MAĎARSKO VS EVROPSKÝ SOUD

Maďarsko musí zaplatit 200 milionů eur za nedodržení rozsudku evropského soudu o migraci

MAĎARSKO VS EVROPSKÝ SOUD
Maďarsko musí zaplatit 200 milionů eur za nedodržení rozsudku evropského soudu o migraci

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Maďarsko musí zaplatit jednorázovou pokutu 200 milionů eur (4,9 miliardy Kč) a penále ve výši jeden milion eur (24,7 milionu Kč) za každý den prodlení za nedodržení rozsudku Soudního dvora EU. Unijní soud v Lucemburku to dnes oznámil ve svém prohlášení. Případ souvisí s migrací, Budapešť podle soudu nezavedla nezbytná opatření ve své migrační politice, která žádal soud již ve svém verdiktu z prosince 2020.

Podle soudu se Maďarsko "úmyslně vyhýbá uplatňování společné unijní politiky jako celku", což představuje "bezprecedentní a mimořádně závažné porušení unijního práva".

Soudní dvůr již v prosinci 2020 rozhodl, že Maďarsko nedodrželo pravidla stanovená unijním právem týkající se například postupů při poskytování mezinárodní ochrany a navracení nelegálně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Pochybení se podle soudu týkala konkrétně třeba nezákonného zadržování žadatelů o mezinárodní ochranu v tranzitních zónách či nedodržení jejich práva zůstat na maďarském území do konečného rozhodnutí o odvolání proti zamítnutí jejich žádosti.

"Vzhledem k tomu, že Maďarsko stále nesplnilo rozsudek z roku 2020 (s výjimkou tranzitních zón, které Maďarsko uzavřelo před vydáním tohoto rozsudku), podala Evropská komise novou žalobu pro nesplnění povinnosti, ve které se domáhala uložení finančních sankcí," sdělil dnes soud.

Soud EU ve svém novém verdiktu uvedl, že Maďarsko nepřijalo opatření nezbytná k tomu, aby vyhověl rozsudku z roku 2020. Nesplněním své povinnosti Budapešť přenesla odpovědnost, včetně finanční odpovědnosti, na ostatní členské státy, které se tak musely zabývat přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu, posuzováním jejich žádostí a jejich navracením. To podle soudu "vážně narušilo zásadu solidarity a spravedlivého sdílení odpovědnosti mezi členskými státy".

,