Česká justice by podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) neměla mít žádný speciální systém, který by ohlídal bezúhonnost kandidátů na Ústavní soud. Podle něj je výběr čistě na prezidentovi republiky a Senátu. Blažek deníku Echo24 také řekl, že mu připadá nešťastné řešit komunistickou minulost soudců až na případu místopředsedy Vrchního soudu v Praze Roberta Fremra. Ten se na počátku týdne po několikatýdenní kritice vzdal nominace na ústavního soudce.

Kandidát prezidenta Petra Pavla svou kandidaturu stáhl v pondělí odpoledne. V poslední době se totiž o jeho minulosti před rokem 1989, které ho podle jeho kritiků činily nevhodným pro roli ústavního soudce. Šlo o Fremrův verdikt v kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988, označovaný za jeden z posledních zpolitizovaných komunistických procesů. Fremr kromě toho také odsoudil přes 170 lidí za emigraci.

Nešlo však o jediná problematická místa jeho kariéry v komunistické justici. Jak zjistil deník Echo24, prezidentská kancelář se před několika dny seznámila také s dalším případem z roku 1985, ve kterém Fremr poslal do vězení na deset měsíců nepodmíněně skladníka za hanobení republiky a jejího představitele kvůli tomu, že se dělník vyjadřoval v zaměstnání nevybíravě o vládnoucích komunistech.

Blažek: Je to problém mravní

To vše ale nebylo v době, kdy Fremr žádal senátory o důvěru, známé. Mnozí z nich si pak stěžovali na to, že hlasováním horní komory prošel člověk, jehož minulost nemohli dostatečně posoudit. Objevila se proto diskuze na téma, jak v budoucnu podobné kauze zabránit.

Podle Blažka je ale taková věc na hlavě státu a senátorech. „Je to problém především mravní. Právo ho dnes žádným systémem vyřešit nemůže, respektive už to řešeno je. Plnou právní dispozici nad kritérii, kdo má a nemá byt ústavním soudcem, má prezident a Senát, stejně jako třeba v USA,“ sdělil redakci ministr spravedlnosti.

Řešit to až po kauze Fremr mu připadá pokrytecké. „Podotýkám, že náš Ústavní soud měl za 30 let ve svých řadách mnoho bývalých komunistů. Řešit to až teď ‚na bedrech‘ pana Fremra je pokrytecké a tragikomické. Budu ten poslední, kdo by si dnes po takové době nárokoval schopnost rozlišovat mezi ‚hodnými‘ a ‚zlými‘ bývalými členy KSČ. Zkrátka, byli členy Strany,“ míní.

Prověřit, odvolat?

Robert Fremr i po neúspěšném pokusu o post ústavního soudce dál zůstává místopředsedou Vrchního soudu v Praze. Senátorka Hana Kordová Marvanová se domnívá, že jeho minulost nemůže být důvodem pro odvolání, ale je spíše pro to, aby se spisy o potenciálních kandidátech více zpřístupnily.

„Nevolám po plošné prověrce, ale po možnosti, aby se badatelé a historici měli možnost do soudních svazků podívat. A aby tuto možnost měl i Senát, který nominace projednává. Vyrovnání se s minulostí je důležité téma a to by měli chápat i soudci. Sebereflexi jsem postrádala i u pana doktora Fremra. I dnes může být řada soudců, a nejde jen o pana doktora Fremra, kteří mají za sebou podobné rozsudky a vůbec se o tom neví, protože ty svazky nebyly otevřeny,“ řekla redakci.

Historik Petr Blažek by zašel ještě dál než senátorka Marvanová a prověřil by i soudce stávající. „Kauza soudce Fremra by neměla skončit tím, že se spokojíme, že pan Fremr nebude soudit na Ústavním soudu, ale bude dál soudit jako zástupce předsedy Vrchního soudu v Praze, což je jeden z nejvyšších soudů v zemi. Je absurdní, že se všichni tváří, že ta kauza skončila. Myslím si, že by bylo namístě, aby se prověřilo, které případy během komunismu soudili ti konkrétní dnešní ústavní soudci. Potom to vypadá, že Robert Fremr je nějaký obětní beránek. Všichni soudci, kterých se to týká, by se měli podívat pravdě do očí,“ sdělil pro Echo24.

Kauza Fremr

Fremr v pondělí připustil, že nedokázal přesvědčivě eliminovat nedůvěru části veřejnosti ohledně jeho předlistopadového působení v justici, a uvedl, že nechce ohrozit důvěryhodnost Ústavního soudu. Zdůraznil, že svůj krok rozhodně nepokládá za doznání. „Počítal jsem to a před listopadem jsem za sebou nechal zhruba tisíc rozhodnutí. (...) Plně respektuji, že z dnešní perspektivy se některá ta rozhodnutí prostě beze zbytku vysvětlit nedají. Mohl bych se zase bránit v dalších a dalších případech, ale jsem si v podstatě jist, že nikdy bych to úplně vysvětlit nedokázal,“ uvedl soudce.

Fremra sice do funkce ústavního soudce schválil Senát, prezident Petr Pavel ale následně odložil jeho jmenování do doby, než prověří nové informace historiků o Fremrově rozhodování v trestních kauzách za minulého režimu. Pavel i premiér Petr Fiala Fremrovo rozhodnutí o odstoupení od nominace na ústavního soudce ocenili.