pondělní sněmovní konferenci Sovětská a ruská subverzní činnost proti Evropě. Odmítl také bagatelizování schopností ruských tajných služeb, které podle něj patří k nejlepším na světě. Varoval před jejich schopností dlouhodobě plánovat, což podle šéfa kontrarozvědky zahrnuje i dobu po válce na Ukrajině.

Koudelka zmínil, že mír na Ukrajině je v nedohlednu, KLDR dodává Rusku munici včetně raket a vztahy na Korejském poloostrově se prudce zhoršily. Írán pak dodává Rusku drony, technologiemi podporuje Rusko ve válce také Čína, která se zároveň podle některých indicií připravuje na konflikt kvůli Tchaj-wanu. „Jsme svědky jevu, který je velmi závažný. A neměli bychom ani na chvíli pochybovat o tom, že při formování této osy zla hrají ruské zpravodajské služby velmi významnou roli,“ řekl.

Koudelka uvedl, že sovětské a ruské tajné služby mají společné to, že patří k nejlepším na světě. Snižování jejich schopností je naivní a není namístě. „Metody ruských tajných služeb se příliš neliší od jejich sovětských předchůdců,“ řekl. Kladou důraz na lidské zdroje, jejich získávání a řízení. Používají při tom klasické prostředky, ale i nejmodernější techniku. Rozdílem je, že dnes špioni získávají řadu neutajovaných informací při kontaktech s novináři, politiky či podnikateli.

Zmínil ale také odposlechy a aktivity zahrnující likvidaci nepohodlných osob v zahraničí. „Sovětské tajné služby to dělaly vždy, ale novinkou v posledních desetiletích je používání látek spadajících, řekněme, do skupiny zbraní hromadného ničení,“ dodal Koudelka. Ruské tajné služby útočí také v kyberprostoru a pracují na ovlivňování veřejného mínění. Cílem je destrukce důvěry lidí ve stát, instituce a mezinárodní organizace a navození pocitu, že všechno je lež a klam, doplnil.

Ruské tajné služby také vynikají plánováním a už nyní se podle Koudelky připravují na situaci, která nastane po skončení války na Ukrajině. Mohou se pokusit využít úlevu a euforii po válce k tomu, aby se počty ruských diplomatů či novinářů v zahraničí vrátily na dřívější hodnoty, které se například v Česku zásadně snížily v posledních letech kvůli odhalení zapojení Ruska do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích a po invazi na Ukrajinu. Mezi ruskými diplomaty v Česku byla podle BIS řada důstojníků tajných služeb.

„Představitelé Ruska a jejich spojenci u nás budou mluvit o ekonomické diplomacii, cenách energií a surovin, nutnosti udělat tlustou čáru za minulostí a tak dále,“ konstatoval Koudelka. Česko na to musí být připravené a umět takovým snahám čelit. „Samozřejmě bude nutné navázat, udržovat a rozvíjet s Ruskem styky, jednat s ním a obchodovat, ale tak abychom při tom nerezignovali na vlastní bezpečnost a na to, co jsme za uplynulých několik let v této oblasti dokázali,“ dodal.

Ředitel sekce vnitřní bezpečnosti ministerstva vnitra Jan Paďourek řekl, že sabotážní akce ruských tajných služeb jsou bezohledné a počítají s tím, že mohou způsobit velké materiální a lidské ztráty. „To, čeho jsme aktuálně svědky, je promyšlená strategie Kremlu, který je připravený na maximální eskalaci,“ uvedl. Rusko přitom podle předchozích zkušeností ví, že eskalace nevyvolá přiměřenou reakci. „A právě s touto slabostí Kreml stoprocentně počítá,“ dodal.

Jde o promyšlenou dlouhodobou strategii protivníka s cílem destabilizovat naši společnost, uvedl Paďourek. Západ podle něj musí odstranit „mentální blok“, který mu brání přepnout se alespoň do režimu „aktivní obrany“. „Jsme v přímé konfrontaci s nepřítelem, který je již mezi námi. Každý den prodlení znamená další příležitost pro ty, kteří chtějí destabilizovat naši společnost,“ dodal.

 

,

18. listopadu 2024