Netrvalo dlouho a nelichotivá výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) za loňský rok si vyžádal dotčené reakce ze strany jednotlivých ministerstev. Úřad totiž konstatoval, že Česká republika není dostatečně připravená na krize a mimořádné události. Odpovědné instituce podle něj podcenily mnohé události, jako byla třeba pandemie covidu-19, a dostatečně se z nich nepoučily. To se ale nelíbí například resortu obrany nebo vnitra, které si na výtky NKÚ stěžují.

Úřady dle kontrolorů někdy jen podnikly formální kroky bez zásadních výsledků. Je pravděpodobné, že stát bude v kritických momentech opakovat podobné chyby, což může vést k významným škodám, plýtvání penězi i k ohrožení zdraví obyvatel, uvedl NKÚ.

„Aniž bych znal v tuto chvíli detaily, tak musím říct, že mě toto nepřekvapuje, protože víme, že v posledních letech se těmto věcem nevěnovala dostatečná pozornost a naše vláda se intenzivně snaží to napravit a starat se o bezpečnost České republiky,“ reagoval hned premiér Petr Fiala. "Cílem je, aby byl stát připravený na krizové situace nejrůznějšího typu, dodal.

Reálné změny, které by v praxi zlepšily připravenost na krize, přicházejí podle kontrolorů úřadu minimálně. „Řada našich kontrol nejen z minulého roku upozornila, že jsme byli svědky především jen formálních kroků bez zásadních výsledků,“ uvádí výroční zpráva. Úřad mimo jiné konstatuje, že stále není dotvořen systém ochrany měkkých cílů a slabým místem je i dlouhodobě opomíjený stav ochrany obyvatelstva.

NKÚ si protiřečí

Další instituce ale tak diplomatické jako Fiala nebyly. Ministerstvo obrany například odmítlo výtku, že přímé smlouvy se zahraničními vládami a výrobci bez soutěže znamenají riziko neefektivního a nehospodárného vynaložení peněz. V tiskové zprávě uvedlo, že zadávání zakázek v oblasti bezpečnosti a obrany bez výběrového řízení umožňuje zákon a shodně postupují i další spojenci v Evropské unii i Severoatlantické alianci (NATO).

NKÚ ve výroční zprávě napsal, že ministerstvo obrany nebylo schopné účinně využít poskytnuté peníze, přestože jeho výdaje opakovaně rostou. „MO v poslední době realizuje stále častěji finančně významné akvizice, kdy uzavírá smlouvy bez soutěže přímo s vybranými zahraničními vládami, respektive s konkrétními výrobci. V tomto jednání spatřuje NKÚ riziko neefektivního a nehospodárného vynaložení prostředků,“ stojí také ve zprávě.

MO s kritikou nesouhlasí. „Zadávání zakázek v oblasti bezpečnosti a obrany bez výběrového řízení umožňuje zákon. Shodně postupují i další spojenci v EU i NATO. Ministerstvo důsledně dbá na to, aby – pokud je to možné – bylo výběrové řízení vypsáno,“ uvedl úřad. Podle statistik ministerstva bylo loni asi 70 procent zakázek zadaných bez využití této zákonné výjimky.

Opačně úřad postupuje u významných akvizic, kdy to jinak není ani možné, dodal. Týká se to například rozhodnutí o koupi 24 amerických letounů F-35. Za stíhačky zaplatí česká strana 150 miliard korun. Jde o nejdražší český armádní nákup. Obrana uvedla, že letouny jinak než mezivládní dohodou s USA pořídit nelze. „Důležitým faktorem v současné světové bezpečnostní situaci je také urychlení dodávek, pokud je zakázka zadána takzvaně napřímo,“ doplnilo MO.

„Zpráva NKÚ si částečně protiřečí. V minulosti nás úřad kritizoval, že jsme v modernizaci armády nepostupovali dostatečně rychle. Na druhou stranu nás nyní kritizuje za to, že v zájmu zrychlení někdy využíváme formu mezivládní spolupráce,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). NKÚ by podle ní možná měl zvážit svou metodiku, když na jedné straně chce rychlou modernizaci armády, ale na druhé očekává vyhlašování veřejných výběrových řízení. „Kdy mnohdy čekáme několik let, než nám Úřad pro ochranu hospodářské soutěže potvrdí jejich výsledky,“ dodala Černochová.

I vnitro

Podobnou stážnost hned rozeslal i resort vnitra. „S tvrzeními, která uvádí NKÚ ve vztahu k ochraně obyvatel a měkkých cílů, MV nesouhlasilo už při publikaci kontrolního závěru před rokem. Ve výroční zprávě NKÚ zároveň nejsou uvedeny žádné nové informace,“ uvádí mluvčí Adam Rözler v tiskové zprávě.

„Systém ochrany obyvatelstva České republiky je v rámci EU považován za jeden z nejrobustnějších a nejlépe připravených. Nejvyšší kontrolní úřad hodnotí celý systém pouze na vybraných opatřeních využitelných za stavu ohrožení státu a válečného stavu (ukrytí a prostředky individuální ochrany). Tato opatření ale nejsou univerzální pro všechny druhy situací. Platí, že prostředky individuální ochrany i úkryty mají v případě nevojenských situací využití téměř nulové. Celou záležitost je rovněž nutné zasadit do kontextu doby, během které došlo k zásadním změnám. Dnes je preferovaná forma tzv. improvizovaných úkrytů. NKÚ navíc vykládá fakta vytržená z kontextu. Celková kapacita pro zajištění ukrytí je cca 13 % populace. Systém varování a vyrozumění pokrývá svým signálem přes 85 % obyvatel. V září bude také zprovozněn Národní portál krizového řízení, kde budou mít občané informace k dispozici na jednom místě,“ stěžuje si resort.

Podobně je tomu v případě ochrany měkkých cílů, tvrdí. „NKÚ po celou dobu kontroly dával rovnítko mezi systém ochrany měkkých cílů a jeden konkrétní dotační program. Systém ochrany měkkých cílů přitom tvoří celý soubor činností a opatření, které mají pomoci čelit případnému teroristickému nebo závažnému násilnému útoku. Dotační podpora je tedy pouze jedním z článků tohoto systému. Záměnou celého systému a samotnými dotacemi tak, jak to v kontrolním závěru učinil NKÚ, pak vytváří mylný dojem o neexistenci systému ochrany měkkých cílů,ů uvedlo ministerstvo.

NKÚ loni dospěl k závěru, že systém ochrany obyvatelstva v ČR má zásadní nedostatky. Lidé podle kontrolorů nejsou dostatečně informováni, chybějí masky i stálé úkryty, kterými je zabezpečeno jen 3,2 procenta obyvatel. Ministerstvo vnitra však tehdy označilo závěry kontroly za tendenční. Systém ochrany obyvatelstva v Česku je podle vnitra v EU naopak považován za jeden z nejrobustnějších a nejlépe připravených.