K přeměně pohlaví už nebude potřeba chirurgický zákrok, rozhodl Ústavní soud. Řada politiků, především z koalice SPOLU, zásah Ústavního soudu uvítala, někteří z nich označili dosavadní praktiky v této oblasti za středověké. Někteří politici však upozorňují, že po zásahu ústavního soudu budou muset řešit nově vůbec otázku změny pohlaví, protože nálezem soudu padá dosud daná jasná hranice. Například nezávislý senátor Zděněk Hraba rozhodnutí soudu označil za aktivistické a bude chtít stanovit věkový limit. Podobně se vyjádřil i předseda poslaneckého klubu KDÚ-ČSL Aleš Dufek. Ten kromě věkového limitu, chce nastavit i jasné mechanismy procesu změny pohlaví, odmítá například německý model, kdy stačí změnu pohlaví oznámit na úřadě. Právník Jakub Kříž pro Echo24 uvedl, že nález ústavního soudu povede podle něj k řadě dalších změn v různých oblastech práva a upozornil, že zákonodárci čelí šibeničnímu termínu na komplexní změny zákonů.

„Tohle si zaslouží oslavu! Ústavní soud poslal podmínku sterilizací trans osob pro úřední změnu pohlaví tam, kam patří – do minulosti. Konečně! Jde o naprosto barbarskou praktiku, která patří někam do středověku,“ uvedla na sociální síti X například poslankyně Pirátů Klára Kocmanová. Podle ní stát nemá lidem zasahovat do života víc, než je nutné, a to, že stát v případě změny pohlavní zasahuje i do možnosti reprodukce daných lidí označila za nepřijatelné.

Tohle si zaslouží oslavu! Ústavní soud poslal podmínku sterilizací trans osob pro úřední změnu pohlaví tam, kam patří – do minulosti. Konečně! Jde o naprosto barbarskou praktiku, která patří někam do středověku.

Stát nemá zasahovat lidem do života víc, než je nutné. Aby lidem… pic.twitter.com/0vQD2y6fdj

— Klára Kocmanová (@KlaraKocmanova) May 7, 2024

Podobně reagoval i například ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Sterilizace kvůli úřední změně pohlaví podle něj do 21. století nepatří. „Ústavní soud rozhodl ve prospěch lidské důstojnosti. Jsem za to velmi rád, zrušení podmínky chirurgického zákroku včetně sterilizace při úřední změně pohlaví je něco, co dlouhodobě podporuji a prosazuji. Do Evropy 21. století totiž nepatří,“ uvedl Rakušan. Právě k pohledu, že sterilizace narušují lidskou důstojnost a tělesnou integritu a jsou tak v rozporu s lidskými právy dospěl Ústavní soud ve svém rozhodnutí, kterým zrušil části občanského zákoníku a zdravotnického zákona, které změnu pohlaví zákrokem podmiňují. A to s platností od poloviny roku 2025, do kdy mají zákonodárci přijít s novelami uvedených zákonů.

Ústavní soud rozhodl ve prospěch lidské důstojnosti. Jsem za to velmi rád, zrušení podmínky chirurgického zákroku včetně sterilizace při úřední změně pohlaví je něco, co dlouhodobě podporuji a prosazuji. Do Evropy 21. století totiž nepatří. pic.twitter.com/Fa2fM5PQhh

— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) May 7, 2024

Jak změny v zákonech provedou, na tom se však zákonodárci budou muset shodnout. Ústavní soud totiž prohlásil za neústavní chirurgický zákrok, který je v současnosti pro změnu pohlaví nutný. Zákonodárci se tak budou muset zabývat novými pravidly a mantinely pro změnu. Na to v rozhovoru pro Echo24 upozornil předseda lidoveckého poslaneckého klubu Aleš Dufek. „Pro mě je zcela jednoznačně zaprvé důležitá spodní věková hranice 18 let a za druhé, aby to nebylo jako v Německu, tedy aby bez jakýchkoliv podpůrných lékařských stanovisek lidé mohli chodit na úřad a přeregistrovávat se,“ uvedl Dufek. Zároveň však upozornil, že ještě není seznámen s podrobnostmi a soud rozhodl pouze o tom, co člověk nemusí podstupovat. „Je to rozhodnutí soudu. Rozhodnutí soudu se musí respektovat, ať už by rozhodl jakkoliv,“ uvedl Dufek. Očekává tak debatu o legislativních změnách v této oblasti.

Nezávislý senátor Zdeněk Hraba na sociálních sítích krátce po oznámení nálezu označil rozhodnutí soudu za aktivistické. „Samozřejmě rozhodnutí ústavního soudu je třeba respektovat. Druhá věc je, že bude řešit právní úprava, která musí být do června příštího roku přijata a já si myslím, že se nyní otevře diskuze co vlastně česká společnost chce. Jestli chce mít zafixováno, že otcem je muž či matkou je žena nebo naopak ten aktivistický přístup, že rodit mohou i muži, protože v případě, že nedojde ke změně chirurgické pohlaví, tak bohužel i tato možnost je potom přípustná. A myslím, že ústavní soud si toho byl vědom, že tyhle následky to bude mít,“ uvedl Hraba pro Echo24.

Ústavní soud na vlně aktivismu.

Pokud soud konstatoval, že jsou kastrace při změně pohlaví protiústavní, zároveň tím řekl, že i muži mohou porodit dítě. Tedy ti, kdo budou mít v občance „pohlaví: muž“.

To jde proti biologii i zdravému rozumu.

A i přesto, že je třeba…

— Zdeněk Hraba (@hraba_z) May 7, 2024

Zároveň Hraba zkritizoval slova soudce Jirsy, který v nálezu uvedl, že ústavní soud tímto rozhodnutím chce být katalyzátor diskuze o tomto tématu. Osobně si myslím, to, co jsem četl od soudce zpravodaje doktora Jirsy, že má ústavní soud otevřít nějakou diskuzi to si myslím, že úlohou ústavního soudu není. Iniciovat diskuzi o tomto tématu to z ústavy ani ze zákona o ústavním soudu nevyplývá,“ uvedl Hraba. Ten také pro Echo24 uvedl, že by Česká republika rozhodně neměla následovat příklad Německa a do procesu změny pohlaví by měl být zapojen například soud. Odmítá také hormonální léčbu u lidí mladších 18 let.

O tom, že zákonodárci nyní budou muset věc rychle řešit mluvil s deníkem Echo24 právník Jakub Kříž, který se zabývá například bioetikou a na svém blogu upozornil, že ústavní soudci podobný případ řešili před dvěma lety. Rozdíl oproti dnešnímu případu byl především v tom, že tehdy se podobné možnosti domáhala osoba označující se za nebinární. Také upozorňuje na to, že v tehdejším případu, kterým se rozhodl ústavní soud nakonec nezabývat byl ostřejší disent ze strany soudců. Nyní disentní stanoviska uplatnili soudce Fiala a Hulmák. Podle Kříže to ukazuje na menší názorovou pestrost soudu. Vyjádřil se také k možným důsledkům nálezu v zákonodárné rovině.

„Rozhodně to bude mít dopady napříč celým právem. Například v otázce vězeňství, ve sportu, je to vlastně průřezová věc. Všude kde se počítá s kategorií pohlaví, je potřeba věc znovu zvážit. Například úprava rodičovství, v současnosti platí zásada, že matkou dítěte je žena, která ho porodila a takhle nově by mohl rodit muž. Otázka vojenské služby, vězeňství výkonu trestu, v jakém druhu věznice, za jakých podmínek,“ uvedl několik příkladů, které budou muset zákonodárci řešit Kříž.

„Když si vezmete jak dlouhý je legislativní proces, tak v podstatě vláda by měla předložit zákon za dva až tři měsíce, protože legislativní proces, tak rok, dva trvá, než ta legislativní úprava projde. Moc času zákonodárcům nedal, na to, jak je to komplexní téma,“ uvedl Kříž.