Největší problém pro české zemědělství v souvislosti s americkými cly spočívá v chaosu, který okolo zavádění cel vzniká, a především pak ve zboží ze třetích zemí, které budou hledat nová odbytiště. Jeho pohyb v rámci Evropy totiž prakticky nelze kontrolovat. Zemědělský export do USA tvoří pouze jedno procento celkového českého exportu, podle ministerstva zemědělství spočívá problém i mimo jiné v chybějící jasné metodice spojené se cly.

Kalkulaci dopadů cel na české zemědělství (potažmo potravinářství) nebo výrobu a export zařízení a mechanizace nelze podle resortu Marka Výborného (KDU-ČSL) snadno zpracovat s ohledem na turbulentní vývoj, provázanost jednotlivých ekonomik a dynamiku vnitřního trhu EU. Agro-potravinářské exporty představují cca dvě miliardy z celkově exportovaných 186 miliard, tedy jde o zhruba jedno procento.

„Problematická je zatím zejména nejistota a chaos v samotném výběru cel na hranicích USA, ke kterému není k dispozici jasná metodika. Například na hliník v plechovkách u importovaného piva se nyní vztahuje 25% clo, ale metodika výpočtu cla a obsahu hliníku je nejasná; obdobně výpočet cla za podíl hliníku a oceli ve strojírenských výrobcích není jasně dán,“ řekl pro Echo24 mluvčí MZe Vojtěch Bílý.

Více jak 90 % agrárního exportu ČR směřuje do EU a dopady na české výrobce a exportéry by podle Bílého tak byly, podobně jako v dalších odvětvích, především nepřímé. „K nejvýznamnějšímu exportnímu zboží ČR do USA patří pivo, cukrovinky, káva, potravinové přípravky, lihoviny a roste vývoz chmele i sladu. Zdražení těchto vývozů v důsledku uvalení cel bude zřejmě mít dopad na do USA exportovaný objem,“ dodal Bílý.

Na straně dovozu figurují mimo potravinových přípravků, lihovin, nebo přípravků k výživě zvířat i nekompetitivní položky, které jsou v ČR i dále zpracovávány – rybí maso, pistácie, tabák a zejména mandle. Zdražení těchto dovozů v případě dalších odvetných cel EU by tedy mohlo mít dopad na některé české potravinářské výrobce. Potenciálně negativní dopady v podobě zdražení krmiv hrozí u sóji, kterou dovážíme z Nizozemska a Německa, jedná se přitom o reexporty produkce USA a dalších zemí,“ popsal dále Bílý.

Ministerstvo odhaduje, že potenciálně mohou být ovlivněna odvětví výroby potravin, krmivářství a export zemědělské mechanizace a potravinářských technologií.

EU řeší ochranná opatření proti dovozu ze třetích zemí

Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal pro Echo24 řekl, že obchodní výměna mezi Spojenými státy a Českou republikou představuje pouze malou část agrárního exportu i importu, proto přímé dopady zavedení cel nebudou hrát zásadní roli. „Nicméně pro některé státy, nejen z Evropy, představují USA významného obchodního partnera a tamní producenti budou muset hledat nová odbytiště, což už může mít vliv i na náš trh. Současně nesmíme zapomínat na to, že evropský trh je propojený, tedy jakmile se na něj dostane zboží ze třetích zemí, jeho pohyb v rámci Evropy prakticky nelze kontrolovat. Toho jsme byli svědky v případě bezcelního dovozu obilovin nebo olejnin z Ukrajiny, které namísto tradičních zákazníků ve třetích zemích končily v Evropě, jež se z tohoto narušení trhu ještě úplně nevzpamatovala,“ uvedl Doležal.

Ministerstvo zemědělství bude podle Bílého dále pokračovat v cílené podpoře českých exportérů na třetích trzích a zvýšení diverzifikace exportu za využití sítě zemědělských diplomatů – nově je zřizována pozice v Turecku – a dalších proexportních projektů a aktivit. „Nestabilní situace a hrozba cel může být příležitostí k dalšímu rozvoji obchodu a spolupráce se zeměmi Mercosur, Mexikem, Kanadou, Velkou Británií či regiony Asie,“ dodal Bílý.

O spolupráci s Mercosurem hovořila pro Echo24 také europoslankyně a předsedkyně zemědělského výboru EP Veronika Vrecionová (ODS). Evropská unie podle ní vyváží do USA hlavně zpracované produkty s vyšší cenou jako je víno, sýry, olivový olej, čokoláda či alkoholické nápoje a dováží ze Spojených států naopak hlavně suroviny v čele se sójou. „Americká cla by měla větší negativní dopad než případné unijní odvetné tarify, protože pro evropské produkty s vyšší hodnotou bude těžší nalézt nové trhy než pro americké nezpracované suroviny,“ řekla pro Echo24 Vrecionová.

Nervozita nyní podle europoslankyně panuje zejména v regionech, odkud míří do USA každoročně největší část vývozu. „Mám na mysli olivové či vinařské regiony v Itálii či ve Španělsku nebo oblasti, kde se produkují relativně drahé sýry. Ale obavy najdeme napříč EU, protože nesmyslná celní válka může druhotnými následky postihnout i další oblasti,“ dodala Vrecionová.

V reakci na dotaz, zda EU plánuje případné dopady cel do zemědělství zmírnit, Vrecionová řekla, že ve hře jsou odvetná cla vůči USA. „Ale i případná ochranná opatření vůči dovozu z třetích zemí, které se budou snažit vyvézt do EU zboží, jež se kvůli americkým clům nedostane do USA. Vedle těchto případných krátkodobých reakcí se ale musíme jako EU orientovat hlavně na rozšíření odbytišť v dalších regionech světa, k čemuž nám mohou pomoci dohody o volném obchodu typu té, která je nyní na stole s blokem Mercosur,“ uvedla europoslankyně.