Polsko se obrátilo na Organizaci spojených národů (OSN) s výzvou, aby zasáhla a pomohla Varšavě dosáhnout válečných reparací, které by mělo zaplatit Německo za škody způsobené během 2. světové války. Náměstek polského ministra zahraniční Arkadiusz Muliarczyk se obrátil přímo na generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Turka a Radu OSN pro lidská práva s žádostí o „spolupráci a podporu“. Podle polských zástupců Berlín nereagoval na jejich výzvy k náhradě škod způsobených německou agresí a okupací v letech 1939-1945, píše server Fox News.

Polsko požaduje finanční odškodnění ve výši až 1 bilion dolarů. „Žádáme vás, abyste v této věci zasáhli a pomohli vytvořit určitou platformu pro dialog s Německem, které tento dialog vést nechce,“ řekl Muliarczyk podle polské tiskové agentury PAP.

Informace o tom přichází krátce poté, co Polsko uvedlo, že ho Německo oficiálně informovalo, že nemá v úmyslu s ním jednat o reparacích za škody způsobené za druhé světové války. Berlín dal Varšavě znovu najevo, že tuto záležitost považuje za uzavřenou. Polsko se s prosbou o podporu ve věci získání odškodnění obrátilo na generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese a další představitele světového společenství.

Polsko škody napáchané za druhé světové války nacistickým Německem odhaduje na 6,2 bilionu zlotých (31,92 bilionu korun). Nicméně německá vláda v oficiální nótě z 28. prosince vyslané do Varšavy uvedla, že „otázka náhrad za válečné škody zůstává uzavřená a německé vláda o této věci nehodlá zahajovat jednání“. Ministerstvo zahraničí ve Varšavě uvedlo, že „vláda Polské republiky bude pokračovat ve snahách urovnat pohledávky vyplývající z německé agrese a okupace v letech 1939-1945“.

Ministr pro evropské záležitosti Szymon Szynkowski vel Senk rozhlasové stanici Radio Zet řekl, že německá odpověď není překvapivá, protože stanovisko německé vlády je dávno známé, ale věc to podle něho neuzavírá. Náměstek ministra zahraničí pro otázky reparací Arkadiusz Mularczyk agentuře PAP řekl, že německé odpověď „dokládá, že Německo má pohrdavý vztah vůči Polsku a Polákům“. Dodal, že Polsko chce v dialogu s Německem pokračovat prostřednictvím mezinárodních organizací. S prosbou o podporu se kromě generálního tajemníka OSN Guterrese obrátil také například na předsedu Rady OSN pro lidská práva Václava Bálka.

To, že se Polsko bude na Německu domáhat válečných reparací, oznámil loni v září předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński. Nótu týkající se odškodnění pak začátkem října podepsal ministr zahraničí Zbigniew Rau, připomíná portál Fox News. Před měsícem se Muliarczyk obrátil také na agenturu OSN pro ochranu světového dědictví a požádal UNESCO, aby mu pomohlo zajistit 11,7 miliardy dolarů za „ztráty v oblasti kultury, umění a také historických a náboženských budov“.

Berlín ale dlouhodobě zastává názor, že Polsko se nároků na odškodnění zřeklo už v roce 1953, pak v roce 1970 při uzavření hraničních sporů a při potvrzení polské západní hranice při sjednocování Německa na přelomu let 1989 a 1990 a nakonec v roce 2004, kdy Sejm, dolní komora polského parlamentu, odpověděl na požadavky vysídlených Němců. Varšava ale tvrdí, že prohlášení polské vlády z roku 1953 o zřeknutí se reparací bylo v rozporu s ústavou a bylo učiněno pouze na nátlak Sovětského svazu.

Podle Muliarczyka polské kroky a očekávání vychází z odborných vědeckých analýz. „Po projevech ve více než 50 zemích EU, Radě Evropy, NATO, Generálním štábu Rady Evropy a UNESCO je čas na OSN,“ napsal Muliarczyk na Twitteru s tím, že je potřeba zdůrazňovat a poukazovat na to, že existuje problém tzv. nezapočítaných zločinů. Kromě toho bylo Polsko také napadeno Sovětských svazem, načež polský prezident Andrzej Duda vyzval také Rusko k tomu, aby zaplatilo reparace za svůj podíl na devastaci země a Poláků.