Počet cizinců pobývajících v České republice loni znovu překročil hranici jednoho milionu lidí, ke konci roku 2023 jich úřady evidovaly 1 065 740. Meziročně ale cizinců o 4,5 procenta ubylo. Ne všichni uprchlíci z Ukrajiny, kteří přišli po začátku invaze před dvěma lety, totiž v Česku zůstali. Ve výroční zprávě o migraci za loňský rok to uvedlo ministerstvo vnitra. Většinu cizinců na území Česka loni tvořili lidé ze třetích zemí, především z Ukrajiny, Vietnamu a Ruska. Z občanů EU žijí v ČR především Slováci.

Hranici milionu lidí počet cizinců překročil poprvé v roce 2022, a to zejména kvůli lidem s tzv. dočasnou ochranou, kterou ministerstvo uděluje lidem, kteří uprchli před válkou na Ukrajině. Držitelů dočasné ochrany bylo na konci loňského roku 374 642, letos v dubnu jich ministerstvo po žádostech o prodloužení evidovalo 338 736.

Přechodný pobyt mělo loni v Česku 349 995 lidí, trvale v zemi pobývalo 341 103 cizinců. Trvalý nebo přechodný pobyt mají v Česku zejména občané Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu a Ruska. Největší meziroční nárůst zaznamenalo ministerstvo vnitra u občanů Filipín, jejichž počet stoupl o více než 40 procent na 7026. Filipínci žádají podle ministerstva o přechodný pobyt za účelem zaměstnání, což souvisí s programy na podporu ekonomické migrace.

Navzdory rekordnímu nárůstu žádostí o mezinárodní ochranu v Evropě byl v Česku loni podán třetí nejnižší počet žádostí o azyl či doplňkovou ochranu od roku 2015. Žádostí bylo 1425, meziročně skoro o 16 procent méně. O mezinárodní ochranu žádali zejména Turci, podle ministerstva proto, že byli často zadrženi při nelegální tranzitní migraci. Azyl ČR loni udělila 56 lidem, doplňkovou ochranu 268 žadatelům. Státní občanství České republiky loni získalo 6437 lidí.

Trestně stíháno bylo loni podle ministerstva vnitra 9345 cizinců, což je necelých 12 procent z celkového počtu stíhaných lidí v Česku. Převažovali mezi nimi občané Ukrajiny, Slovenska a Polska. Odsouzeno loni bylo 6392 cizinců, ve výkonu trestu se nacházelo 1166 cizinců.