Českou republiku bude na sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Řezně na konci května zastupovat ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Sdělila to Bekova mluvčí Aneta Lednová. Podle předběžných plánů bude Bek v Řezně jeden den, a to v neděli, kdy s hlavními projevy vystoupí bavorský premiér Markus Söder a nejvyšší sudetoněmecký politický představitel Bernd Posselt. To, že na sjezdu bude zástupce české vlády, oznámil bez upřesnění před týdnem na setkání se Söderem český premiér Petr Fiala.

„Ministr Mikuláš Bek se sjezdu zúčastní, protože se jako brněnský senátor dlouhodobě věnuje tématu narovnání vztahů a smíření souvisejících s poválečným odsunem Němců. Předběžně se ministr Bek zdrží jeden den,“ uvedla Lednová.

Vztahy mezi sudetskými Němci a českou vládou se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispělo k tomu i to, že Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům při poválečném odsunu z Československa zkonfiskován. Řadu smířlivých kroků učinila také česká strana. Důležitý byl mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase, v němž v roce 2013 vyjádřil lítost Česka za příkoří způsobená sudetským Němcům při vysídlení po druhé světové válce.

Jako první úřadující ministr se sjezdu v roce 2016 zúčastnil Daniel Herman, který tehdy vedl resort kultury. O rok později za sudetskými Němci přijel někdejší vicepremiér Pavel Bělobrádek. Loni pak na sjezdu poprvé zazněla česká hymna, což tehdy bavorský premiér Söder označil za symbol toho, že Češi a Němci již nejsou nepřátelé. Před týdnem v Řezně pak na společné tiskové konferenci s Fialou Söder ocenil vzájemné přátelské vazby.

Letošní sjezd pořádají sudetští Němci v Řezně od 26. do 28. května. Na sjezdu udělí své nejvyšší vyznamenání, kterým je Evropská cena Karla IV., českému sociálnímu demokratovi Liboru Roučkovi a německému diplomatovi Christianu Schmidtovi. Ocení je tak za jejich roli ve sbližování národů střední Evropy.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků při tom přišlo o život 15.000 až 30.000 lidí. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa.