PLATY A MZDY

Na Západě vede soukromý sektor, v Česku lépe platí erár. Covid rozevřel nůžky naplno

PLATY A MZDY
Na Západě vede soukromý sektor, v Česku lépe platí erár. Covid rozevřel nůžky naplno

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Koronavirová pandemie ještě více rozevřela nůžky mezi výdělky veřejného a soukromého sektoru, a to v mnoha zemích. Zatímco v těch západních mzdy u soukromých zaměstnavatelů spíše přerostly platy státu, v těch méně vyspělých je to přesně naopak. Česká republika se pohybuje mezi těmito dvěma extrémy, ale přeci jen spíše spadá do kategorie velkorysých státních odměn.

ČR

V tuzemsku podle dat informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) činil v roce 2022 průměrný plat 45 259 korun, meziročně se zvedl o 1,1 procenta. Průměrná mzda v soukromém sektoru pak byla 43 003 koruny.

Druhá položka, medián, tedy prostřední hodnota, dosahoval u platů 42 245 korun, u mezd pak 36 104 koruny. Podle těchto čísel tak státní zaměstnanci brali v průměru o asi 2250 korun více. Z hlediska mediánu to pak bylo přibližně 6 tisíc. Ještě větší byly rozdíly v nejtvrdších covidových letech, vloni se pak situace částečně stabilizovala.

„Obecně si nemyslím, že by veřejný sektor, který je financovaný daněmi všech a generačním dluhem všech, měl systematicky nabízet na obdobných pozicích vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky. Na druhou stranu, pokud rozdíl ve mzdách odpovídá rozdílu vzdělanosti, místě výkonu práce apod., pak s tím nemám problém,“ sdělil deníku Echo24 halvní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka.

Podle něj je třeba podívat se i na strukturu. „Při porovnávání platů ve veřejné a soukromé sféře je třeba myslet na to, že složení pracovních pozic, úroveň vzdělání, místo vykonávání práce a typ, velikost, množství pracovních benefitů se v obou sektorech výrazně liší,“ míní. Například ve státním sektoru je obecně více lidí s vyšším vzděláním a naopak lidé v soukromé sféře budou zaměstnáni spíš mimo centra za nižší mzdu. Do rozdílu pak také promlouvají všelijaké benefity a bonusy, které stát nabízí, uvádí Peterka.

Velká Británie

Pandemie měla na ostrovy opačný efekt než na český systém, mzdy tam v poslední době předhánějí platy. Podle britského statistického úřadu (ONS) vzrostly mzdy v soukromém sektoru v období od srpna do října 2022 o 6,9 procenta, zatímco ve veřejném sektoru o 2,7 procenta, což je jeden z největších rozdílů, jaký kdy byl mezi nimi zaznamenán. Oba údaje byly však stále výrazně nižší než inflace, tedy míra, jakou v té době rostly ceny.

Británie obecně patří k typicky kapitalistickým a západním ekonomikám. Podle BBC tu dostávají benefity naopak častěji soukromí zaměstnanci a v minulých letech se tu také mrazily platy ve státní sféře.

Podle místního Institute for Fiscal Studies (IFS) jsou zaměstnanci veřejného sektoru s větší pravděpodobností vysoce vzdělaní odborníci, kteří na trhu práce pobírají vyšší mzdy. Problém při porovnávání průměrných výdělků ve veřejném a soukromém sektoru tedy spočívá v tom, že u vysoce vzdělaných odborníků by se očekávalo, že budou vydělávat více.

V některých obdobích to tak skutečně bylo, kupříkladu při ekonomické krizi roku 2009 stát své zaměstnance mohl „podržet“. V letech 2011 až 2013 byly nicméně platy ve veřejném sektoru zmrazeny a poté byly omezeny na 1procentní roční nárůst až do roku 2018. Těsně před pandemií tak rozdíl v zásadě neexistoval.

V letech 2020 až 2021 se rozdíl poněkud zvýšil, což naznačuje, že zaměstnanci veřejného sektoru měli v průměru lepší rok než zaměstnanci soukromého sektoru. V letech 2021 a 2022 se nicméně „zásluhou“ dalšího zmrazení situace vrátila k dřívějším poměrům a v soukromém sektoru mzdy rostly rychleji než státní platy. Ministerstvo financí pak uvedlo, že zmrazení platů v těchto letech pomohlo „zajistit spravedlnost mezi soukromým a veřejným sektorem“.

USA

Ve Spojených státech se v celostátním měřítku platy zaměstnanců státní správy a samosprávy nezvyšují tak rychle jako u soukromých zaměstnanců, kteří se s oživením ekonomiky obecně těší mnohem většímu růstu. Podle údajů ministerstva práce, které zpracovala agentura Pew, meziroční tempo růstu mezd v soukromém sektoru v každém z posledních čtyř čtvrtletí převýšilo tempo růstu platů ve státní správě a samosprávě.

Tento trend existoval už před covidem. V roce 2021 se však rozdíly v meziročních tempech růstu více než zdvojnásobily a dosáhly nejvyšší úrovně za téměř čtyři desetiletí ve složce mezd a platů indexu nákladů na zaměstnanost ministerstva práce, který měří změny v nákladech práce na odpracovanou hodinu.

„Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 vzrostly mzdy v soukromém sektoru za celý rok o 5 procent, zatímco ve státní správě a samosprávě o 2,7 procenta, bez započtení inflace,“ uvádí Pew. Podle agentury je především kvůli toku, že státní správa není tak flexibilní jako soukromí zaměstanavatelé.

V USA státní správa už dříve platila více za hůře placená povolání a méně za lépe placená povolání. Uvedlo to federální Bureau of Labor Statistics. „V květnu 2020 mělo 121 z 330 povolání s 1 000 a více pracovními místy v soukromém sektoru i ve státní správě výrazně vyšší mzdy ve státní správě. Mezi hůře placenými povoláními (průměrná roční mzda 50 000 USD nebo méně v soukromém sektoru) bylo 77 ze 113 výrazně lépe placených ve státní správě. Avšak mezi lépe placenými povoláními (roční průměrná mzda 100 000 USD a více v soukromém sektoru) bylo 53 ze 60 povolání placeno ve státní správě výrazně méně a žádné nebylo placeno výrazně více,“ napsal úřad.

Španělsko

Příkladem zcela odlišného typu ekonomiky je pak Španělsko. Tamní statistický úřad (INE) spočetl, že v roce 2021 „průměrný plat zaměstnanců veřejného sektoru byl více než 2 800 eur hrubého, zatímco průměrný plat zaměstnanců soukromého sektoru byl 1 900 eur před zdaněním. Výsledkem byl 32procentní rozdíl ve prospěch zaměstnanců veřejné správy a veřejných podniků“.

Téměř 60 procent veřejného sektoru vydělávalo alespoň 2 342 eur. Naproti tomu podíl zaměstnanců v soukromém sektoru, kterým se daří dosahovat této úrovně příjmů, činil 22,3 procenta. Soukromí zaměstnanci pak byli silní ve středním příjmovém pásmu, v tom nejnižším jich ale bylo 4,5krát víc než státních zaměstnanců.

Jan Hrdlička

9. května 2023