Triumf zla

Chytl se vás s deštivými a šedivými dny splín? Nezoufejte, jsou tu lidé, kteří na tom vždycky budou hůř než vy. Třeba takový Alfred Kubin. Ten člověku při návštěvě Vídně skoro i zkazí chuť na řízek. Výstava odhaluje pohled tohoto rodáka z Litoměřic na vše, co je marné a děsuplné. Tedy na život. V Kubinově (1877–1959) tvorbě se estetika zla projevuje jako záměrné přehlížení pro něj ohavné skutečnosti. Umělcovo hluboce pesimistické smýšlení (nutno přiznat, že k němu měl celkem pochopitelné důvody, jeho osobní život je skutečně marný boj s příslibem štěstí a klidu) ho vedlo k tomu, že se ve svých grafikách zaměřoval výhradně na temné stránky lidské psychiky. Strach z ženskosti, sexuality, démonů noci i z toho, že si připadá vydán na milost a nemilost osudu. Ženy po vzoru symbolistů zobrazuje jako světice a femmes fatales zároveň, jako nedotknutelné anděly a krvelačné vampýry. Kubin je také opravdový mistr temných vizí: válka, vězení, mučení, kati, morové rány a pandemie. Spousta jeho děl se zabývá i motivem nadpřirozena: uzříte groteskní bytosti, anděly smrti i výjevy z pekla. Pokřivené a přehnané proporce, podivná stvoření a fantastické juxtapozice postav dodávají jeho kresbám podivný charakter. Jeho díla tak vlastně celkem často přecházejí od humoru k hororu. Ale temnota převládá. „Záměr, aby byl člověk šťastný, není obsažen v plánu Stvoření,“ píše Sigmund Freud. „Existuje pouze jeden vrozený omyl, kterým je představa, že existujeme proto, abychom byli šťastní,“ přitakává mu Arthur Schopenhauer. Kubin za těmito titány životních porážek nestojí pozadu, své kresby doprovází slovy: „Nepracuji pro potěšení, ale proto, abych zapomněl na všechen ten odpor, který cítím k sobě a k celému světu.“ Podnětnější je možná tento střízlivější a poetičtější náhled na své dílo: „Mé prostory, osvětlení, proporce a perspektivy neexistují ani v přírodě, ani v mé mysli, a přesto existují: v přechodné říši soumraku.“ Výstava představuje bolest, kterou jsou lidé schopni způsobit jeden druhému. Vzorem Kubinovi byli i Francisco de Goya, Pieter Bruegel st. a Hieronymus Bosch. Sám se vydává podobnou cestou, zobrazuje ale krutosti zbavené jakéhokoli smyslu i kontextu, jako by tím říkal, že tam někde čekají na každého z nás. Je to svým způsobem uklidňující.

Alfred Kubin: The Aesthetics of Evil, Albertina Modern, Vídeň, do 12. 1. 2025.

Olomoucké provokace

Jake Chapman je kontroverzní postava britského umění 90. let, letos už pár grafikami přispěl do skupinové výstavy o Kafkovi v pražském DOXu. Teď tedy Olomouc. Chapman svých Čechům rozumí, přijďte se podívat třeba na trabant, co nastartuje pokaždé, když někdo kolem projde, a dvě figuríny uvnitř znovu a znovu spáchají sebevraždu, „udušené“ výfukovými plyny. Název výstavy značí na hladině plující trosky. Úzkost, tíseň, pár lebek, co víc takhle na podzim chtít.

Jake Chapman: FLOTSAM & JETSAM, Telegraph Olomouc, do 21. 11. 2024.

Hypnotické hity

Po nedávném tipu na poslech Magdaleny Bay je tu další „divný pop“. Divný tu ovšem znamená: takový, jaký by měl ideálně být. Něco, co neslouží jen jako bezbarvá potrava pro rádio playlisty. Tady se melodie točí v nekonečné spirále, nezní podbízivě, někdy se v nich dokonce připomene i Kim Deal (Pixies, The Breeders) či Slowdive. Třetí deska Nilüfer (30) vychází na kultovním elektronickém labelu Ninja Tune, což je asi ta nejlepší vizitka. Kdyby přesto nestačilo: píseň Just A Western jsem během jednoho dne slyšel asi třicetkrát!

Nilüfer Yanya: My Method Actor, Ninja Tune, vyšlo 13. 9. 2024

Jiří Jirásek v desátém decenniu

Už v 60. letech znali čtenáři Literárních novin osobité kresby Jiřího Jiráska (nar. 1932), v časech, jimž říkáme ironicky normalizace, se s jeho ilustracemi mohli potkávat jen v případě, že se jim do rukou dostaly svazky samizdatové edice Česká expedice. V obnovených Literárních novinách po listopadu 1989 se na jejich stránky vrátil i Jirásek, teď je jeho aktuální (2023–2024) volná grafika k vidění na Pražském hradě. Obdivuhodná mentální svěžest a stále suverénní linka.

Jiří Jirásek: Hra o jablko. Mladotův dům, Vikářská 37/2, Praha 1. Do 29. září denně od 10 do 16 hod.