Nad pokračováním Pirátů ve vládě visí po volebním víkendu otazník. Jisté je, že v jejich čele skončí v listopadu po dlouhých letech předseda Ivan Bartoš. Kdo ho nahradí, bude mít zásadní vliv i na to, zda Piráti z vlády nakonec odejdou, nebo v ní vydrží ještě rok do příštích sněmovních voleb, což je patrně i varianta preferovaná současnými stranickými špičkami.

Volby nového předsednictva, které proběhnou 9. listopadu, ale mohou kartami zamíchat. Naplno se ukáže, jak moc se stranická základna v poslední době proměnila a jaké z křídel dokáže zmobilizovat nejvíc klíčových hlasů. Není tajemstvím, že část Pirátů už dříve po odchodu strany z vlády volala, je však otázka, zda by jim opuštění vlády rok před sněmovními volbami, tedy v podstatě na poslední chvíli, vůbec dokázalo něco přinést.

Pirátští poslanci a ministři se v pondělí odpoledne mimořádně sešli, aby řešili jak pokračování strany ve vládě po neúspěšných krajských a senátních volbách, tak následnou rezignaci současného vedení v čele s Bartošem, který se v nadcházející volbě nebude o post znovu ucházet.

Poslanec Jakub Michálek poté zveřejnil sedm bodů, které by podle Pirátů měla koalice v posledním roce před sněmovními volbami prosazovat a s nimiž půjdou do jednání o pokračování Pirátů v pětikoaliční vládě. Mezi nimi zmínil na prvním místě dotažení neúspěšné digitalizace stavebního řízení, kterou by podle něj měl zbytek koalice podporovat a ne dál „přitápět pod kotel“. Dále uvedl mimo jiné také dokončení legalizace marihuany nebo prosazení zákona o dostupném bydlení, což svědčí o tom, že současné vedení má vůli ve vládě zůstat. K tomu, zda by zvážil kandidaturu na předsedu, se nicméně zatím nevyjádřil.

Ve stejném duchu hovořil během pondělka také pirátský ministr zahraničí Jan Lipavský, který setrvání ve vládě podporuje. Pro Novinky například řekl, že se strana „musí zbavit komoušů a ultralevičáků“ a také vypnout kontroverzní internetové Pirátské fórum, které dává pravidelně nahlédnout do vnitrostranických rozepří.

Sám Lipavský, i když se jeho jméno objevuje mezi spekulacemi o možných nových lídrech, ale na předsedu kandidovat nehodlá. „Já na předsedu Pirátů kandidovat nemůžu, protože mám moc práce jako ministr zahraničních věcí. Navíc Piráti potřebují osobnost, která je teď sjednotí, a já dlouhodobě vím, že taková osobnost nejsem,“ uvedl ministr.

O post předsedkyně se nemíní ucházet ani europoslankyně a dosavadní místopředsedkyně Markéta Gregorová, která patřila k dřívějším vyzyvatelkám Bartoše. „Jako jediná Pirátka v Evropském parlamentu tu nesu příliš zodpovědnosti. Není fér k voličům ani straně, abych ji vedla do sněmovních voleb, v nichž nebudu kandidovat. Post místopředsedkyně nicméně zvažuji; ráda bych stranu v těžkých časech podpořila,“ uvedla.

Jako další kandidáti připadají v úvahu končící hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták, lídryně Pirátů na Vysočině Hana Hajnová nebo nynější třetí místopředsedkyně Jana Holomčík Leitnerová a možná také Bartošův vyzyvatel a senátor za Prahu 8 Lukáš Wagenknecht, který se však nedostal ani do druhého kola a v Senátu končí. O návrat do vedení strany by se mohla pokusit také představitelka pirátského levicového křídla Jana Michailidu, která dříve vyděsila i spolustraníky tím, že se otevřeně hlásila k myšlenkám komunismu.

Pro vstup do vlády se před třemi lety muselo vyslovit alespoň 60 procent platných členů strany, stejná podmínka by musela být naplněna i nyní v případě hlasování o vystoupení z vlády, přičemž se dá očekávat, že takové hlasování by bylo případně na stole až po zvolení nového předsednictva začátkem listopadu.

Výsledky krajských a senátních voleb patřily u Pirátů historicky k nejslabším, odcházející předseda Bartoš ale zjevně přisuzuje značný vliv na těch posledních i pirátskému vládnímu angažmá, přestože by rád práci ve vládě dokončil. „Zítra ráno (v úterý – pozn. red.) se sejdu s premiérem Fialou. Půjdu tam se seznamem věcí, které musí fungovat jinak, aby vládní spolupráce dávala smysl i našim voličům,“ uvedl Bartoš v pondělí v reakci na vyjádření premiéra Fialy, který s Bartošem bude chtít v úterý ráno probírat nefungující digitalizaci stavebního řízení a personální změny ve vedení Pirátské strany.

„Mám jasnou představu, co musíme udělat pro to, abychom přesvědčili voliče, že plníme naše sliby a pracujeme pro ně. Nemíním odevzdat naší zemi levici a populistům. Chci o tom ale nejprve mluvit s kolegy v ODS, SPOLU a ve vládě. V těchto dnech povedu důležitá jednání o stávající situaci, mj. se zítra (v úterý) ráno sejdu s Ivanem Bartošem, abychom probrali aktuální stav digitalizace stavebního řízení a situaci v pirátské straně,“ uvedl Fiala.