Ministerstvo financí chce nové pravomoci pro kontrolory Finančně analytického úřadu (FAÚ). A změna to není malá. Mají získat možnost vystupovat pod krycí identitou, využívat konspirační byty či provádět činnosti, které zastíní jejich skutečné záměry. Bude jim na to přitom vždy stačit jen „razítko“ ministra financí, ministerstvo vnitra už má pak pouze vyřešit technickou stránku věci. Změnu obsahuje novela zákona o praní špinavých peněz, která už doputovala přes sněmovnu do Senátu. Podle Spolku pro ochranu osobních údajů však může jít o nepřiměřený zásah do práv firem i lidí.

Ministerstvo financí odůvodňuje výrazné rozšíření pravomocí úřadu zejména tím, že chce ochránit zaměstnance. V novele proto navrhuje umožnit úřadu využívat tzv. krycí prostředek. „Krycím prostředkem se rozumí věc, včetně krycího dokladu, prostor nebo činnost sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby, k zabránění vyzrazení její činnosti nebo k zastírání činnosti Úřadu,“ stojí v navrhovaném paragrafu. Rozhodovat o vydání krycího dokladu má rozhodovat na žádost ředitele úřadu ministr financí, jeho vydání pak technicky zajišťovat ministerstvo vnitra.

„Možnost využití krycích dokladů se do návrhu zákona zavádí v souvislosti s potřebou ochrany osobních údajů zaměstnanců FAÚ. Využití krycích dokladů je zamýšleno primárně v oblasti provádění mezinárodních sankcí, kdy zaměstnanci FAÚ v rámci činnosti FAÚ vedou řízení a provádějí kontrolu za situace, kdy jsou na ,druhé straně‘ sankcionované subjekty patřící ruským oligarchům, případně sami ruští oligarchové, teroristé či jiné nebezpečné subjekty, což je spojeno s vysokým rizikem ohrožení zaměstnanců FAÚ,“ zdůvodňuje návrh ministerstvo financí.

Bez takových záruk je podle resortu otázkou času, kdy dojde „k nějakému problému“. „Jedná se o situace, kdy bude zaměstnanec FAÚ povinen prokazovat v rámci činnosti FAÚ svou identitu. V takových případech, má-li být dosaženo předpokládaného účelu kontroly, by bez použití krycích dokladů podstupoval zaměstnanec FAÚ značné riziko ohrožující jeho soukromí. To ve svém důsledku může také znamenat bezpečnostní rizika pro osoby žijící s ním ve společné domácnosti apod,“ stojí dále ve zdůvodnění s tím, že zabránit nadměrnému užívání má omezení pouze na případy, v kterých hrozí pro kontroly či jiné osoby nějaké nebezpečí. Upravovat konkrétní využití či kontrolní mechanismy má však až dodatečně interní předpis FAÚ, který má úřad vypracovat spolu s ministerstvy financí a vnitra.

To však kritizuje Spolek pro ochranu osobních údajů, podle místopředsedy výboru spolku Františka Nonnemanna jde o nedostatečně zdůvodněný návrh, který může výrazně nabourat soukromí a práva lidí i firem. „Jedná se o výrazné posílení pravomocí odpovídající zpravodajským službám nebo policii. Jejich činnost je ovšem pod větší nezávislou kontrolou. FAÚ je přímo podřízen ministru financí,“ uvedl pro deník Echo24 František Nonnemann s tím, že předkládací zpráva k návrhu je navíc pouze stručná. „Zaměstnanci FAÚ řeší vážné případy, rozšiřuje se okruh sankcionovaných subjektů, je nutné je chránit atd. Žádná data, čísla, analýza,“ kritizuje nedostatečné zdůvodnění návrhu Nonnemann.

Podle něj se tak nabízí scénář, kdy ministr financí jmenuje nového ředitele FAÚ, ten požádá o povolení k používání těchto aktivit a ministr mu to bez jakékoliv další pozornosti schválí. „Přijde mi to jako zbytečně extenzivní a neodůvodněný zásah do soukromí a práv lidí i firem. A navíc je to pokračování takového trendu rozšiřování kompetencí dalších úřadů, viz snaha ÚOHS mít přístup k provozním a lokalizačním údajům atd,“ dodává František Nonnemann.

Finanční analytický úřad (FAÚ) loni zajistil 3,84 miliardy korun z podvodných transakcí. Proti roku 2022 to byl nárůst o 47 procent. Zároveň úřad loni obdržel rekordních 7114 podnětů na prošetření podezřelých transakcí, meziročně se jejich počet zvýšil o 16 procent. Na základě svého prověřování FAÚ podal 995 trestních oznámení, z toho u 751 zároveň zablokoval peníze, vyplývá z výroční zprávy úřadu, kterou zveřejnilo ministerstvo financí.

FAÚ plní funkci finanční zpravodajské jednotky pro Českou republiku. Úřad má přístup do všech účtů a asistuje při vyšetřování prakticky všech významných hospodářských kauz. Do konce roku 2016 působil jako součást ministerstva financí. Od ledna 2017 je samostatným správním úřadem. Skutečné výdaje úřadu byly loni 96,85 milionu korun.